České národní listy

Muži na hranici. Příběhy z roku 1938 II

Třemešná 1 - Milan Rejthar

Třemešná ve Slezsku tvořila s obcí Damaškem a Artmanovem jeden politický a katastrální celek, jenž se nacházel v soudním okrese Jindřichov ve Slezsku a správním okrese Krnov. Od roku 1898 do dnešních dní se v Třemošnépřesedá na úzkokolejku směrem Osoblaha-

Založení osady Třemešná se dle starých listinných záznamů datuje přibližně kolem roku 1250 a od té doby se neustále rozrůstala. Přes národnostní nepoměr však vždy spolu žili společně v relativním poklidu Češi, Židé, Moravané a Slezané, Němci i Poláci, až do třicátých let dvacátého století. Tedy až do doby nástupu německého nacismu, vzniku SdP a její štvavé a nenávistné politiky. Důsledkem toho se bohužel staly i události, zaznamenané z úředních dokumentů.... Ze záznamů (výslech obžalovaného i výslechy svědků) lze dobře pochopit to, co se na podzim roku 1938 běžně dělo v pohraničních oblastech, a nejen v nich. Byla to velmi těžká doba.

Okamžiky, kdy se domlouvali ordneři na přepadu četnické stanice v Třemešné (do jejího obvody náležely rovněž osady Pitárné, Vysoká a Bartultovice s celkovým počtem obyvatel 2812), popisuje jeden z obžalovaných  z těchto zločinů - bývalý předseda SdP a člen Waffen-SSRudolf Januschke.

Vysvětlení k případu přepadení četnické stanice z 22. září 1938 podává Jindřich Rejthar, otec autora tohoto příspěvku.

Dne 22. září 1938 asi o 13. hodině přijel do Třemešné tehdejší poslanec strany SdP Karl Werner, později Kreisleiter NSDAP v okrese Krnov a vyhledal mě v bytě.

Werner jednal se mnou a dal mi příkaz, že v 15 hodin tohoto dne bude provedena spolehlivými členy strany SdP z Třemešné odzbrojení a převzetí státních úřadů v Třemešné, a to četnické stanice, poštovního úřadu a železniční stanice. Werner mne vyzval, abych ihned vyhledal několik občanů a to tak, aby na každý úřad byli alespoň tři muži. Odešel jsem proto do obce, kde jsem vyhledal tehdy asi počet 8 mužů a pozval jsem je podle úmluvy s Wernerem do hostince Rudolfa Scholze v Třemošné.

Do hostince se kolem 13.30 hodin dostavili místní občané, a to:

1. Mündner Albrecht. obchodník z Třemešné (t.č. SS-Mann v zajetí)

2. Januschke Julius, (bratr) z Třemešné, (t.č. zatčen v Mexiku - SS-Mann

3. Kühn Hans, tkadlec z Třemešné (t.č. vojsko)

4. Kühn František, mechanik z Třemešné, t.č. vojsko)

5. Kolbe Gustav, hostinský z Třemešné (t.č. mrtev od roku 1944)

6 Losert Albert, stolař z Třemešné (t.č. u vojska) - SS-Rottenführer

7. Wohl Jan, pilař z Třemešné (t.č. u vojska)

8. já jako svolavatel, tj. Januschke Rudolf, stolař z Třemešné č.p. 83, Waffen SS-Untersturmführer

Potud z výpovědi Rudolfa Januschkeho, bývalého předsedy SdP, polirického vedoucího NSDAP, sloužícího u Waffen-SS jako Untersturmführer, ze dne 11. prosince 1945.   

Přepadení četnické stanice 22. září 1938 v Třemešné

Co uvádí stržm. Jindřiích Rejtar k ozbrojenému puči ze dne 22. září 1938 v Třemešné:

V roce 1938 jsem byl přidělen na četnickou stanici v Třemešné ve Slezsku, okres Krnov. Velitelem stanice byl v tu dobu  vrch. strážm. Rudolf Mokrý, až do 1. září 1938, kdy odešel na četnickou stanici Liptáň, kde byl pak kritického dne 22. září 1938   sudetskými spiklenci zavražděn.

Po mém příchodu na četnickou stanici v Třemešné upozornil mě vrch. stržm. Mokrý na panující poměry v obvodě  a jako zvlášť nebezpečné nacisty uvedl tyto: bratri Januschkovi, Gerlicha, Gebauera, učitele Javořického, Kolbeho, bývalého vrch. stržm. Brücknera  a jiné.

Od 1. září 1938 byl velitelem v Třemešné prap. Šváb, který sloužil dříve v Liptáni. Dne 22. září 1938 ráno vyvěsilo veškeré německé obyvatelstvo praporys hákovým křížem a počali se tvořit hloučky, proti kterým jsme byli naprosto bezmocní, neboť na stanici byl tehdy jen velitel stanice prap. Antonín Šváb, stržm. Vidomus a já (stržm. Jindřich Rejthar).

Ostatní příslušníci stanice byli v družstvu SOS u Jindřichova ve Slezsku (vrch. stržm. Josef Koňařík , srtžm. Alfons Hrozínek  a Miloš Kyas.

Asi kolem poledne dostavila se tříčlenná delegace místních sudetských Němců, vedená Gerlichem na četnickou stanici a žádali prap. Švába, aby jim bez váhání předal četnickou stanici. Před stanicí se zatím zdržoval po vojensku organizovaný útvar asi 15-20 mladíků, částečně ozbrojených. Prap. Šváb jim stanici nevydal a nabádal je k rozumu a pořádku . Jeden z Němců mu řekl, že když to nepůjde tak, jak on žádá, tak to půjde jinak. Na to opustili stanici a odpochodovali do hostince Schwankeho u nádraží. Telefonické spojení v tu dobu již nefungovalo.

Odpoledne asi kolem 15 hod.dostavili se opět vpředu uvedení, avšak více posílení. Před stanicí se shromáždilo  více civilistů, mužů i žen. Většina Němců byla již zjevně ozbrojena, loveckými puškami, pistolemi, automaty a také vojenskými puškami. Po veliteli stanice žádali opět , aby jim předal stanici. Prap. Šváb tak odepřel učinit a na jejich naléhání vyslal mě jako spojku k družstvu SOS, které bylo na kopci, poblíž nádraží v Třemešné. Mě doprovázeli dva Němci - civilisté, jeden byl ozbrojen loveckou puškou, kterou si ponechal přesto, že bylo Němcům nařízeno odevzdat zbraně do 16. září 1938, jak bylo výnosem okresního úřadu v Krnově nařízeno.

Z knihy "Muži na hranici" - Boje se sudetoněmeckými henleinovci v roce 1938, Vladimír Bružeňák, Jan Ciglbauer, Karel Koc, Ondřej Kolář, Milan Rejthar, Jiří Vaněček, Alena Zatloukalová, nakladatelství Toužimský a Moravec, Praha 2019, str. 33 - 35