České národní listy

V lednu 1938 přišla nabídka předsedy agrární strany, aby Sudetoněmecká strana vstoupila do vlády

Dne 8. října 1937 hlásil německý vyslanec v Praze zahraničnímu úřadu v Berlíně, že došlo k jednání Konráda Henleina s dr. Hodžou a smysl rozhovoru viděl v tom, "postrašit české levicové strany a učinit je poddajnějšími vůči agrárníkům českým i slovenským uvnitř otřesené koalice". V lednu 1938 přišla nabídka předsedy agrární strany, aby Sudetoněmecká strana vstoupila do vlády. 23.února 1938 se německý vyslanec pochlubil, že mu vedoucí agrární strany R. Beran slíbil, "že jeho strana se zasadí o amnestii, resp. propuštění z vazby  většího počtu sudetských Němců". O několik dní později týž vyslanec hlásil, že "jak Hodža, tak agrární ministr vnitra Černý , a i on sám (tj. R.Beran), zastupují stanovisko, že musí byt podvázána agitace emigrantů proti Německu". Jednalo se o kritické články německých antifašistů o poměrech v nacistickém Německu. Také závěr R. Berana byl pozoruhodný "musí se pomalu vytvořit atmosféra pro to, aby Sudetoněmecká strana mohla vstoupit do vlády a účastnit se správy země".

          Po všech těchto náznacích, zejména po propuštění sudetoněmeckých vyzvědačů, pochopitelně vzrostla odvaha k rozbíjení československého státu. Když Sudetoněmecká strana spolkla většinu občanských německých stran, uspořádala 27. března 1938 kolem 36 shromáždění za účasti asi půl milionu účastníků. Tábory lidu přešly v demonstrace na oslavu připojení Rakouska k Německu. V Žatci bylo voláno heslo "jeden národ, jedna říše, jeden vůdce". Na radnicích se vztyčovaly vlajky SdP. Československá policie a četnictvo z rozkazu ministra vnitra bylo velmi zdrženlivé, někde dokonce vzdalo čest vlajce SdP. Německé obyvatelstvo pociťovalo chování policie jako bezmocnost a rezignaci státní autority a netajilo se tím, že počítá s přímým zásahem Německa do poměrů v Československu.

          Po těchto otevřených i skrytých náznacích ke kolaboraci s henleinovským hnutím a s nacistickým Německem se prudce zhoršila bezpečnostní situace v pohraničních okresech. Z Českého Krumlova bylo hlášeno, že tamní Němci si dávají ve velkém množství zhotovovat uniformy, aby byli při vpádu německých vojsk odlišitelní od Čechů. Spolky německých žen šily prapory s hákovým křížem. V Praze dokonce němečtí studenti kritizovali K. Henleina, že je málo radikální a brzdí tím příchod německé armády. Henleinovci nastoupili cestu k rychlému vyostřování situace, aby nacistické Německo mělo příčinu zasáhnout proti Československu. Předmětem útoku se stávali příslušníci finanční stráže, četníci, čeští železničáři, učitelé a po 20. květnu 1938 také členové SOS.

Prof. PhDr. Jiří Frajdl, CSc. - Stráž obrany státu při obraně republiky 1938-1939