Jdi na obsah Jdi na menu
 


Západní Balkán - Nastal čas konečného řešení. V Bosně blitzkrieg, v Kosovu válka se Srby

8. 7. 2022

Západní Balkán - Nastal čas konečného řešení. V Bosně blitzkrieg, v Kosovu válka se Srby

7.7.2022 Balkánské zápisky Komentáře

 

FacebookTwitterEmailPrint

Sdílet

Balkánské zápisky reflektují reakce západobalkánských médií na summit NATO v Madridu a postoje Západu k regionu.

Nejde o autorův výmysl pro nalákání čtenářů, ale těmito termíny v současnosti operují západobalkánská média, když píší o netrpělivém rozhodnutí Západu konečně vše na Balkáně vyřešit ve svůj prospěch. Pochopitelně, že v tom hraje roli válka na Ukrajině a obava, že si Rusko vytvoří v některých zemích západního Balkánu svoji pevnost.

Na summitu NATO v Madridu nesměla chybět řeč, jak dál na Balkáně. Západ má velký zájem přičlenit do aliance Bosnu a Hercegovinu při vědomí silných vazeb mezi Republikou Srbskou a Ruskem. Existuje „brzda“ v podobě prezidenta této republiky Milorada Dodika, který tvrdí, že Bosna nepřijala žádné jednotné rozhodnutí o přidružení k NATO. Představitel Bosňanů v předsednictvu Šefik Džaferović je naopak rozhodným zastáncem svazku s NATO. Summitu v Madridu se zúčastnil také ministr obrany Sifet Podžić a v sarajevském rozhlase řekl, že NATO s Bosnou a Hercegovinou počítá jako s rovnoprávným členem. Jde o to, že NATO podle něj chce pomoci zemím, které jsou ohrožené blízkostí konfliktu Ruska a Ukrajiny. „Bosna byla zařazená do tohoto programu,“ prohlásil bosenský ministr. Dále naznačil, jak k tomu má dojít. Počítá se s tím, že Rusko v listopadu zablokuje prodloužení mandátu mise vojsk EUFOR v Bosně. V tom případě sem okamžitě nastoupí jednotky NATO, které mají převzít zodpovědnost za situaci v zemi. Podle Sifeta Podžiće k tomu existuje mandát ze smlouvy v Daytonu a podle dohody Berlín Plus. Bosenský ministr obrany ve svém rozhovoru v rozhlase prozradil, jak se to má odehrát. „K překvapení mnohých může dojít k  blitzkriegu,“ prohlásil ministr Sifet Podžić.

Řešení v Bosně cestou NATO nebude jednoduché. Stačí si přečíst komentář na webu Politico nazvaný „To save NATO, destroy it“ (Chcete-li zachránit NATO, zničte ho). V úvodu se píše: „Alianci je třeba nikoli jen přehodnotit. Musí se znovu narodit.“ Hlavní narážka a kritika je na Turecko a to je země, která chce mít v Bosně velké slovo.

Kosovo vyhlašuje válku Srbům pomocí SPZ

SPZ (státně poznávací značky pro automobily) byly již mnohokrát v akci mezi Srbskem a Kosovem v rámci politického boje. Obvykle, když jedna ze stran chtěla zvýšit napětí, vymyslela si zákon, který určoval vozidlům jedné nebo druhé strany, jak mají být auta registrovaná po přejezdu hranice. Na hranicích se tvořily pak dlouhé fronty a obyčejní lidé si pěkně zanadávali.

Nyní titulky o válce Kosova vůči Srbsku znamenají to, že kosovská vláda vedená premiérem Aljbinem Kurtim se rozhodla pro drastické rozhodnutí vůči Srbům žijícím v Kosovu. Jestliže chtějí nadále v Kosovu pobývat, nebudou moci používat po 30. září tohoto roku SPZ se zkratkami označení srbských měst „PR“, „KM“, „PZ“, „GL“, „UR“, „PE“, „DA“ nebo „ĐA“. Jde vlastně o registrační značky vydané v Srbsku a dosud používané v Kosovu.

Další „novinkou“ pro zdejší Srby bude, že od října jim nebude platit občanský průkaz vydaný srbskými úřady. Znamená to, že se Kurtiho vláda rozhodla pro reciproční opatření, které platí v Srbsku pro občany přicházející z Kosova do Srbska, neboť Kosovo není uznáváno jako samostatný stát, ale jako oblast Srbska.

Ředitel srbské kanceláře pro Kosovo Petar Petković vydal prohlášení, ve kterém rozhodnutí odsuzuje a vyčítá Bruselu, že k tomu mlčí. V prohlášení se dále uvádí: „Srbové v Kosovu nepřipustí pronásledování, zabíjení a odebírání jejich majetku. Měli by si to uvědomit jak v Prištině, tak i v Bruselu.“

Prezident Vučić obvinil z nových nařízení země takzvané kvinty (Itálie, Německo, Británie, USA a Francie), které tím vyvolávají krizi v regionu.

Na situaci reagoval Miroslav Lajčák, který je zvláštním představitelem EU pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou. Lajčák přicestoval do Kosova, aby připravil novou schůzku nejvyšších představitelů pro urovnání vztahů a byl rozhodnutím kosovské vlády zaskočen: „Místo toho nyní musím řešit nově vzniklou situaci. Nesmíme připustit, aby došlo k nové krizi ve vztazích.“

Poznámkou k Lajčákovi. Již léta je představitelem EU a výsledkem jednání je obvykle, zda se bude psát na prvním místě název obce albánsky nebo srbsky. Zatím kosovské orgány zasahují proti Srbům pod záminkou pronásledování a sledování kriminální činnosti.