Z čeho je mi zle…, Marek Řezanka
Z čeho je mi zle…
Marek Řezanka
Z čeho že všeho je mi tuze špatně?
Jak, co má cenu, bezcenným se stává
Nazí si kůži převlékáme v šatně
s tím, že je tato činnost obětavá
Jež máme chránit jako ohrožené
utratit dáme, že se zkrátka šetří
Zvířata v klecích kdosi popožene
zatímco lidskost letí do povětří
Pro trochu peněz kácejí se duby
Staletá alej pasekou je poté
Vodou se plní naše podpalubí
Hubí nás malost promáčená potem
Vzdáme se všeho včetně historie
Svlečeme rázem, co nás lidmi činí
Pod kůži strach se místo jistot vryje
Do kontejnerů dáme dobrodiní
Ze zahrad poušť je, ze snů rezignace
Čekám, co další skládky obohatí
Muzea? Zámky? Co vše smíme ztrácet?
Knihovny? Školy? S tím, že jde to zatím?
Škrtá se zbytek lidské důstojnosti
a už se ani nikdo neozývá
Hluboký příkop nikdo nepřemostí
Zbylo pár drobků, kde byla dřív skýva
Ze ZOO nechci, aby byla jatka
a rovněž nechci paseky mít z lesů
Cítím, že chůze stále víc je vratká
a na svých zádech větší zátěž nesu
Z čeho že všeho na mě přijdou mdloby?
Z toho, jak snadno do rána jsme jiní
V co věřím? V duši, již zmar nerozdrobí
a v rozum, který zvůle nezastíní…
