Zdeněk Zbořil: „Finlandizace“ Ukrajiny

<< NĚCO Z HISTORIE >> V našem historickém okénku bychom si mohli připomenout březen 1940, kdy byla ukončena takzvaná Zimní válka mezi Finskem a Sovětským svazem, bylo podepsáno příměří a následně Mírová dohoda.

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz

9. března 2022 - 03:20

Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?

„To je zase jedno zajímavé datum v souvislosti s tím, co se dneska děje na Ukrajině nebo ve východní Evropě. Ta smlouva byla podepsána po dvou útocích Rudé armády na Finsko. Jeden byl neúspěšný, druhý,  úspěšný a přinutil finskou armádu, která bojovala velmi statečně, vzdát se,“ říká Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

A „finlandizace“ ?

„Zajímavé je, že potom to vedlo ke zvláštnímu uspořádání vztahu mezi Sovětským svazem a Finskem. Samozřejmě, byla tam ta epizoda, kdy Finové bojovali nebo opatrně stáli na straně německé armády od onoho  40.roku až do  1945, ale ta fronta nebyla z hlediska druhé světové války tak důležitá, aby to všechny v ní zúčastněné zajímalo. Ale co je zajímavé, a co má také význam pro Evropu, a nemyslím tím jenom ty dnešní debaty o „finlandizaci“ Ukrajiny, nebo něco podobného, ale zajímavé je, že zvláštní situace, která  po druhé světové válce z těchto dohod vznikla, a  pokračovala po Mannerheimově smrti ve Finsku za prezidentování Uurho Kekkonena,  měla také svoje velmi populární románové vyjádření, románový popis, metaforu…, “ upozorňuje Zdeněk Zbořil.

Egyťan Sinuhet…

„Také u nás byl populární překlad Mika Waltariho románu Egypťan Sinuhet, který překládala Marta Hellmuthová (pak myslím Markéta Hejkalová v druhé verzi), a Egypťan Sinuhet, nebo model politiky starověkého Egypta, vznikal někdy v roce 1944, poprvé vydán 1945, byl chápán i  jako předpověd jak to dopadne až druhá světová válka  skončí. Jedna z těch velkých pravd, které se tam objevuje je, že vždy po různých politických změnách, štěstích a neštěstích v Egyptě, bohatí bohatli a chudí chudli, „ …a tak to bylo na světě jak má být“. Jako kdyby nám tím někdo vysvětloval  naši neklidnou dobu.  Také se dnes podobně  můžeme obávat, že bohatí budou bohatnout a chudí chudnout a všichni si budou myslet,  že tak to vlastně na světě má být,“ dodává Zdeněk Zbořil.

Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)