Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rusko ekonomicky dusit – ale za jakou cenu?

13. 6. 2025

Rusko ekonomicky dusit – ale za jakou cenu?

Navržený 18. balíček sankcí obsahuje mimo jiné snížení cenového stropu pro ruskou ropu z 60 USD na 45 USD/barel, rozšíření zákazu exportu technologií použitelné ve vojenské výrobě, zacílení na banky a podniky obcházející sankční režim a tají zákaz dodávek jaderného paliva z Ruska.

Evropská komise tímto krokem plánuje ještě více omezit ruské příjmy z vývozu, které financují válku proti Ukrajině. „Jen v květnu klesl ruský státní fond o 6 miliard dolarů. Pokud trend vydrží, Rusku příští rok dojdou peníze,“ řekla šéfka estonské diplomacie Kaja Kallasová.Bruselská rétorika tak směřuje k důsledné izolaci Moskvy. Ale právě zde Fico varuje. "Ekonomická realita střední Evropy je jiná než ve Francii nebo Německu,“ řekl Fico.

Ficův postoj má i politické krytí doma. Slovenský parlament nedávno přijal rezoluci vyzývající vládu, aby přestala podporovat další sankce proti Rusku. Ač není závazná, ukazuje na rostoucí frustraci části slovenské společnosti i politické elity z protiruského kurzu Bruselu.

Evropská komise ústy mluvčí Pauly Pinhové ujistila, že všechny balíčky sankcí musí být přijaty jednomyslně a že hledá cestu, jak respektovat národní specifika, včetně slovenské energetické závislosti.

„Sankce byly vždy přijímány jednomyslně. Cílem je pokračovat v jednotě. Komise bere slovenské obavy vážně,“ uvedla Paula Pinhová.

 

Psali jsme:

Zbavili jsme se závislosti na Rusku, jen abychom se vrhli do náruče Číny


Jednání se vedou i o možném přesunu dodávek jaderného paliva z alternativních zdrojů, například z USA nebo Francie. Takový přechod je však technicky i logisticky náročný a není možný „přes noc“.

Slovensko není jedinou zemí, která dává najevo nespokojenost. Maďarský premiér Viktor Orbán opakovaně označil sankce EU za selhání a zablokoval v minulosti i podporu Ukrajině. Spolu s Ficem tvoří „opoziční osu“ uvnitř EU, která požaduje realismus místo ideologie.

Slovensko je z více než 60 % závislé na ruském plynu, využívá ruské jaderné palivo a většinu rafinérských provozů napájí ruská ropa z Družby. Odborníci varují, že okamžité odstřižení bez přechodných opatření by mohlo nejen zvýšit ceny energií až o 30 %, ale také omezit provoz rafinerií a elektráren a též vyvolat růst veřejného odporu vůči EU i domácí vládě.

Postoj premiéra Roberta Fica znovu otřásá evropskou jednotou. Evropská unie stojí před klíčovým dilematem: zachovat tvrdý vůči Rusku, nebo respektovat národní zájmy členských států, které platí za sankce nejvyšší kurz cenu.

(Fojtík, REMIX News, repro: smer-sd)