České národní listy

       K poklidnému soužití Čechů a Němců v r. 1938 v pohraničí, 9

        Prvního října byl Freikorpsu vydán rozkaz, v němž se sice zapovídalo žhářství a drancování, ale nařizovalo se, že „rudí a Češi na útěku mají být zlikvidováni“.

          Poměry v pohraničí narušoval také Sudetendeutsches Freikorps. Tato ozbrojená formace měla zastavit svoji bojovou činnost od 0.00 hod. 1. října 1938 a být připravena k použití na obsazeném území jen pro policejní účely. Nestalo se a bojové akce úderem půlnoci neskončily. Prvního října byl Freikorpsu vydán rozkaz, v němž se sice zapovídalo žhářství a drancování, ale nařizovalo se, že„rudí a Češi na útěku mají být zlikvidováni“. Počátek obsazování území měl být pro členy SdF i dnem zúčtování s jejich protivníky. V tomto smyslu si K. H. Frank už před invazí údajně zjednal lhůtu tří dnů pro „volný lov na všechny živly v nemilosti“. Ve vzpomínkové publikaci se i členové SdF chlubili tím, že Freikorps „vyčistil zemi od komunistů a Čechů“.  

Konkrétně na začátku října, když se vraceli zpět do svých domovů demobilizovaní němečtí antifašisté (zvlášť nebezpečná situace byla pro členy Republikanische Wehr), kteří uposlechli mobilizační vyhlášky, tak na ně členové Freikorpsu pořádali divoké honičky. Často ještě před příjezdem vlaku do stanice vytahovali demobilizované vojáky z vagónů. V Benešově nad Ploučnicí sebrali asi 150 mužů a předali je německým vojákům. V Radčicích na Kaplicku přepadlo 40 příslušníků SdF rolnickou usedlost bratří Kotýnků, kterou zdemolovali, pobodali dobytek, peřiny pomalovali hákovými kříži a vyloupili. Kotýnkovi se poschovávali v seně a na půdě. Freikorps byl rozpuštěn až 9. října 1938.

Bylo již zmíněno, že nespolehlivé osoby byly zajímány také ordnery. Jednalo se o tzv. preventivní zatýkání (Säuberungsaktion) všech protivníků nacismu podle vypracovaných seznamů za pomoci SdP, ale i sudetoněmeckých agentů SD.

Při prohlídkách domovů nespolehlivých osob se mělo dbát na to, aby byl zajištěn nepřátelský písemný materiál, zbraně, trhaviny apod. „Po obsazení byly zahájeny prohlídky bytů všeho českého obyvatelstva, komunistů a sociálních demokratů obojí ná- rodnosti, lidé byli bráni do zajišťovacích vazeb a byli vyslýcháni. Někteří lidé byli propuštěni hned, jiní se museli hlásit dvakrát denně u městského úřadu.“ Klíčovou roli v tomto případě sehrávaly tzv. operační skupiny (Einsatzgruppen) složené z příslušníků gestapa a pořádkové policie (Orpo). Jim byla podřízena speciální zásahová komanda (Ein- satzkommandos), která se skládala z příslušníků bezpečnostní (Sipo) a pořádkové policie (Orpo). Sám Henlein k zajištění protivníků nacismu prohlásil: „Chceme politické odpůrce zavřít, až zčernají.“ V obdobném duchu zaznamenal toto oznámení i tisk. „Prohlašuji, že tito lidé nezasluhují žádné právo a pardon. A já jim žádný pardon nedám, jsem rozhodnut nechat je pozavírat.“

(Z knihy "Útěky a vyhánění z pohraničí českých zemí 1938-1939, Jan Benda, vydala Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, Praha 2013, str. 73-76)