Útěky a vyhánění z pohraničí českých zemí 1938-1939 I - 6 , Jan Benda
Útěky a vyhánění z pohraničí českých zemí 1938-1939 I - 6 , Jan Benda
Přehmaty ordnerů proti sociálním demokratům, komunistům a židům, ale také českým obyvatelům byly velmi ostré a ordneři řadu z nich i tělesně týrali.
Obecně ordneři (FS) prováděli zatýkání, týrání, vyhánění a vyhošťovaní nepohodlných osob - Čechů, demokratických Němců a židů, páchali domovní prohlídky či sestavovali různé seznamy lidí přistěhovaných do pohraničí po roce 1918, byli k ruce wehrmachtu a gestapu. Podíleli se také jistou dobu na střežení demarkační čáry. Nejaktivnější byli v mezidobí po odchodu československých ozbrojených složek a příchodu německé armády. Jejich činnost se příchodem německých vojenských a bezpečnostních složek nezastavila.
Při provádění domovních prohlídek, během nichž si často počínali neurvale. zatýkali nepřátele nového režimu a předávali je gestapu nebo je odváděli k výslechu a internaci. Svědkové a informátoři, kteří dodávali podklady pro situační zprávy, viděli v jednání ordnerů především pomstychtivost a nenávist. Z hlášení jednoho z okresních úřadů se dá dovodit, jak bylo hodnocení přiléhavé: "Prohlídky byly vykonávány s neobyčejnou bezohledností zejména u místních komunistů, sociálních demokratů a členů českých spolků. V soukromých bytech při výkonu domovních prohlídek byly lidem roztrhány peřiny a peří z nich vyházeno, místním rolníkům bylo smícháno obilí všech druhů." V Horní Kalné na Jilemnicku hrozili ženě nepřítomného menšinového funkcionáře, aby okamžitě vydala zbraně, jinak bude zastřelena. "Vyhrožovali jí revolvery a provedli bezohledně domovní prohlídku, která neměla pozitivního výsledku."
Přehmaty ordnerů proti sociálním demokratům, komunistům a židům, ale také českým obyvatelům byly velmi ostré a ordneři řadu z nich i tělesně týrali. V Mikulově vyvlíkli příslušníky SOS ven z autobusů a za surového bití je vyvedli do budovy okresního úřadu. Ve Vranovské Vsi, Štítarech, Šumvaldě na jižní Moravě terorizovali společně s místními nacisty české obyvatelstvo. Mnoho tamějších Čechů a německých antifašistů bylo ztýráno. Dva Čechy ubili k smrti. Další na následky týrání zemřel v nemocnici. V Šatově dokonce byli ztlučeni dokonce všichni Češi (česká učitelka a poštovní posel byli zbiti železnými tyčemi). V obci Nové Mlýny (okres Hustopeče) zmučili celou rodinu českého mlynáře Vaverky a mlynáře potom odvlékli. V Želechovicích v okrese Šumperk dokonce znásilnili dvě Češky.Mrtvola desátníka Reta, který na následky týrání v Nové Vsi na Domažlicku zemřel, byla vydána československým úřadům až na zákrok anglické mise. Ve Štětí zmučili některé osoby tak, že padaly až do mdlob. V Broumově trýznili několik loajálních občanů německé národnosti (bývalé strážníky). Zpolíčkovali také osoby, které odmítali zdravit zvednutím ruky. Nebyli ušetřeni ani židé. Podle zpráv SoPaDe byli po připojení území biti a "zčásti také zastřeleni."
Řáděni ordnerů byla učiněna přítrž alespoň částečně příchodem říšskoněmeckého vojka, které vyžadovalo důkazy o protiněmeckém smýšlení a vystupování. Dálnopis generálního štábu o provedení okupace přikazoval zabránit jakémukoliv nepřátelskému jednání vůči Čechům na jedné nebo na druhé straně linie. Okupační branná moc měla na zabraném území zabezpečit klid a pořádek. Tento příkaz nebyl naplňován absolutně, ale ve většině případů se tak stávalo. "Na některých místech ujímají se též němečtí vojáci a důstojníci občanů české národnosti proti případným ústrkům ze strany německých obyvatel.
(Z knihy "Útěky a vyhánění z pohraničí českých zemí 1938-1939, Jan Benda, vydala Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, Praha 2013, str. 69-71)
