České národní listy

Podobně tomu bylo i s aktivními členy SS. Členství v SS samo o sobě bylo již v retribučním dekretu označeno za zločin. Norimberský výrok Mezinárodního vojenského soudního tribunálu – jak je známo – označil také organizaci SS právě tak jako Gestapo za zločinecké organizace. Náš retribuční dekret postrádal sice podrobné zákonné ustanovení o Gestapu, ale vzhledem k tomu, že většina příslušníků Gestapa byla rekrutována z řad příslušníků SS, nebyla tato mezera pociťována nijak zvlášť citelně. Kromě toho u většiny gestapáků byla individuálně zjištěna jejich zločinná činnost přímo vůči našim vězněným vyšetřovaným příslušníkům.

Rovněž tak byla lidovými soudy postižena  činnost dozorců a dozorkyň různých koncentračních a pracovních táborů, věznic, trestnic a káznic, pokud bylo zjištěno, že se dopustil týrání a zvěrstev na našem území, nebo že se těchto zločinů dopustili třeba za hranicemi na našich státních příslušnících. Tak došli také zaslouženého trestu mnozí zvrhlí Němci, kteří týrali a vraždili zajatce z řad našich spojenců.

Mám za to, že i z hlediska historického a státoprávního splnily zúčastněné soudy svoji povinnost, neboť při zevrubném projednávání zažalovaných deliktů bylo nashromážděno mnoho cenného materiálu, který teprve budoucnost plně zhodnotí. Tak procesy proti K. H. Frankovi, Kurtu Daluegovi a sudetoněmeckým poslancům daly možnost znovu přehlédnout  zločinnou činnost příslušníků naší bývalé německé menšiny vůči československému státu, a to již od počátku zahájení činnosti Henleinovy strany.  

Naše veřejnost, která těmto historicky významným procesům věnovala s počátku značnou pozornost, později ochabla ve svém zájmu a tyto procesy, jak to bylo zejména patrno za procesu proti sudetoněmeckým poslancům.

Je ovšem pravda, že zvlášť ku konci účinnosti retribučního dekretu bylo současně v běhu mnoho jiných procesů u lidového soudu v Praze – u pražského lidového soudu bylo zřízeno na 30 senátů a větší počet senátů také u Národního soudu -, takže ani tisk nemohl v dostatečné šíři zachytit všechno důležité, co tam který den bylo u těchto soudů projednáváno. Bude tedy úkolem historiků, aby plně zhodnotili všechen shromážděný materiál u našich soudů a také ovšem materiál snesený u norimberského vojenského mezinárodního tribunálu, před kterým byly rovněž zevrubně na podkladě nalezených dokumentů – vzpomínám tu například jen nalezených plánů, jak zničit a vystěhovat z Čech a Moravy český národ – a význačných svědectví probírány otázky a problémy, které se nás nadmíru dotýkají, ať již šlo p útočné akce proti Československu nebo o vraždy a surové zacházení s civilním obyvatelstvem v obsazeném území, odvlékání civilního obyvatelstva na nucené práce, germanizaci, pronásledování z důvodů politických, rasových a náboženských. Jménem Československa přednesli žalobu v Norimberku žalobcové sovětského Ruska, při čemž jim byl oporou bohatý materiál předložený československou vládou. Též američtí žalobci předložili zmíněnému tribunálu velmi důležité dokumenty, které se týkají Československa.

Přednesl dr. P. Drtina

na 55. schůzi ústavodárného Národního shromáždění republiky Československé

dne 29. května 1947