Von der Leien rozfofrovala sedmiletý rozpočet EU za pouhé 2 roky

24.7.2023 07:59

Blíží se volby do europarlamentu. Tyto volby podobně jako volby do obecních zastupitelstev či senátu jsou jinak volbami druhého řádu. Přesto je to v současné situaci první možný signál, kdyby jejich výsledek nenáviděné pětikoalici ukázal, že už toho lidé mají dost. Ale nejen to: Evropská unie se změnila v totalitní model řízení Evropy, opírající se o zpravidla neuskutečnitelné zelené plány, které země EU činí neschopné vnější konkurence a které dnes už začínají být mohutně kritizovány i například nejsilnějším klubem EU – Lidovci. Jako metoda prosazování cílu se používá trestání těch, kteří přemýšlí. A zároveň EU rozhodujícím způsobem přispěla k mezinárodnímu napětí zaváděním sankcí, které měly zdrtit Rusko, ale ve skutečnosti mnohem více drtí samotnou EU. A do toho přichází rozhazování prostředků, o čemž svědčí následující příspěvek.

…Bohaté balíčky pomoci EU“ jsou u konce: „Zelená dohoda“ je první obětí

Alastair Crooke,  Al Mayadeen English, 16. července 2023 

 Jak jasně řekla Von der Leyenová, státy EU musí dodatečně přispět do rozpočtu EU v celkové výši dalších 66 miliard eur – jen aby přešly do roku 2023.

„Zelená dohoda“ EU měla stát 620 miliard eur. Všechno bylo dohodnuto. Jak však uvádí Eurointelligence, dohoda je nyní téměř zcela nefinancovaná – kvůli „bohaté“ pomoci Ukrajině. Komise má přiděleno „pouhých“ 82,5 miliardy EUR. Arašídy! Zelená agenda se tedy z politického pohledu vytrácí.

Minulý týden prezident Macron (odrážející ekonomickou realitu) začal ustupovat od zelených opatření: Evropa podle něj „zašla dost daleko“. Tento týden Evropská lidová strana údajně zvažuje stažení podpory pro Zelenou dohodu Evropské komise, která zahrnuje například celoevropský cíl eliminovat čisté uhlíkové emise do roku 2050.

Přesto se ještě v roce 2020 EU dohodla na sedmiletém rozpočtu ve výši 1,1 bilionu eur. O dva roky později byla tato částka přidělena již o pět let dříve. „Pouhé 2 roky po sedmiletém rozpočtu Bruselu docházejí peníze,“ zdůraznil premiér Viktor Orbán: „Jak se to může stát? Co se stalo s ekonomikou? Kde jsou peníze?"

Zdá se, že Komise již také utratila všechny své rezervní fondy přidělené pro sedmiletý rozpočet EU (částka v celkové výši 30 miliard eur rezerv), která měla trvat do roku 2027. To znamená, že ministři financí EU budou muset nově přispívat do rozpočtu Společenství, uvedla předsedkyně Komise Von der Leyenová.

Kam šly peníze? (Orbán samozřejmě dobře zná odpověď): „dokud bude zuřit tato válka [Ukrajina], odebrali jsme z rozpočtu EU 30 miliard eur [tj. všechny rezervy] na finanční podporu Ukrajiny… Tyto rezervy jsou nyní vyčerpány“.

Nyní, jak jasně řekla Von der Leyen, státy EU musí dodatečně přispět do rozpočtu EU v celkové výši dalších 66 miliard eur – jen aby přešly do roku 2023. Z dalších 66 miliard eur je však již 50 miliard eur vyčleněno na půjčky a granty pro Ukrajinu (nad 72 miliard eur, které již byly poskytnuty Kyjevu a uprchlickým programům na Ukrajině a uprchlíky5 miliard eur). Na zlepšení konkurenceschopnosti EU je vyčleněna pouze 1 miliarda eur.

A to je ‚polovina‘ – dalším velkým problémem, říká Von der Leyen, je, jak podpořit Ukrajinu do roku 2027. Komisař pro rozpočet Johannes Hahn už byl na žebrácké cestě po hlavních městech a nyní žádá více peněz – a mnoho dalšího na roky 2024–2027. Paní předsedající chce dalších 72 miliard EUR (při 18 miliardách EUR ročně) v dodatečných příspěvcích na financování rozpočtu Ukrajiny a potřeb infrastruktury od roku 2024 do roku 2027.

Tato výzva k financování představuje první případ, kdy je Evropská komise nucena začít žádat státy EU o dodatečné financování po pouhých dvou letech sedmiletého rozpočtu. Výdajový rámec EU se potvrzuje každých sedm let, naposledy v červenci 2020. Změny v rozpočtu EU ‚mají být‘ schváleny jednomyslným rozhodnutím všech členských států. Maďarsko si například klade otázku, zda bude respektováno jednomyslné rozhodnutí.

Německý ministr financí Christian Lindner řekl 16. června deníku Die Welt, že Německo si nemůže dovolit platit více peněz do rozpočtu EU: „Vzhledem k nezbytným škrtům v našem národním rozpočtu nejsme v současné době schopni dodatečně přispívat do rozpočtu Evropské unie,“ řekl Linder novinářům v Bruselu a dodal, že ostatní členské státy dospěly ke stejnému poznání.

Na konci května Lindner zavedl přísné cíle úspor pro německá ministerstva, aby odstranil stávající finanční mezeru ve výši 20 miliard eur. Od té doby Lindner poněkud zmírnil svůj úsporný přístup. Škrty jsou kontroverzní – a diskuse o dodatečném financování z rozpočtu EU nejsou u konce, zdůraznil později úřad kancléře Olafa Scholze.

Lindner vysvětlil, že EU vyčerpala svůj dlouhodobý rozpočet do roku 2027, především v důsledku bohatých balíčků pomoci Ukrajině.

Lindner vysvětlil, že ačkoli Německo bylo tradičně největším přispěvatelem bloku, bylo nuceno přistoupit ke škrtům, protože jeho ekonomika klesá. Po deseti letech navyšování výdajů přijala německá vláda plány na snížení rozpočtu na příští rok o 30,6 miliardy eur, což se dotkne oblastí od zdravotnictví po péči o děti a veřejnou dopravu – což vyvolalo nelítostné politické bitvy uvnitř vládní koalice i napříč politickými rozdíly.

Narůstající veřejný dluh v důsledku pandemie koronaviru a energetické krize vyvolané ruskou válkou na Ukrajině znamenaly, že drastické škrty jsou nyní nevyhnutelné, řekl ministr financí Lindner. Trval na tom, že se země vrátí k přísnější fiskální politice, která respektuje ústavně zakotvený dluh země.

Jako vždy jsou to válečné výdaje, které nakonec zhroutí impéria! Kolik občanů EU, dalo by se uvažovat, si plně uvědomuje rozsah výdajů Von der Leyenové na Ukrajinu? V konečném důsledku ponesou náklady samozřejmě oni.

Jiří Vyvadil, vasevec.info