Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výpočet pro drsný rok 2022. Inflace sebere rodinám až třetinu peněz

3. 1. 2022

Výpočet pro drsný rok 2022. Inflace sebere rodinám až třetinu peněz

Petr Holub

 

  Seznam Zprávy

Ohroženy jsou bezpochyby statisíce domácností.

6:00

Seriál o tom, co můžeme čekat od začínajícího roku 2022.

 
Článek

Ředitel pražského Centra sociálních služeb Martin Šimáček ohlašuje tváří tvář rostoucím cenám na nový rok 2022 varování: „Ohroženy jsou bezpochyby statisíce domácností.“

Důvodem je dosud nevídané zvýšení cen plynu a elektřiny, které podle oficiální prognózy Ministerstva průmyslu letos vyrostou o 40 procent.

A ačkoli existují i pesimističtější předpovědi, ještě větším varováním je fakt, že nezdražují jenom energie.

Pohybujeme se v sociálně nejkomplikovanější situaci za období samostatné České republiky,“ říká Martin Šimáček.

Situace tuzemských domácností na konci starého a na začátku nového roku připomíná kapitána zámořského škuneru, který pozoruje na obzoru temná mračna, v aktuálním případě ohlášené zvýšení záloh na energie. Námořník si však s úlekem uvědomí, že stojí po kolena ve vodě, protože trup lodi prorazil podmořský útes a dírou se dovnitř valí dravý proud.

V případě domácností to znamená, že zdražuje prakticky všechno.

Koncem roku 2021 na tom Česko nebylo s inflací ještě tak špatně, platilo to ale jen na první pohled. Eurostat Čechům v listopadu vypočetl 4,8 procenta, v rámci Evropy průměrnou hodnotu. Ovšem jak upozornil Český statistický úřad, výsledek by byl o procento vyšší, kdyby vláda Andreje Babiše neodpustila za poslední dva měsíce roku 2020 daň z přidané hodnoty za energie.

A kdyby se už započetlo zdražení, které se v zálohách za elektřinu a plyn ukáže většině domácností v lednu, přibyla by další tři procenta. Sečteno a podtrženo, i bez započtení vyšších cen bytů dosáhne lednová inflace až devíti procent, nejvyšší hodnoty od srpna 1998.

Na otázku, kdo může za rychlé zdražování, i když obvyklí podezřelí, tedy ceny energie a bytů, jsou mimo hru, existuje rychlá odpověď.

Česko stejně jako Litva, Polsko, Maďarsko a další východoevropské země čelilo pandemické krizi mohutným zvyšováním platů, proti období před krizí nejméně o desetinu. Většina těchto peněz zůstala v úsporách, protože v časech koronaviru bývají zavřené obchody. Přebytek peněz na účtech zákazníků pak přesvědčil obchodníky, že mohou bez rizika zdražit a cenovou úroveň na východě opět o něco přiblížit bohatšímu Západu.

Česko se stalo ideálním pokusným králíkem. Obuv, oděvy a restaurace koncem roku zdražovaly nejrychleji v Evropě, alkohol, tabák a vodné jsou na druhém místě. Mimořádně zdražují knihy, nábytek, domácí spotřebiče, počítače, opravy bytů, služby kadeřníků… Srovnání snesou jen země Visegrádu a Pobaltí. Česko má proti nim dočasnou výhodu, že konkurence tuzemských supermarketů brání zdražování potravin.

Jednou větou, tuzemské rodiny čekají na příchod prvních vysokých účtů za energie s oslabenými rozpočty a hned první náraz v lednu může skončit katastrofou.

To se týká především 160 tisíc domácností, jejichž roční příjem se podle loňského průzkumu SILC od Českého statistického úřadu pohyboval mezi 150 a 200 tisíci korun. Právě takový počet rodin pobírá příspěvek na bydlení, který by jim mohl z nejhoršího pomoci i tentokrát, pokud ovšem vláda dávku zdvihne nejméně o dva tisíce korun měsíčně.

Již citovaný ředitel Šimáček připomíná, že o příspěvek může žádat už dnes nejméně 400 tisíc rodin, jejichž čistý příjem obvykle nepřesahuje čtvrt milionu korun ročně a za bydlení utrácejí víc než třetinu svých příjmů. „Tito lidé jsou primárně ohrožení, zejména pokud vláda dostatečně neupraví výpočet dávky, což zatím odcházející vláda neudělala, a silně tak tuto skupinu ohrozila,“ kritizuje ředitel Šimáček.

Pro státní pokladnu by se tím sice náklady zvýšily za rok o desítky miliard, „to je ale stále velmi únosný náklad na ochranu ohrožených před ztrátou bydlení“, míní expert.

Zdražování energií může zasáhnout také skoro jeden a půl milionu domácností nižší střední třídy, jejichž čisté příjmy se pohybují v rozmezí 250-500 tisíc korun ročně.

Finanční situace se výrazně zhorší zvláště pro půl milionu z nich, kteří bydlí v rodinných domech a proti lidem z činžáků platí za energie v průměru dvojnásobnou taxu. V lepším případě jejich poplatky za energie vyrostou zhruba o tři tisíce měsíčně.

S existenčními potížemi může počítat až 200 tisíc rodin s průměrnými příjmy, které nejen bydlí v rodinném domku, ale ještě splácí hypotéku. Po zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou očekávají experti Sociologického ústavu, že se měsíční splátky hypoték běžně zvýší o dva tisíce korun. Téměř milion českých rodin, které podle Eurostatu splácí půjčky na bydlení, tak zažije situaci, jako by se jim energie zdražily dvakrát.

Většina z nich však má nadprůměrné příjmy a náraz drahoty s většími či menšími potížemi zvládne.

Přesto pro část domácností s hypotékou a také pro 100-200 tisíc nejchudších může zdražování odpovídat výpadku čtvrtiny, v nejdramatičtějších případech až třetiny příjmů.

Vyrovnat rodinný rozpočet lepším výdělkem nebude snadné. Dokonce i optimistická prognóza Hospodářské komory slibuje v příštím roce nominální zvýšení mezd maximálně o sedm procent.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-vypocet-pro-drsny-rok-2022-inflace-sebere-rodinam-az-tretinu-penez-183928