České národní listy

Vyhrát bez války - jak hodlá Čína vzdorovat Spojeným státům

Dmitrij Minin

31. května 2020

Nad aulou Akademie ve West Pointu, hlavní přípravnou důstojníků americké armády, je vytesáno heslo vynikajícího čínského myslitele Sun-C’: „Skutečný vojevůdce je ten, který vyhraje, aniž by bojoval!“ Mnoho generací budoucích amerických generálů heslo vidělo, ale nad jeho významem se sotva zamysleli. Taková myšlenka je anglosaské tradici cizí, ona má ve zvyku a v tradici vojenské intervence.

Útočení Washingtonu na Peking na všech frontách vyvolané virovou hospodářskou krizí připomíná balancování na pokraji války. USA si troufly na základy společenského systému Číny, vláda komunistické strany je Bílým domem nazývána nezákonnou a zločinnou, a proto se nedá čekat obnovení konstruktivní spolupráce. Přišla epocha konfrontace dvou hlavních mocností současnosti a dříve či později si v ní bude muset každý určit své místo. Výměna republikánských a demokratických vlád mezi sebou na věci nic nemění. Republikáni (Nixon, Kissinger) otevřeli Čínu současnému světu a dnes jí Demokraté, stejně jako Trump, dávají vinu za šíření viru, žádají od ní „kompenzace“ a „dát pokoj“ Hongkongu a Tchajwanu. Jestliže ve volbách zvítězí Demokraté, bude nepřátelství USA s druhou mocností pokračovat.

Pro Čínu, která nemá ve zvyku prozrazovat své úmysly nebo předvádět svoji strategii, jsou postuláty Sun-C’ normální. Peking čelí útokům z různých stran, je klidný a pracuje na programu asynchronních reakcí.

Podle agentury Reuters existuje jakýsi uzavřený dokument ministerstva státní bezpečnosti ČLR o mezinárodní situaci. Peking to nepotvrdil, ani nevyvrátil, takže na tom asi něco bude. V dokumentu se uvádí, že protičínské nálady na Západě, hlavně v USA, jsou nejsilnější od doby, kdy byly rozehnány protesty na náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Peking musí být připraven na nejhorší scénáře, nevyjímaje vojenskou konfrontaci mezi dvěma světovými mocnostmi.

V dokumentu jsou závěry o tom, že Washington hledí na vzestup Číny jako na hrozbu své bezpečnosti a výzvu západním demokraciím, že se USA snaží podrýt vládnoucí komunistickou stranu vyvolávaje k ní obecnou nedůvěru. Dokument upozorňuje, že to může mít vliv na realizaci projektu Jeden pás – jedna cesta.

Analytici Reuters předpokládají, že si Čína zvolila strategii „dlouhodobého odstrašování“, jako tomu bylo v době studené války mezi SSSR a USA. Peking se bude snažit nepoddávat se provokacím k vojenskému střetu a dosáhnout své cíle za pomoci jiných prostředků.

Čína má i své červené čáry. Hlavní je odtržení Tchajwanu od ČLR. Jestliže USA uznají nezávislost Tchajwanu, nebude možné se vyhnout velkému válečnému střetnutí. Náčelník štábu Ústřední vojenské rady ČLR oznámil, že „když budou vyčerpány všechny možnosti na mírové sjednocení vlasti, použije čínská armáda všechny prostředky k zajištění celistvosti své vlasti“.

Zásadní odpověď na výzvu hodlá dát Čína v ekonomice. Před časem informovala agentura Bloomberg o dalším ekonomickém zázraku, který popírá dogmata západní ekonomické vědy. Kvůli světové krizi, nátlaku USA a těžkosti dluhů nemají žádné hromadné bankroty, ale naopak počet bankrotů prudce poklesl.

Největší podíl čínských dluhů o objemu 15 bilionů dolarů, a to nejen vnitřních, ale i vnějších, připadá „pevninským Číňanům“ a ti, bez ohledu na zákony kapitalismu, nikterak nepospíchají pustošit svoji vlast. Podle Bloombergu mají cizí holdingy jen 0,47 % korporativního dluhu ČLR. Podle něj „není Čína typický rozvíjející se trh“. Pokud budou čínské kreditní trhy i přes čínsko-americkou konfrontaci stabilní, lze investorům doporučit pokračovat v investování zde.

Čínský národní kapitál je solidární, a to zajišťuje, že nedojde k žádné „finanční bublině“. Finanční bublinu předpovídají i někteří ruští badatelé. Poptávka po ropě se už vrátila na úroveň před krizí, což je 13 miliard barelů za den a růst spotřeby ropy se meziročně zvýší o 3 % a zemního plynu o 2 %. Bude to hlavním činitelem ve zvyšování cen uhlovodíků na světovém trhu. V Číně se pravděpodobně v roce 2020 zvýší (na rozdíl od ostatního světa) HDP. Tak bude Čína hrát roli světového hospodářského lídra. Tak se vyhrává bez boje. V USA se očekává pokles HDP o 15 %.

V Číně zůstávají devizové rezervy v dolarech a v cenných papírech státní kasy USA v objemu převyšujícím 3 biliony dolarů. Země demonstruje svoji možnost zasáhnout do americké ekonomiky prostřednictvím vypuštění cenných papírů na trh. Uvažuje také o možnosti, že budou tyto dluhové závazky Washingtonem anulovány. Za normálních podmínek je to málo pravděpodobné, protože to podrývá postavení dolaru jako světové měny, ale za zostřených konfrontací není možno tento krok Washingtonu vyloučit. V USA se mluví o reparacích požadovaných po Číně za koronavirus v objemu 3 biliony USD, takže Čína bude zřejmě zdůrazňovat existenci svých měnových zbraní.

Peking se asi výhrůžek Trumpa, že vrátí americké podniky do USA, moc nebojí. Je to totiž stejná chiméra jako byla myšlenka na bipolární Čimeriku pod šéfováním Washingtonu. Jestliže by se do USA podniky vrátily, americké korporace by měly výrazné ztráty a snížila by se jejich konkurenceschopnost.

Navíc zařízení pro americké filiálky společností v Číně dávno vyrábějí především Číňané. Čína je naprostým světovým vůdcem ve výrobě obráběcích strojů (asi 25 % světové produkce, podle některých zdrojů až 50 %, USA jen 6,6 %). Uvést do činnosti „navrácené podniky“ v USA bez pomoci Číny bude složité a také – proč by v tom měla Čína spolupracovat?

V roce 2019 klesl vzájemný obchod mezi Čínou a Amerikou o 7,2 % ve srovnání s rokem 2017 a kladné saldo obchodu Číny se opět zvedlo o 20 miliard USD. V souboji Trumpa a Si Ťin-pchinga bude zřejmě vítězství ve shodě s myslitelem starověké Číny.

Převzato z Fondsk.ru

outsidermedia.cz