Zvláštní směsice provádí již řadu let ve prospěch sudetské minulosti masivní mediální masáž
Zvláštní směsici českých katolických konzervativců spolu s liberálními lidskoprávními fundamentalisty, senzacechtivými novináři i jejich žáky z řad historií nepolíbené mládeže provádí již řadu let ve prospěch sudetské minulosti masivní mediální masáž, která právě počítá s vyřezanými stránkami z kronik. Za zmínku stojí i to, že stejné lidi irituje takřka vše z českých dějin od husitství přes národní obrození až po grandiózní příběh československých legií a vznik Československa…
Sudetoněmecký diskurz o české historické a politické identitě se především díky tomuto mediálně vlivnému českému slepenci flagelantů prolhal často k absurdním závěrům , které zcela ignorují historickou kauzalitu.
Kniha, kterou právě držíte, beze sporu bohužel také nic nemění na absurdním trendu, že v roce 2018, kdy vychází, si sice připomínáme slavné i osudové osmičky v letopočtech českých dějin, ale je tu zcela zřetelná snaha vytěsnit z tohoto připomínání právě rok 1938. Když autor těchto řádků nedávno psal v jednom článku o září 19*38 jako o „celoevropském selhání“, narazil hned na pokus o cenzurování tohoto názoru. Evropa se svou politikou zametání závažných problémů pod koberec přece je teď opět v módě, tak proč tak silná slova!
Znalost historie je však nejlepším kompasem současnosti a právě rok 1938 je velkým varováním před neřešením soudobých bezpečnostních evropských problémů a politiky. Je i varováním před vznikem,nových evropských absurdit typu Bosna a Kosovo i snah obětovat třeba Makedonii, Izrael či celou Evropu zradám nikoliv nepodobným obětováním demokratického Československa v Mnichově v září 1938…
O česko-německé diskuzi o naší společné minulosti se bohužel promarnily poslední takřka tři desetiletí, protože nejhlasitěji byly zatím slyšet s velkou podporou domácích médií lokajské hlasy na české straně a málokdo se zpravidla zmiňoval, že historie se má vykládat v časovém vývoji konfliktu a nikoliv obráceně! Promarnilo se toho hodně. nesmyslné a absurdní je přede vším to, že se stále vede debata o umělé zemi Sudety.
Bylo by proto třeba konečně jasně a rozhodně říci, že Sudety i tak zvaní sudetští Němci byli úspěšným konstruktem zrůdné nacistické ideologie a režimu Adolfa Hitlera, v jehož programu byla i fyzická likvidace českého národa.
Takzvané sudetské Němce spojovala, jen nenávist k Čechům a fanatické nadšení pro nacistickou ideologii, které jim, na rozdíl od mnoha jiných Němců, vydrželo nejdéle. Ti Němci z českého pohraničí, kteří tomuto šílenství nepropadli a zůstali věrní své občanské příslušnosti k demokracii, a Československé republice tvořili malou hrstku, jež si však o to více zaslouží naši úctu a respekt, ale je zajímavé, že právě čeští regionální historici těmto lidem prakticky nevěnují žádnou pozornost. A už vůbec nevěnují pozornost českým hraničářům a historii Čechů v českém pohraničí. Muzea v českém pohraničí se místo toho, opájejí horlivou snahou dohnat a předehnat své „sudetoněmecké“ kolegy. Je však zcela příznačné, že včerejší i dnešní tzv. sudetští Němci se za více než sedmdesát let také prakticky nijak nevěnovali historii německých antifašistů, sni zločinům henleinovců.. Proč právě tento zarážející fakt zcela uniká jejich českým fanouškům?
Země Sudety v rámci českého království nikdy neexistovala a byla po nástupu nacistů k moci vytvořena uměle jako propagandistický trik. Termín „sudetští Němci“ (bez ohledu na fakt, že v každém druhém údolí hovořili jiným dialektem)byl pro demagogickou masáž mezinárodní veřejnosti mnohem efektivnější než třeba termín :Němci z Čech a Moravy“. Poprvé jej v roce 1997 použil v jedné své stati jako termín německý nacionalista Franz Nesseč a úspěšně jej až po roce 1933 využili až obdivovatelé Adolfa Hitlera c českém pohraničí. Tento termín se k ostudě i škodě české politické scény dostal v roce 1997 dokonce i do česko-německé deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji. Pokračování
Jindřich Marek
