Jdi na obsah Jdi na menu
 


Německé záškodnické podzemí - wehrwolf na českém území po květnu 1945 I

18. 12. 2019

Německé záškodnické podzemí - wehrwolf na českém území po květnu 1945 I

 

Ludvík Horčica, Český svaz bojovníků za svobodu

 

Wehrwolf neboli vlkodlak je postava v německé mytologii znamenající člověka - zloducha majícího moc brát na sebe podobu vlka, aby se mohl živit lidskou krví.

 

Nejvíce se k tomuto mytologickému pojmu svojí krvelačností a záludností přiblížila skupina sedláků v době třicetileté války u Lüneburských vřesovišť na severu Německá, jak je zachytil ve své knize Der Wehrwolf spisovatel Hermann Löns. Autor zde líčí, jak tamní sedláci přepadali zbloudilé vojáky. Těla těch, kteří se zatoulali do tohoto kraje, visela na stromech kolem cesty. Sedláci si podle staré mytologie začali říkat Wehrwolfové - ozbrojení vlci. S blížícím se koncem nacistické třetí říše byla tato kniha vytištěna a rozšiřována mezi německým obyvatelstvem, hlavně mezi mládeží. Její náklad dokonce překonal vydání Hitlerovy knihy MEIN KAMPF. Tohoto mytologického názvu i praktik pak bylo v historii Německa mnohokrát použito, naposledy v roce 1945. Druhá světová válka se chýlila ke konci. Slibované prosperující nacistické Německo bylo v troskách a boje se přenesly na německé území.

 

Za této situace se v nacistických vládnoucích kruzích začínalo stále více hovořit také o organizování záškodnické činnosti na územích obsazených nepřítelem. Otevřeně to prosazoval u německého národa říšský vůdce SS Himmler 13. října 1944 v Královci u příležitosti zřízení Volkssturmu. V jeho projevu se poprvé objevilo slovo Wehrwolf: „Náš nepřítel se musí poučit. Každý kilometr, o který by chtěl proniknout na naši zemi, ho bude stát potoky krve. Každý domovní blok ve městě, každá vesnice, každý dvůr, každý příkop, každý les bude chráněn muži, hochy i starci, když to bude nutné i ženami a dívkami. Také v oblastech, o nichž nepřítel věří, že je již dobyl, opět vždy za jejich zády vzplane německá vůle k odporu a na smrt odvážní dobrovolníci budou jako Wehrwolfové škodit nepříteli a odstřihávat nitky jeho života.“ To, že s tímto prohlášením vystoupil Himmler, dokazuje, že organizováním této záškodnické činnosti nebyla pověřena armáda, ale složka SS.

 

Wehrwolfové při svém zřizování nedostali za úkol pouze organizování teroristické a záškodnické činnosti, ale i úkol ideologický. To pro ně znamenalo posilování myšlenky nacionálního socialismu u obyvatelstva a víry v to, že nepřítel bude poražen a obsazená území opustí. O velikonoční neděli 1945 se v éteru ozvala nová rozhlasová stanice, která se svým posluchačům představila názvem Wehrwolf. Její první relace byla výzvou k teroristické činnosti vůči sovětským a spojeneckým jednotkám: „Jsme nástrojem nacionálně socialistické organizace, jejímž úkolem je nesporně bojovat proti nepříteli všude, kde vstoupí na německou půdu...( Sídlo této rozhlasové stanice, jejímž šéfem byl sám ministr propagandy Goebbels, bylo jen několik málo kilometrů od Berlína. V dalších relacích pak nabádala obyvatele, aby ničili telegrafní vedení, za pomoci cukru v nádržích automobilů škodili nepříteli a zaměřili se na krádeže jeho zbraní a výstroje. Protože vysílání této stanice pokrylo i území českého pohraničí, dostalo naději i tamní německé obyvatelstvo.

 

Činnost Wehrwofu nebyla namířena pouze proti okupačním armádám, směřovala i k trestání těch Němců, kteří v ukončení nacistického režimu spatřovali příchod klidu pro normální práci. A Wehrwolf trestal tvrdě. Například za to že obyvatelé vesnice Hartmannsdorf vyvěsili před příchodem Rudé armády na svých domech bílé vlajky, zmasakrovala skupina Wehrwolfu její obyvatele. Vedle mrtvých zanechali na návsi nápis „Tak odplácí Wehrwolf zrádcům“. V hornickém městečku Penzbergu provedla skupina těchto vlkodlaků exekuci oběšením šestnácti osob z řady odpůrců války na stromech rostoucích na náměstí.

 

Ještě tvrději pak postupovali proti těm, kteří se rozhodli ke spolupráci s okupačními armádami. Tak tomu bylo například v Cáchách, kde skupina mladých Wehrwolfů, bývalých příslušníků Hitlerovy mládeže, oběsila nového starostu města za jeho spolupráci s americkou vojenskou posádkou. V dubnu 1945 byl v Horním Bavorsku rozšiřován leták, jímž hornobavorský Wehrwolf důrazně varoval všechny, kteří poskytnou pomoc nepříteli. Varoval, že takoví zrádci zaplatí zradu svými životy včetně celého příbuzenstva. Nejsilnější byla tato teroristická činnost zaměřena na jednotky sovětské armády. V Boleslawci umístěná mina na tamním koupališti usmrtila 38 sovětských důstojníků a vojínů. V létě 1945 zemřel na následky zranění při motocyklové nehodě první sovětský velitel Berlína generálporučík Berzarin. Na nehodě měli podíl němečtí záškodníci. Neobyčejně vzrostl počet požárů objektů užívaných sovětskou armádou.

 

Ve stejném duchu se choval Wehrwolf také na našem území. Německé obyvatelstvo na území Protektorátu Čechy a Morava a zejména v pohraničním území očekávalo porážku třetí říše s většími obavami než soukmenovci v Německu. Obávalo se odplaty od českého obyvatelstva za své chování vůči němu v době okupace, v pohraničí pak za jeho vyhánění na podzim v roce 1938.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář