Protestujeme proti snahám uspořádat sjezd "sudetoněmeckého landsmanšaftu" v Brně
Protestujeme proti snahám uspořádat sjezd "sudetoněmeckého landsmanšaftu" v Brně
Několik vět k úsilí udělat z nás zločince a z Němců, včetně tzv. sudetských, naše oběti
Sudetoněmecký landsmanšaft (SL) je spolkem, který plně postrádá mezinárodně právní subjektivitu. Nemůže proto ani jednat, zavazovat se nebo získávat práva a povinnosti, se subjekty s mezinárodně právní subjektivitou. Jeho činnost má být proto omezená výhradně na vnitrostátní aktivity.
Z tohoto faktu vycházel i Kruh občanů ČR vyhnaných v roce 1938. Posílal tzv. Sudetoněmeckému landsmanšaftu řádu návrhů, jak mě kdysi informoval PhDr. Pavel Macháček, tajemník Kruhu k jednání o otázkách společného zájmu. Jakékoliv jedná však ztroskotala na nezájmu SL, který toužil jen po jednání s našimi ústavními činiteli
Bavorská vláda, zemský parlament mají pouze tzv. fragmentární mezinárodně právní subjektivitu, např. postrádají ministerstvo zahraničních věcí, obrany.
Z uvedených důvodů ani bavorská vláda není partnerem pro jednání s našimi ústavními orgány. Tím jsou pouze ústavní orgány SRN.
Uvedené zásady ČR dodržovala v době, kdy byl předsedou vlády V. Klaus.
Poté postupem času někteří naši ústavní činitelé navazovali kontakty a jednali se SL, s jeho představiteli. Kam až tato nová praxe zašla, víme. Tito pánové, dámy začali vidět naše dějiny, i určité požadavky SL, sudetoněmeckýma očima. SL se pro ně stal partnerem k jednání. Dokonce někteří naši ministři vystupovali na sjezdech SL s projevy, z něž by se nemusel stydět ani Posselt. Mluvili o tom, jak naši předkové bezdůvodně vyhnali Němce, "ukradli" jim však dříve jejich majetek. Dopustili se krvavých etnických čistek a dokonce motto jejich jednoho sjezdu SL hlásalo, že vyhnání je genocida. Přesto ze sudetů se najednou stali naši milí krajané, jimž se omlouvali a stále omlouvají
Dějiny pro ně začali po roce 1945 po skončení války. Zločiny, které Němci spáchali na nás, se postupně ztrácely z diskusí na nejrůznějších úrovní. A tak jsme se stávali časem zločinci, kteří mají na svědomí, jak se tehdy neojediněle uvádělo na 140 tisíc sudetoNěmců, ač česko-německá komise historiků přišla k závěrů, že jejich ztráty v poválečném období činily 25 až 30 tisíc a z tohoto počtu bylo řada tisíc sebevrahů a těch, kteří umřeli na infekční nemoci. Již od nedávné doby skutečné zločiny Němců, v boji s nimi přišlo o život 360 tisíc našich lidí, s našimi "zločiny" vůči Němcům jsou dávány na stejnou úroveň. A tak se stáváme stále více zločinci, kdežto Němci oběťmi, ač historie jasně ukazuje na Němce, i ty "sudetoněmecké," jako zločince, kdežto v nás vidí jejich oběťi.
Dr. O. Tuleškov
