Projev Ivana Davida na Staroměstském náměstí 21. června 2021
Projev Ivana Davida na Staroměstském náměstí 21. června 2021
22. 6. 2021
Je tomu právě 400 let, kdy cizí vítězové dekapitovali významné představitele našeho národa. Bylo to pro výstrahu, velká část ohrožených volila emigraci.
Popravení čeští páni nebyli všichni čeští a jen menšina byli páni, tedy šlechtici. Byli ale představitelé rodícího se politického národa a připravovali vládu se znaky demokracie.
Šlo o životy jednotlivých lidí, ale také o život národa, který ještě nevěděl, že skoro přestane existovat.
Pro režiséry doby, která měl nastat, byla poprava jen veliké divadlo.
Následovala třicetiletá válka, která zničila hospodářství země, v níž vymřela nebo byla vyhnána třetina obyvatel. Na dvě stě let téměř vymřela čeština a český stát na tři sta let. Obnova obojího byla velmi nesamozřejmá. Osm generací čekalo na znovuzrození českého jazyka a dvanáct generací na obnovení státnosti.
My starší pamatujeme Bílou horu bez poprav. Právě proto jsme ji podcenili. To, co se stalo s touto zemí má varovné pokračování. Možná, že dobu temna rozpoznají odborníci až za desítky nebo stovky let. Ještě nevíme, v jakém jazyce ji budou popisovat.
Po nové Bílé hoře s porážkou ale bez poprav prožíváme nenápadnou hybridní třicetiletou válku.
Místo šlechtických dobrodruhů jsou vítězi největší akcionáři nadnárodních korporací. Je jim lhostejné, jak to tady dopadne, oni s námi nežijí a tím spíš s námi necítí. Připravují výměnu obyvatelstva a ekonomická opatření podobná feudálnímu znevolnění.
Místo žoldáckých armád dobyli pro ně zem úředníci a odborníci na propagandu. Naše třicetiletá válka není u konce a nevyhráváme. Centralizovaný superstát má na mysli naše blaho podobně jako rakouské mocnářství. Ještě existuje národní stát, ještě je čas prosazovat národní zájmy.
