Jdi na obsah Jdi na menu
 


Význam roku 1945, PhDr. Karel Janiš

27. 4. 2020

Význam roku  1945

PhDr. Karel Janiš

 

Po listopadu 1989 slýcháme, že v roce 1945 skončila válka, ale osvobozeni že  jsme nebyli.

Prof. Zubov, s velkým humbukem přijatý před několika lety na Masarykově universitě v Brně, zašel ve svém výkladu tak daleko, jako by nešlo o Velkou vlasteneckou válku sovětského lidu, ale o válku mezi černou a rudou diktaturou. Takto  se i u nás vyjadřují padělatelé dějin z řad našich pisálků.

 

O sovětsko-německém paktu o neútočení z 23. srpna 1939 nemluví jinak než jako o aktu, který vedl k zahájení druhé světové války a nedávno jedna z padělatelek minulosti dokonce řekla, že válka začala 17. září 1939 okupací východního Polska Rudou armádou. Ani slovo o tom, že Francie a Anglie opustily politiku kolektivní bezpečnosti, poslaly k jednání se sovětskou vládou delegaci bez pověření jednat o smlouvě proti hrozbě světové války a navíc – delegace obou zemí cestovaly  lodní, nikoli leteckou dopravou, a tak se jednání oddalovalo. Protože hrozilo možné společné tažení proti SSSR, byla sovětská vláda nucena souhlasit s nabídkou z Berlína a uzavřít 23. srpna 1939 uvedený pakt o neútočení a oddálit tak možný nástup hitlerovských vojsk proti Sovětskému svazu.

 

Samostatnou kapitolou padělatelů z řad našich hlasatelů „pravdy“ o minulosti je odsun Němců od nás a z dalších zemí na podkladě usnesení z Postupimi z léta 1945.  Ti, kteří před Mnichovem volali „Domů, do Říše“, najednou se cítili „vyhnáni“. Již v dobách  Charty 77 se ozvaly hlasy o nespravedlivém odsunu Němců od nás. Např. Ján Mlynárik a někteří další snášeli doklady o tzv. „divokém odsunu“ od nás. Zato se záměrně mlčí o zvěrstvech, která u nás napáchali i v posledních dnech před osvobozením v Kounicových kolejích, ve Velkém Meziříčí, v Třešti, v Přerově i jinde gestapáci (v Brně jich bylo několik z řad německých občanů, u nás žijících), esesmani i příslušníci wehrmachtu. Jako by toho nebylo. Varování prezidenta dr. Edvarda Beneše před nimi bohužel nebyla vzata v úvahu. A prezident Václav Havel brzy po svém zvolení odcestoval do Německa, aby se za odsun Němců od nás omluvil. Přitom bylo samozřejmostí, že první návštěva nově zvoleného prezidenta  měla platit Slovensku, pak teprve ostatním sousedním státům. Opět se při  květnovém  výročí osvobození od nacismu dozvíme, zejména od těch, kterým naše novodobé dějiny začínají odsunem Němců, o bezpráví, jehož se naši vojáci a další občané na Němcích po válce dopustili. Tito „spravedliví“ vůbec neberou na vědomí  tehdejší velikou nenávist ke všemu německému, která byla přirozenou odpovědí na německý zničující, genocidní  teror. Německý jazyk ovšem nemůže za Hitlera, za wehrmacht, za esesmany, za gestapáky. Rasové  nepřátelství Němců  se ovšem nesmí  zobecňovat. Podobné osudy  z bezdůvodného zobecnění měl i ruský jazyk a  ruská literatura, všechno ruské  po listopadu 1989.

 

Ve výčtu případů padělání našich novodobých dějin by bylo možno pokračovat. Denně nevycházíme z údivu nad tím, co v televizi slyšíme nebo co si v tisku přečteme. Málokdy se na tyto snahy překreslovat dějiny dočkáme odpovědi. Pokud přece se objeví snaha uvést dějiny na pravou míru, je autor vydáván za agenta Kremlu,  Putina,  je odkazován na smetiště dějin, označován za odpad společnosti, za kterého je třeba se stydět. Nicméně hlasy posluchačů pořadu Hyde parku na ČT 24 ukazovaly a na  internetových sítích svobodného  slova  dodnes  ukazují, že se  velkou část posluchačů  oficiálním  médiím a  v nich působícím „strážcům jedině správného výkladu dějin“ nepodařilo ještě úplně zbavit soudnosti a paměti. Svědčí o tom i  svědectví posluchačů  o zvěrstvech nacistů za války i velké pochybnosti o vztahu Evropské unie i naší vlády k příčinám a průběhu událostí v Africe, na Blízkém a Středním východě, na Ukrajině. Svědčí o tom i obecně sdílený názor o masové imigraci jako nepřijatelným ohrožením vlastní civilizace importovanou islamizací.   Přes  vyhlašovanou „vyváženost“ názorů dávají televizní pořady přednost „jedině správným“ postojům k situaci a neomaleně odmítají každý jiný názor. Je na nás, abychom své názory hájili podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Veřejně  a beze strachu. 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář