České národní listy

"Opakuji - my jsme vytvořili náš stát; tím se určuje státoprávní postavení našich Němců, kteří původně do země přišli jako emigranti a kolonisté"

Z poselství T.G. Masaryka revolučnímu Národnímu shromáždění z 22. prosince 1918

"Pokud předně běží o Němce v našich zemích, je náš program znám dávno; území, obývané Němci, je území naše a zůstane naším. My jsme vybudovali svůj stát, my jsme jej udrželi, my jsme jej budovali znova; přál bych si, aby naši Němci při tom pracovali s námi - to by byla lepší politika než jejich pochybené úsilí nynější. Pochybuji ovšem, a počítám s tím, že jsou v těžké situaci; přiznávali, bohužel, pangermánský výbojný program protičeský příliš ochotně, nepochopili světovou situaci, byli zpiti prvotními zdánlivými úspěchy; naši Němci stali se obětí falešného prolhaného rakušáctví a krátkozrakých Habsburků. Je psychologicky pochopitelné, že teď nemile nesou, že se tak osudně zklamali a že jsme měli a máme pravdu my.

Opakuji: my jsme vytvořili náš stát; tím se určuje státoprávní postavení našich Němců, kteří původně do země přišli jako emigranti a kolonisté. Máme plné právo na bohatství našeho území, nezbytného pro průmysl náš i Němců mezi námi. My nechceme a nemůžeme obětovat naše značné menšiny české v takzvaném německém území. My jsme také přesvědčeni, že hospodářský prospěch odkazuje naše německé krajany k nám. Závisí na nich, aby se k nám postavili správně. Ať si vzpomenou, že roku 1861 spolu s námi žádali císaře, aby se dal korunovat na českého krále. Přeji si upřímně, abychom se co nejdříve dohodli. Přiznávám se, nám je těžko zapomenout, že naši Němci a Němci v Rakousku vůbec přijímali nelidské krutosti rakouské a maďarské soldatesky bez protestu, nám je těžko zapomenout, že naši Němci dávali nejzuřivější kontingent pangermanismu. Ale přesto je přijmeme rádi, jestliže se rozhodnou ke spolupráci. Nikdo nám nemůže zazlívat, budeme-li po tolika trpkých zkušenostech opatrní, ale ujišťuji, že minority v našem státě budou požívat úplných národních práva občanské rovnoprávnosti. Americká republika podjala se raději občanské války, než by byla připustila secesi svého Jihu. My nikdy nepřipustíme secesi našeho smíšeného severu. Vybudováním opravdu demokratické samosprávy máme vhodný prostředek pro rozřešení národnostní otázky. Přímočaré rozdělení pro velikou a zvláštní smíšenost není možné, a problém není pouze národnostní, nýbrž také a do značné míry sociální."

Poznámka ČNL: Čeští Němci vždy byli národnostní menšinou a nikoliv národem. Neměli proto nikdy právo na sebeurčení a na vlastní stát. Přesto dodnes se považují za druhý státotvorný národ ČR. Vše halí do tzv.práva na vlast, o kterém dodnes můžeme z jejich strany slyšet. Rádi by s českým národem vytvořili česko-německou federaci, v níž by jeden národ nemohl přehlasovat druhý. Jejich státotvorné sny však mají i jinou podobu. Sní i o obnovení Rakouska, v němž by ČR se stala, jak tomu bývalo dříve, jednou ze zemí tohoto nového státního útvaru, který by měl zahrnovat i Bavorsko. Vidí však i dále. Obnovená rakouská říše by se měla stát novým pevným jádrem EU. K dosažení tohoto cíle by měl pracovat i český národ ve spolupráci s Bavory i současnými tzv. sudetskými Němci. Takto nás svého času úkolovat B. Posselt.