Film podle románu Kateřiny Tučkové - Vyhnání Gerty Schnirch - fikce nebo skutečnost?
Film podle románu Kateřiny Tučkové - Vyhnání Gerty Schnirch - fikce nebo skutečnost?
V Brně se natáčí film podle historického románu Kateřiny Tučkové :Vyhnání Gerty Schnirch, který vyšel v r.2013. Zpracovává téma odsunu brněnských Němců z května 1945. Po zkušenostech s některými jinými filmy je třeba se ptát. Především autorka předlohy k filmu by měla pravdivě vysvětlit, zda-li jejím záměrem bylo popsat skutečné události, nebo si jako autorka vybrala téma, které zpracovává podle účelové snahy Sudetoněmeckého landsmanšaftu zbavit viny brněnské Němce na událostech, které se v Brně odehrávaly po dobu německé okupace. Měla by odpovědět co je pravda, polopravda a fikce.
Kateřině Tučkové nelze upřít, že je dobrou spisovatelkou. Její román je čtivý a velmi působivý. O to větší zodpovědnost má, jak tuto dobu předkládá mladé generaci. Zvolila si příběh mladé ženy s dítětem, která ač bez viny byla zařazena do odsunu brněnských Němců z Brna do Pohořelic. Tento živelný odsun brněnských Němců z 31.5.1945 je opředen mnohými mýty a nepravdami, vyvrácenými pamětníky i historiky. Přesto autorka všechna tato kontroverzní tvrzení do příběhu zařadila. A tak je popisovaná cesta z Brna do Pohořelic plná zastřených lidí, znásilněných žen, opilých Zbrojováků, kteří pochod doprovázeli, řádění Rudých gard i sovětských vojáků. Nejpůsobivěji působí vždy násilná smrt nevinných malých dětí. I ty jsou součástí příběhu.
Divoký odsun německého obyvatelstva z Brna ve dnech 30.a 31.5.1945 byl unáhlený, špatně organizačně a logisticky zajištěný a rozhodně samotný akt nikdo neobhajuje. Z pramenů vyplývá, že celý záměr řešit těžkou poválečnou situaci v Brně, nedostatek jídla a zdravotního materiálu, který vyvezla i zničila odcházející německá armáda, nedostatek bytů, zabezpečení lidí přicházejících z koncentračních táborů, množství migrujících Němců hledajících úkryt u svých soukmenovců, vyvolával napětí u obyvatel Brna a volajících po rychlém řešení německé otázky. To vedlo k úmyslu vyvést ty občany, jejichž pracovní sílu nelze využít k obnově, do vsí s německým obyvatelstvem v pohraničí, aby se o ně postarali. Počáteční chaos v organizaci ubytování, rozšíření úplavice přes snahu povolaných lékařů z Brna, nedostatek léků, stres starších osob vykonal své. Zřejmě tam vznikl podnět k hromadnému odchodu do Rakouska. Vše nasvědčuje tomu, že mělo jít o vnitrostátní akci, protože nebyla informována rakouská strana, která byla následně zaskočena a došlo k diplomatickým problémům. Rakousko mělo po válce svých problémů také dost. Už v té době to vyvolalo řadu negativních reakcí mezi institucemi i politiky v Brně. „Národní výbor města Brna neměl právo, ještě před rozhodnutím vítězných mocností vystěhovat brněnské Němce…“ napsal např. tajemník O. Šling do zprávy pro ÚV KSČ.
Otázkou sporu není samotný pochod, ale jeho průběh a falzifikace, kterou nerušeně rozvíjejí sudetoněmečtí a jim naklonění čeští publicisté. Nelze připustit ono goebbelsovské, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Proto nelze připustit, že divoký odsun z Brna byl pouhým aktem pomsty, že šlo o kolektivní vinu, že šlo o pochod smrti provázený střílením,vražděním nevinných, tak, jak to na pochodech smrti uskutečňovali němečtí vrazi, aby se zbavili co nejvíce svědků své zrůdnosti a lidského hyenismu. Nic takového se nedělo.
Zatím co nacismus byl státní politikou Německa, podporovaný většinově i sudetskými a brněnskými Němci, státní politikou poválečného Československa nebylo krutě se mstít. Excesy, ke kterým docházelo, byly odsouzeny a nebyly většinovým jevem. Snahou SL i některých kruhů v Německu je přisoudit našim občanům chování, které bylo většinově rozšířené mezi nimi. Přechází k očišťování svého počínání, jak to předpovídal Edvard Beneš.
I z jiných románů Kateřiny Tučkové je zřejmé, že prostudovala mnoho historických materiálů ke svým knihám. O to je horší, že používá historických faktů a výsledků bádání historiků se snůškou nepodložených tvrzení, které jsou např. v knize Němci ven, z účelového tvrzení SL a některých jim nakloněných současných politiků, kteří každoročně pořádají pochody Pohořelice-Brno.
Už s tím máme svoje zkušenosti. Film Habermannův mlýn. Mladá generace film bere jako dokument doby, který ze všech Čechů dělá nelítostné a mstivé bestie, kteří hodným Němcům opláceli krutě a stejnými metodami, kterými se vyznačovali v 2.sv. válce nacisté. Film je jen ukázkou přepisování historie vymýšlením příběhů, které se v daném místě a v daném čase nestaly tak, jak je film ztvárnil. To, že je film zařazen do obce Bludov, kde opravdu žil mlynář Němec Habermann, který byl byl po válce opravdu zabit Čechem povoláním holič, kumpánem z hospody, má podpořit vymyšlený příběh, fikci, kterou sami autoři pod tíhou historických dokumentů přiznávají, ale mladí lidé se to z filmu nedoví a příběh berou za pravdivý. K mladým lidem se tak dostává zkreslená historie. Co je účelem takto pojímaných filmů?
Připravovaný film Vyhnání Gerty Schnirch bude také podroben stejné historické analýze v konfrontaci s historickými prameny a vědeckými publikacemi. Zodpovědnost nesou tvůrci. A.Š.
