Bez obalu 48/2025 Vyspělé západní ekonomiky doháníme v produktivitě práce, ne ve výši mezd
Bez obalu 48/2025
Vyspělé západní ekonomiky doháníme v produktivitě práce, ne ve výši mezd
Prvním tématem, u kterého se chci v tomto díle Bez obalu zastavit, je produktivita práce. OECD, tedy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, sdružující nejvyspělejší země světa, zveřejnila ohledně produktivity práce nová data. Z těch pak vyplývá několik zajímavých, ale do velké míry také alarmujících zjištění pro Českou republiku.
Ta do OECD vstoupila v roce 1995 a měření od té doby ukazuje, že se produktivita práce u nás téměř zdvojnásobila. Díky tomu doháníme vyspělé státy západní ekonomiky jako Španělsko či Kanadu. To zní na první dobrou pozitivně, je tu ale několik velkých ALE. Prvním z nich je, že ačkoliv se produktivitou práce můžeme srovnávat se Španělskem a blížíme se průměru OECD, růst mezd tomu absolutně neodpovídá. To ve výsledku znamená, že Španělé za stejný výkon mají zhruba o 50 procent víc, což spouští další efekt. A tím je stagnace. A ta je do velké míry dána tím, že vlády opakovaně jedna za druhou selhávají v řešení otázky zahraničního kapitálu.
Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová pro ExportMag k této věci uvedla, že »z celkového zisku zde zahraniční vlastníci během poslední dekády v průměru reinvestovali jen necelých 30 procent ročně.« Lidé si zkrátka říkají: »Proč bych se víc snažil, když za to jinde dostanou víc?«. A mají pravdu. Co se týče mezd, pohybujeme se zhruba jen na 60 procentech průměru OECD. Česká republika je zároveň v očích zahraničních vlastníků firem vnímána jako ona pověstná levná montovna. Cesta ven? Modernizace trhu práce. A to nepůjde jinak než přes školství.
Zatímco ČR má mezi zeměmi OECD s přehledem nejvyšší podíl populace s ukončeným středním vzděláním, vysokoškolské diplomy má něco přes 30 procent populace a tento podíl tak zůstává jedním z nejnižších mezi vyspělými zeměmi. Průměr OECD se blíží 50 procentům. »Oproti zemím OECD Česko méně využívá zkrácených terciárních programů, jako jsou VOŠ nebo profesně zaměřené bakalářské obory,« poznamenávají experti Českého statistického úřadu.
Zvyšující se vliv sociálních nerovností pak negativně ovlivňuje studijní výsledky žáků i kompetence dospělé populace. Právě stagnace v produktivitě práce se totiž v budoucích letech může negativně propsat také do schopnosti státu udržet své sociální funkce alespoň na stávající úrovni. Klíčové tak v následujících letech bude především navýšit výdaje na vzdělávání a vědu a výzkum, tedy oblasti, kde se dlouhodobě pohybujeme hluboko pod průměrem OECD.
Pošleme peníze ukrajinským korupčníkům?
O dění okolo bezprostředního okolí prezidenta Zelenského jsem vás informovala už v minulém díle Bez obalu. Situace od té doby ale dál eskaluje. To vše necelé tři týdny před tím, než bude Evropská rada rozhodovat o tom, kolik jednotlivé členské země Unie v příštím roce pošlou na Ukrajinu, k přerozdělení do systému zkorumpovanému až do těch nejvyšších pater tamní politiky. I přes nátlak prezident Zelenskyj odmítl odvolat svého dlouholetého poradce a šéfa kanceláře Andrije Jermaka. Místo toho jej dokonce jmenoval do čela delegace pro jednání o mírovém plánu. Vše se ale změnilo ve chvíli, kdy Národní protikorupční úřad zasahoval přímo u Jermaka doma a v prezidentské kanceláři. A tak Jermak ještě v pátek (28. 11.) odpoledne udělal to, co za něj měl dávno udělat Zelenskyj. Rezignoval na svůj post.
Jejich spolupráce trvala déle než 15 let a Jermak pro Zelenského podle ukrajinského tisku představoval někoho, komu prezident důvěřoval ze všech svých spolupracovníků úplně nejvíc.
A jak se mu Jermak za jeho důvěru odvděčil? Právě on byl tím, kdo jmenoval do klíčových pozic všechny aktéry aféry Mindič-gate, tedy kauzy, skrze kterou další Zelenského blízký přítel, podnikatel Mindič, vysál přes energetické zakázky ze státu 100 milionů dolarů a u kterého během domovní razie našli vyšetřovatelé onen pověstný zlatý záchod. Jermakovu roli v celé kauze je třeba sledovat o to bedlivěji, nakolik o něm Zelenskyj v minulosti prohlásil, že dělá přesně to, co mu řekne. A právě Jermak byl letos v létě tím mužem, který se snažil oslabit pozici protikorupčních úřadů. I proto by naše oči měly 18. prosince směřovat na Evropskou radu, kde by pozice Česka měla hrát zásadní roli v tom, aby peníze našich daňových poplatníků znovu neskončily na ukrajinských zlatých záchodech. I Proto je tak důležité, zda nás na této Evropské radě bude zastupovat končící Petr Fiala, který vždy Ursule a EU udělal, co jim na očích uviděl, nebo Andrej Babiš, jenž bude mít možnost dostát svým slibům směrem k Ukrajině, s nimiž strany rodící se vládní koalice zvítězily.
Odkaz na aktuální video naleznete zde: https://www.youtube.com/watch?v=UhwVoq3DGC0
Evropský obranný průmysl – prasárna z díly EU: https://www.youtube.com/shorts/zgnrIXbKQ0Q
Sestřih debaty europoslanců na CNN Prima News: https://www.youtube.com/watch?v=mEfre0jf9wM
Raketa jako pocta člověku?: https://www.youtube.com/shorts/mtgOUuhGCkY
Rada EU schválila šmírování, budu proti tomu bojovat v Europarlamentu: https://www.youtube.com/shorts/hZaDGD7LbCE
Rozhovor pro Parlamentní listy: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Za-zlaty-zachod-bych-take-zivot-nenasadila-Konecna-k-Ukrajine-783395?f
Podpořte petici proti F-35: https://www.youtube.com/shorts/2VZeMRPPURE
Odkaz na petiční arch: https://www.stacilo.cz/wp-content/uploads/2025/05/Petice-proti-F35.pdf.pdf
Odkaz na online podepsání petice: https://portal.gov.cz/e-petice/1144-petice-za-zruseni-nakupu-stihacek-f35
Přeji Vám krásné předvánoční dny
Kateřina Konečná
