České národní listy

17. listopad 1939 v Brně V

Co mu předcházelo a následovalo

Prof. PhDr. František Hejl, CSc., výňatek z díla

Po příchodu Heydricha a vyhlášení stanného práva němečtí  „nositelé kultury" (spíše hubitelé) se rozhodli rázně a bezohledně zúčtovat s českým odbojem. 30. září 1941 byl prof. Vladimír Groh za činy spáchané dávno před stanným právem a tedy se toto na ně nevztahovalo, odsouzen k trestu smrti a téhož dne se svými druhy pod sgrafitem sv. Václava popraven. Trest byl prostou vraždou proslulého etruskologa a historika starověkého Říma Vl. Groha a vzrušil celý kulturní svět. Byl zatčen prof. Kladivo, 1.10. Jan FIorian a spolu s nim Trumpet, 4. října prof. Šimek a prof. Karel Hora. Do konce prosince rychle za sebou následovalo dalších 20 učitelů VŠ. Stanný soud znal jen tři druhy výroků: trest smrti, předání gestapu a zproštěni viny. Předání gestapu byl de facto rozsudek smrti. Odsouzený byl převezen do druhého koncentračního tábora, odkud vede jediná cesta - komínem po vysilující práci. Když 14. a 21. ledna a 3/4. února 1942 převáželi profesory brněnských škol do koncentračního tábora v Mauthausenu (u Lince), do druhého nejkrutějšího tábora, nenechal si ujit tu příležitost sám Lagerführer Bachmayer a přivítal je slovy: "Ihr werdet was erIeben, bevor Ihr krepiert". Tak vítal velké humanisty, demokraty, věhlasné vědce, nevinné lidi, které nazval „tou českou univerzitní bandou“! Ještě jednu poznámku třeba dodat. Prof. FIorian, žák Studničkův a londýnského embryologa HiIIa, byl znám po celé Evropě. SpoIupracoval s řadou německých odborníků i s prof. Grosserem z německé univerzity v Praze. Když se Florianova manželka obrátila ně  a žádala  je o vyjádření, říšští ani se neobtěžovali odpovědět a Grosser se ptal, proč byl FIorian odsouzen. Na tom skončila veškerá pomoc. Když jsem pročítal celou jeho korespondenci s prof. Studničkou, vmýšlel jsem se do obsahu a ducha dopisů, jednáni jeho "kolegů" bylo otřesným svědectvím totálního selhání německé inteligence. I to je příčina vzestupu Adolfa Hitlera.

Úder nacistů neméně krutě se vypořádal s českými studenty, demonstranty za svobodu, demokratickou republiku, za našeho prezidenta, za mír. Nezapomínejme, že studenti, zvl. vysokoškolští jsou homogenní součástí  národního organismu a jsou údem vysoce citlivým a reaktivním. To si plně uvědomovaly nacistické úřady od protektora a K.H. Franka po pracovníky germanizačního referátu. Úřad protektora (včetně pobočného v Brně) Ihned při nástupu jedním z hlavních úkolů si vytkly realizaci germanizační politiky. Jedním a způsobů, jak chtěli působit na české obyvatelstvo bylo, fixovat v jeho vědomi, že je tu jen druhořadým živlem. Začalo to orientačními tabulemi a napřed německými a pak českými nápisy a konče soustavnou "péči" o to, aby byly potlačeny jakékoli upomínky na Československou republiku, na její skutečnou historii národní, na necitlivý přistup k tradicím ze strany Němců atd. Ihned v prvém roce diktatury přikročili k zákazu světit svátek Mistra Jana Husa, Konstantina a Metoděje, dále pak 28. října - svátek vzniku Československé republiky, nabyti svobody a rovnoprávnosti. Dále i metodou bylo dbát na upevněni nadřazeného postavení Němce jako svrchované osoby germánské krve. Konečně této krvi zajistili naprostou nedotknutelnost.

Pokud jde o svátek Husův a Cyrila a Metoděje, vedoucí pobočky úřadu říšského protektora v Brně rozeslal vrchním zemským radím /OLR/ usneseni protektorátní vlády v tomto smyslu. Podle názoru rady pro hospodářské záležitosti dr. Schmidta je nemyslitelné ponechat 5. a 6. červenec jako sváteční dny. Dá se uvažovat o svátku Cyrila a Metoděje, ale svátek Husův nepřichází v úvahu. Ale přesto "ponechává rozhodnutí" na úvaze vrchních zemských radů. (MZA. fond 5000, fol. 6, něm. komlet). 22.8. ze stejné kanceláře vyšel výnos o odstraněni jakýchkoli symbolů, obrazů včetně prezidentů T. G. Masaryka a E. Beneše i Hany Benešové z veřejných míst a škol. S přípravou útoku na Polsko dr. Caha ze Zemského úřadu rozeslal cirkulář do míst 24.8., v němž se nařizuje dodržovat naprostý klid a pracovní disciplinu, zvl. v hospodářských zařízeních, která jsou součástí ekonomiky říšské (Tamt., fol.10 cirkulář). V září byly ještě rozeslány přípisy (nařízeni), že čestná občanství E. Beneše, která jemu jednotlivé obce udělovala, musí být zrušena. O tom má  být podána zpráva okresnímu úřadu.

Přísné dodržování pracovní kázně ukládá šéf civilní něm. správy v Brně 3.9. 1939. Nekázeň se bude trestat bez ohledu na národnost. (Tamt., s.11).

V souvislosti s útokem na Polsko byl vydán zákaz prodeje map, skic, map turistických  a místopisných jednotlivých oblasti. V září se pak množí zákazy oslav 28. října, zákaz nošeni nár. symbolů, trikolor a čapek. O rok později jde úřadovna protektora v Brně ještě dále, pod hrozbou trestu zakazuje jejich výrobu, včetně masaryček (po vzoru T .G.M.).