Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak se rodila svoboděnka

24. 4. 2019

Jak se rodila svoboděnka

 

Přicházelo jaro 1945, Německo již mlelo z posledního. Sen o nadvládě vyvolené rasy se hroutil. Česká i moravská města již vítala své osvoboditele. Koncentrační tábory vydávaly svá hrozná svědectví.  Přicházely slzy štěstí, radostného objetí, každým dnem se blížil pád hitlerovské Říše.

 

Na jaře 1945 Spojenci společně kráčeli k vítězství, postupovali vítězně Německem. Rudá armáda koncem dubna bojovala již v centru německé říše v ulicích Berlína. 25. dubna 1945, došlo na Labi k setkání vojáků americké a sovětské armády. 

 

To historické a slavné setkání amerických a sovětských vojáků se uskutečnilo na  mostě u města Torgau. Ti dnes polozapomenutí hrdinové, sem došli po dlouhé cestě od Stalingradu, Kurska, Kyjeva, od pláží z Normandie, ... To setkání bylo pro svět tak významné, že si jej účastníci zopakovali druhý den pro fotografy ještě jednou.  Na těch slavných fotografiích byla vidět ta obrovská radost z konce války i ta touha po přátelství. V očích měli i slzy při vzpomínkách na své padlé kamarády... Ty fotografie přátelství, které tehdy obletěly svět, se dnes nehodí mnohým politikům, nejsou  připomínány, ani ve školních učebnicích. 

 

25. duben 1945 přinesl, ale i slzy zmaru a zoufalství, ten den umírala plzeňská Škodovka.   Škodovka se stala cílem zničujícího amerického náletu. Stovky letadel svrhly na Škodovku přes 500 tun zápalných trhavin. Škodovka byla ze 70% byla zničena. Umírala stejně tak, jako v Praze továrna světoznámé značky ČKD, po americkém náletu v březnu 1945. Nálet na Škodovku se stal jen několik dnů před slavnostním uvítáním  americké armády v Plzni. Vedle Škodovky byly zničeny v Plzni i stovky obytných domů, umírali lidé na samém prahu svobody. I tento nálet se dnes nepřipomíná, nehodí se do politické režie. Historie opět pláče.     

 

Nejstrašnější válka v historii lidstva skončila, za touto válkou zůstaly desítky milionů mrtvých, zničená města, vypálené vesnice i zmařené lidské osudy. Dnes je snaha na tuto dobu společného boje za svobodu zapomenout, zapomenout i na miliony obětí této strašné války. 

 

Novodobí cenzoři dnes kádrují, jak hrdiny, tak i oběti. Kácí se pomníky hrdinů, přepisují se dějiny. Regály knihkupectví okupují hitlerovští generálové, ti českoslovenští hrdinové od Sokolova, Kyjeva, Dukly, .... stojí zapomenuti někde v koutě. Ve školních osnovách se rodí noví hrdinové,  na ty skutečné nezbylo místo.

 

Právě pro to jejich hrdinství, je budeme stále připomínat !

       

Přemysl Votava   

(mpř. Národní socialisté)

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář