České národní listy

Učitel Jan Čáp v Postřekově u zdejších Němců nebyl oblíben, ba naopak

Za první republiky si učitelé svého povoláni velmi vážili. A naopak si jich vážila celá společnost. Ne nadarmo platilo na vesnici, že kantor, strážmistr, starosta a poštmistr,  respektive pokud byl i farář - patřili mezi místní elitu. Za protektorátu ale mnohé z výuky zmizelo, zeměpis a dějepis byly patřičně upraveny, prioritou pak, i co do počtu hodin, byla němčina.

Učitel Jan Čáp v Postřekově u zdejších Němců nebyl oblíben, ba naopak. V této těžké době stačilo málo a život byl ohrožen, udáním se přikládala velká váha. Navíc, šlo-li o příslušníka inteligence, tedy o potencionálního nepřítele Říše. Nacisté přece ve svých dlouhodobých plánech počítali s její úplnou likvidací. Po atentátu na R. Heydricha zcela postačilo udání, že dotyčný tento akt schvaluje… Učitel Čáp byl původem Jihočech ze Soběslavi. Po ukončení studia sám požádal v Praze, aby mohl učit v pohraničí. Přišel tedy do Starého Postřekova. Místní Němci, když poznali jeho smýšlení, tlačili na něj, ať dá výpověď. Což on rezolutně odmítl. Hodlal vytrvat. Byl zatčen na základě udání v září 1944. Německý četník (s českým jménem Valenta) jej eskortoval do Klenčí. Učitel měl spoutané ruce, četník byl bdělý, ale tlačil kolo před sebou a tak tu a tam polevil. Čáp využil vhodné chvilky, srazil ramenem četníka a chtěl přes dvůr jednoho stavení uprchnout. Četník se vzchopil a  začala honička. Když učitel přeskakoval nízkou zídku, zasáhla jej střela do hlavy. Nezemřel hned, až druhý den v domažlické nemocnici.

Jeho pohřeb 14. září 1944 na domažlickém hřbitově byl malou demonstrací, občané z Postřekova se dostavili v chodských krojích.

Z archivních materiálů připravil Josef Sedlák