Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vznik dvou nových států z ČSFR, nebyl ani rozpad, ani rozdělení, ale rozbití!

18. 4. 2020

 

Vznik dvou nových států 1992 z ČSFR, nebyl ani rozpad, ani rozdělení, ale rozbití!

 

Podle našich rodin, rodin legionářských a odbojářských, největším výdobytkem I. republiky bylo

 a) rovné občanství a zrušení poddanství starého mocnářství. TGM učinil z poddaných občany !

a za b) spojení se Slováky, kteří 1000 let byli od nás odtrženi!

Toto vše zahubilo rozbití státu, které někteří licoměrně nazývají rozdělení, jiní neméně licoměrně rozpad.

Německé síly ve spojení se Svetovým svazem Slovákov v Torontu placeným desetiletí z Německa ( viz práce M. Chossudowskyho) podobně jako ustašovská organizace tamtéž, iniciovaly za blahovolného přihlížení našich některých politiků a i za jejich přímé angažovanosti, rozbití státu (hlavní podíl ze Slovenska neměl V.Mečiar ale Víťazoslav Móric a jeho nacionální strana, právě ta byl placena ze zahraničí) rozbily ČSR - ČSFR bez použití vojenské síly, rozvratnou masovou agitací na Slovensku, a dále využitím činu tehdejšího prezidenta (zavření slovenských zbrojovek a připravení desetitisíců občanů o práci).

 

To jsou pravé důvody rozbití státu formální  metodou kamarilní diplomacie,  - té diplomacie, kterou TGM tak odmítal již ve Washingtonské deklaraci! - bez vojenské intervence. Jediní poslanci, kteří se postavili ve sněmovně proti "rozdělení státu", byli republikáni. Na všech ostatních tehdejších politických stranách a hnutích spočívá historická vina na rozbití společného státu, který vznikl za I. války a byl obnoven po II.válce!

Až někdy v budoucnosti se najde nový historik, popíše to třeba stylem Carla Jasperse jako "Otázku viny" („Die Schuldfrage").

 

ČSR nebyla chybnou konstrukcí dějin ani umělým zplozencem Versailles, jak by to rádi vytroubili do světa někteří němečtí a rakouští politici a historikové a zejména landmannschafty. Byl to schopný stát, kde rozpory mezi Čechy a Slováky mohly být řešeny jinak. Ale byly uměle rozdmýchány a skončily státní katastrofou - a dvěma státy balancéry, jejichž budoucnost je právě tak málo jistá, jako byla budoucnost pomnichovské republiky.

PhDr.Jiří Jaroš, člen Historickodokumentační komise ÚV ČSBS Praha

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář