Vlevo dole - Fiasko SPD na Václaváku. Okamura ztratil cit pro vlastní voliče

Článek si můžete přečíst na

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-vlevo-dole-vlevo-dole-fiasko-spd-na-vaclavaku-okamura-ztratil-cit-pro-vlastni-volice-252501#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=abtest255_trending_llm_varA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

ČNL:

Když se podíváme na akce, demonstrace, které organizovaly vlastenecké subjekty, zjistíme, při pohledu zpět, že se vyznačovaly, "kultivovanými" projevy   jejich odpůrců, kteří přišli na akci s úmyslem ji rušit, např. zvukově nejen hlasitými projevy nesouhlasu, ale i speciálními prostředky, silnými řehtačkami, takže i částí přednesených projevů byly velmi špatně slyšitelné. Sám jsem dříve nejednou na to upozorňoval velitele přítomné policejní jednotky. Ti zpravidla nechali nějaký čas vyřádit "protestující" a pak teprve zasáhli.

Ale nedosti na tom! Protestující, samozřejmě puncovaní demokraté, zastánci svobody, nositelé evropských a snad všech dalších hodnot světa, dali výraz "svým jedině přípustným názorům", tím, že metali, a to nejednou vajíčka, někdy i rajčata, na oficiální řečníky, kteří na demonstracích se svými projevy vystupovali. A nebylo tak ojediněle! Stačí si připomenout jednu z akcí pana prezidenta M.Zemana a dalších prezidentů, kteří byli bombardování vajíčky, jež chytali do deštníků jejich ochrankáři. O něco později byl vajíčky napaden pan Jiří  Paroubek, samozřejmě, že jejich vrhači byli přesvědčenými demokraty a nositeli evropských a dalších hodnot. A včera, jak bylo publikováno, si údajně vajíčka vychutnal i Okamura. V tomto konfliktu, jak jsem přesvědčen vyhrál pan T. Okamura,  a i všichni dříve obdobným způsobem napadení, kdežto jejich odpůrci se uvedeným chováním sami demaskovali jako narušitelé, antidemokraté a prohráli. Při akcích, demonstracích musí mít všichni stejné podmínky. Zjevné narušení této stejnosti je ostudou těch, kteří ji soustavně vytvářejí již celé léta a ani v současnosti neochabují.

Co z uvedeného vyplývá? Že na demonstrace či jiné akce chodí často i odpůrci,  někdy i viditelně organizovaní, kteří se snaží rušit pořádané akce, jež se jim "nelíbí". Je jim právo lidí na nerušenou demonstraci zřejmě cizí. Jejich cílem je rušit řádně ohlášenou demonstraci, čím více, tím lépe. Jak by bylo příkladné, kdyby tito rušitelé demonstrací byli hned na počátku akce účinně vykázáni  z prostoru, kde  demonstrace probíhá. Proč se tak neděje? Proč křiklounům se ponechává časový prostor, aby řádné demonstranty mohli rušit?  

A závěrem jeden zásadní postřeh. Demonstrace či jiné akce ruší ve velké většině případů "puncovaní demokraté a nositelé evropských hodnot", zatímco ti, kteří demonstrace svolávají a jejich příznivci, kteří jsou napřed dehostováni jako autoritáři, stoupenci starých pořádků, nově také jako ruští poskokové, chcimírové a nositelé všeho zlého ve společnosti, musí rušení demonstrací trpět. Když se nad tím vším zamyslíme, můžeme se dopracovat i k myšlence, zda vše není naopak.

Dr. O. Tuleškov