Jak se naplňují požadavky Sudetoněmecké rady 2 a
Jak se naplňují požadavky Sudetoněmecké rady 2 a
Usnesení z výroční schůze "Sudetoněmecké rady" v Bad Kissingen
Vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva bude od 1. ledna 2010 platit i pro Českou republiku, bylo v lázních Bad Kissingen schváleno toto usnesení:
1. ČR musí konečně zrušit rasistické a lidským právům odporující Benešovy dekrety, včetně tzv. amnestijních zákonů.
2. Česká vláda, parlament a senát se vyzývají, aby přistoupily konečně k přímému dialogu se sudetoněmeckým landsmanšaftem.
3. Vlády SRN, Rakouska a Maďarska se žádají, aby nadále úzce spolupracovaly, aby se kolektivně postiženým národnostním skupinám, které byly zbaveny práv, tedy sudetským Němcům, Karpatským Němcům, jakož i Maďarům, byla konečně navrácena spravedlnost.
4. Představitelé států a vlád v EU by se měli starat o to, aby vyhánění, v souladu s dřívějšími závěry Evropského parlamentu, bylo jasně odsouzeno a nespravedlivé dekrety odstraněny.
Usnesení podepsal Franz Longin, předseda, a Gerhard Müller, místopředseda.
Sudetendeutsche Zeitung, 13.11.09 str. 3
K bodu 2.
Sudetoněmecká rada koncem roku 2009 ve svém usnesení vyzvala českou vlád, parlament a senát , aby přistoupily konečně k přímému dialogu se sudetoněmeckým landsmanšaftem.
a) Co je na tomto usnesení zvláštního? Sudetoněmecký landsmanšaft byl a stále je z hlediska mezinárodního práva jen obyčejným vnitroněmeckým spolkem, který nemá mezinárodněprávní subjektivitu. To znamená, že nemá způsobilost jednat s jakýmkoliv subjektem mezinárodního práva a zavazovat se či nabývat práv. V době, kdy Václav Klaus byl předsedou vlády ČR, byla přísně dodržována zásada, že protějškem vlády ČR je vláda SRN, naše vláda proto může jednat o mezinárodních otázkách jen s touto vládou a naši ministři s ministry vlády SRN.
Jednotlivé země SRN, včetně Bavorska, se těšily jen tzv. fragmentární svrchovanosti, neměly své prezidenty, ministerstva zahraničí, ani ministerstva obrany.
Zeslabením vlivu V. Klause na mezinárodní vztahy docházelo, v rozporu s mezinárodním právem, k rozvolňování této zásady. A tak jsme postupně byli svědky, že naši někteří ministři, či jejich podřízení, začaly jednat s bavorskými, a to i o mezinárodněprávních otázkách. Karel Schwarzenberg, tehdejší ministr zahraničních věcí ČR, přijal v Černínském paláci Horsta Seehofera, bavorského premiéra, a jeho početnou delegaci, v níž byli zastoupení i landsmani. Postupem doby česko-bavorské vztahy, v níž hrály důležitou úlohu i tzv. sudetoněmecké otázky, sílily. Za oficiálními vztahy probíhala i další jednání. Ze "sudetoněmeckých pramenů" jsme se dozvěděli, že premiér Seehofer tlačil, a to opakovaně, na Petre Nečase, našeho předsedu vlády, aby zahájil přímá jednání s představiteli "Sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL)". Tato snaha H. Seehofera však nedošla naplnění.
V roce 2012 došlo však ke zlomové situaci. Na státní návštěvu Prahy přijela v květnu 2012 kancléřka Angela Merkelová. Pobyla v našem hlavním městě jen několik hodin. Přesto si našla čas, aby P. Nečasovi sdělila, jak SL touží po přímém jednání s naší vládou.
O tom všem promluvil B. Posselt ve své řeči na sjezdu SL. "Jsme šťastni, že také na spolkové úrovni se něco pohnulo. A také za to děkuji Tobě, Horste, Tvé houževnatosti, o které se v Německu začíná mluvit. S vytrvalostí také naléháš na to, aby Spolek (SRN, pozn. red.) své povinnosti vůči nám, sudetským Němcům, plnil. Tobě můžeme děkovat, že zřízení Sudetoněmeckého muzea v Mnichově je v koaliční smlouvě. Nyní musí po slovech následovat skutky, milá spolková vládo! Já jsem velice vděčen, strašně šťasten, že spolková kancléřka před několika týdny při pouze čtyřhodinové návštěvě Prahy, kde se muselo především jednat o otázkách euro a měny, přesto vyslovila naše přání o přímých rozhovorech. Pofalla, ministr kancléřského úřadu, to v jednom dopisu, za který při této příležitosti děkuji, výrazně uvedl. Spolková kancléřka nám sdělila, že vidí nadějně, že v příštích letech budou uskutečněny kroky směrem k dialogu. Za to děkuji spolkové kancléře, že v tomto poskytla podporu bavorskému patronovi." (63. sjezd SL, Norimberk 26.-28. 5.,2012)
Během několika dalších měsíců sestavil premiér Nečas státní delegaci a v únoru 2013 navštívil Mnichov, kde přednesl projev před bavorským zemským sněmem obohaceným o řadu funkcionářů SL. Jeho nechutný projev, z českého hlediska, přijali přítomní s velkým potleskem ve stoje. Došlo poté i na tolik vytoužená přímá jednání. P. Nečas hodně toho nasliboval a "dojednal" B. Posselt na sjezdu SL uvedl: "Při setkáváni obou premiérů se mluvívá konkrétně. Bude bavorsko-české parlamentní grémium. My, sudetští Němci, máme příslib premiéra , že zástupci naší národnostní skupiny budou do tohoto grémia také začleněni. A právě toto grémium se stane platformou česko-sudetoněmeckého dialogu... Ve svém projevu, v některých větách, se P. Nečas nedotýkal sudetoněmecké otázky. To se všech možných komentátorů dotklo. 90% ze svého projevu věnoval společné kultuře, společným dějinám, společné identitě a, co mne zvláště potěšilo, pevné křesťanské základně. Proto byl některými kruhy ve své vlasti napadán. Jeho projev byl nejen proněmecký, ale také silně křesťanský. Byl to projev křesťanského Evropana v tradici Roberta Schumanna, Konráda Adenauera a Alcide de Gasperi. Proto jsme potěšen, že křesťanští demokraté z ČR jsou zde zastoupeni oběma svými stranami. A také sociálně demokratická opozice v ČR má zde zastoupení paní Michaelou Marksovou-Tominovou, zač jsem velmi povděčný. Premiéra populisticky nekritizovala, nýbrž se za něj postavila. Věřím, že je jedinečná příležitost, že dochází k široké dohodě evropských demokratických kruhů dělat to, co Nečas uvedl na konci svého projevu a co považuji za mimořádně důležité. Neřekl dějiny přenecháme historikům – v tom smyslu se již dříve vyjádřil, ale jiní to říkávají ještě dnes. On výslovně uvedl, že je to začátek dialogu, při kterém nesmí být nic vynecháno a při kterém všechna témata mají přijít na stůl. Postupně v dlouhém a trpělivém procesu mají být řešena. To je ta naděje, jíž obě strany nyní s nadšením mají využít."(64. sjezd SL, Augsburk, 19.5.2013). Ale již neměl čas své sliby, dané především vedení SL, naplnit. On a jeho vláda museli opustit své funkce. Hodně problémů po nich zůstalo.
Některé české reakce na projev P. Nečase v Mnichově přineseme jako samostatné texty.
Dr. O. Tuleškov
Pokračování