Evropská komise chce snížit produkci našich zemědělců, aby mohla na trh protlačit další dovozy
Evropská komise chce snížit produkci našich zemědělců, aby mohla na trh protlačit další dovozy
Včerejší jednání Zemědělského výboru bylo neobvyklé v tom, že jsme výjimečně neprojednávali žádný návrh obchodní dohody, který by umožnil zvýšit dovozy potravin a zemědělských produktů do EU. Místo toho jsme jednali o strategii „Z Farmy na vidličku“, která má systémově vytvořit podmínky pro „nutnost“ dalších dovozů jídla. O tomto „strategickém“ dokumentu, který v květnu předložila Evropská komise, s námi přes videokonferenční obrazovky diskutovali zástupci Generálního ředitelství Evropské komise pro zemědělství a Generálního ředitelství pro zdraví.
V rámci dokumentu „Z farmy na vidličku“ (Farm to fork – F2F) Komise ohlásila záměr omezit používání hnojiv a ochranných prostředků v zemědělství. To logicky povede ke snížení produkce potravin v zemích EU. Na 23 stranách eurokraté sepsali seznam opatření, které mají zemědělcům v EU ještě více zkomplikovat práci. Jsem hluboce přesvědčen, že jejich skutečným cílem je omezení rostlinné i živočišné výroby v EU.
Zástupci Komise se v debatě zaklínali frázemi o potřebě „ozelenění“ Společné zemědělské politiky. Obě generální ředitelství odkazovala na Zelený úděl z něhož F2F vychází. Zazněla i řada frází o „ozdravění“ potravin vyráběných v EU. Přestože normy EU pro bezpečnost potravin jsou již dnes spolu se švýcarskými nejpřísnější na světě.
Skutečným záměrem strategie F2F je, aby evropští zemědělci byli nuceni vyklidit trh v EU a tím otevřít prostor pro další dovozy. Dokládá to fakt, že za dobu, kdy pracuji v Zemědělském výboru EP, jsme téměř na každém zasedání jednali o povolení dalších dovozů ze třetích zemí, které poškozují zemědělce v EU. A obávám se, že na příštích zasedáních budeme o dalších dovozech opět jednat. Jen pokud by člověk ignoroval další kroky Komise v oblasti politiky mezinárodního obchodu, mohl by nabýt dojmu, že Komise usiluje o větší ochranu životního prostředí.
Komise v rámci F2F navrhuje:
- snížit používání pesticidů 50 %;
- snížit používání minerálních hnojiv o 25 %;
- snížit nasazování antimikrobiálních látek používaných pro hospodářská zvířata o 50 %;
- převést 25 % obhospodařované zemědělské půdy do režimu biozemědělství.
Návrh Komise k těmto problémům přistupuje z hlediska jakéhosi průměru EU, které se ale nikde reálně nevyskytuje. V množství používaných postřiků (herbicidů i pesticidů) a v množství používaných umělých hnojiv je obrovský rozdíl nejen mezi jednotlivými zemědělskými podniky, ale i mezi průměrnými dávkami těchto látek v zemích EU.
Podle Zemědělského svazu ČR používají čeští zemědělci v průměru 1/3 umělých hnojiv ve srovnání s Francií, Německem a Belgií. Česká spotřeba pesticidů v přepočtu na ha obdělávané půdy (s vyloučením pastvin) je asi ¼ ve srovnání s Německem, Holandskem nebo Španělskem.
Návrh na plošné snižování je nesmysl. Řešit by se to mělo jen u zemí, kde je používání chemie nadměrné. Problém ovšem je, že neexistuje žádná norma, která by stanovila, co je přiměřené. A těžko si představit, že by Rada dokázala najít shodu na limitech používání těchto látek. Právo EU stanoví bezpečnostní limity reziduí (pozůstatků) v potravinách. Což je odůvodněné. Cest k dosažení podlimitního množství reziduí je více o omezení používání těchto látek je jen jedna z nich. Hodně také záleží na místních podmínkách. Někde je třeba s ohledem na stav půdy a počty dobytka více hnojiv. Jinde je kvůli vlhkosti třeba více postřiků.
Dovozové potraviny jsou na rozdíl od našich zemědělských výrobků mnohem méně bezpečné pro zdraví. V USA a v jižní Americe jsou masivně používány toxické prostředky, jejichž nasazování je v evropském zemědělství dávno zakázáno. U dovozů, které chce Komise stále zvyšovat jsou přitom kontroly nezávadnosti prováděny v množství menším než 1%.
Vydáno: 12.6.2020 v 17.51 Autor: MUDr. Ivan David, Europoslanec SPD
nwoo.org
