Formy realizace "práva na vlast" podle představ landsmanů
Formy realizace "práva na vlast" podle představ landsmanů
„Představy o možných formách realizace prosazovaného "práva na vlast" jsou v prostředí landsmanšaftu dobře známy. Například Roland Schnürch, místopředseda Spolkového shromáždění sudetoněmeckého landsmanšaftu, napsal: "Pod premisou navráceni domovských území národní skupině, jak to požadují stanovy Sudetoněmeckého landsmanšaftu, lze uvést - s cílem nového státního uspořádání silou práva národní skupiny na sebeurčení - několik alternativ:
a) autonomní německé území uvnitř České republiky; b) suverénní svobodný stát; c) evropeizace domovského území. "20
Horst R. Übelacker, bývalý předseda Witikobundu a vlivný funkcionář landsmanšaftu, uvedl, že "sudetoněmecká politika národních skupin musí být zaměřena na to, aby hájila právo na sebeurčení ve všech variantách. Nesmí být vyloučeno žádné z těchto tří řešení:
1)Sudety jako součást... České republiky.2) Sudety jako samostatná správní a státní jednotka. 3)Sudety jako součást Německa ".21
Ostatně už v říjnu roku 1989 se tzv. kongres mladé a střední generace sudetských Němců konaný v Regensburgu zabýval "modely budoucnosti Sudet", přičemž byl formulován závěr, že ,,jsou myslitelné tři modely spojené s požadavkem sudetoněmecké suverenity:
(1) Připojení (anšlus) Sudet ke Spolkové republice.(2) Samostatné Sudety jako součást menší či větší středoevropské federace. [3) Sudetoněmecký svobodný stát - člen EU".
Je tedy zřejmé, že "státoprávní" představy a konstrukce sudetoněmeckých předáků z "otevřené otázky týkající se hranic" už nevycházejí (viz násl.), ovšem latentně je tato otázka jejich základem, přičemž společným jmenovatelem je požadavek "sudetoněmecké suverenity" a ztráty české suverenity nad česko-německým pohraničím.“
(Hruška Emil, Sudetoněmecké kapitoly, str. 218, nakladatelství BMSS-START, Praha 2008))
Poznámka ČNL: Představitelé tzv. Sudetoněmeckého landsmanšaftu již také vydávají "sudetoněmeckou národnostní skupinu" za druhý státotvorný národ, který by s českým národem vytvořil česko-německou federaci, v níž by byly oba dva národy zcela rovné, nemohlo by dojít k přehlasování německého národa. Prezidenty federace by byli střídavě Češi a Němci.
Má to však jedno nepřekonatelné úskalí. Tzv. sudetští Němci byly vždy jen národnostní menšinou, a ta podle mezinárodního práva nemá právo na sebeurčení.
