Jdi na obsah Jdi na menu
 


Volba - Globální nadvláda nebo globální vedení 2

27. 7. 2022

Volba - Globální nadvláda nebo globální vedení 2

Zbigniev Brzezinski

Definice nové hrozby

… třetí zásadní diskuse o bezpečnostní politice má stále širší dimenze: jde o přežití americké společnosti … Spojené státy zajišťují bezpečnost svých spojenců a na obecnější rovině zaručují globální stabilitu; …

V této třetí velké diskusi o americké národní bezpečnosti je klíčová otázka následující: jakým způsobem definovat hrozbu? … Prezident Bush tíhl k tomu (možná pro své náboženské založení), hovořit o této hrozbě téměř v teologických pojmech, vidět zde střet ´dobra a zla´. Dokonce sáhl po leninské frázi, ´kdo není s námi, je proti nám´: takový výrok sice dobře odpovídá vzedmutí veřejných nálad, ale je příliš černobílý … .

Americkému lidu nejspíše nějakou dobu postačí ´osa zla´jako hrubá definice bezpečnostní hrozby. … Téměř za každým teroristickým činem se proto skrývá politický problém. … Pokud se chceme vyrovnat s terorismem, nemůžeme jen vést vojenské tažení na odstranění všech teroristů; musíme rozpoznat politické pohnutky, které jsou v pozadí jejich činů, a určitým způsobem na ně reagovat. …

V Latinské Americe působí jak levicoví, tak pravicoví teroristé, kteří mají na svědomí desetitisíce mrtvých.

Terorismus, který má své kořeny v etnické, národnostní nebo náboženské zášti, je tou nejvytrvalejší, nejodolnější formou terorismu. … Proto je nezbytné teroristy odstranit. Pokud si ovšem chceme být jisti, že znovu nedoplní své počty, potřebujeme důkladně propracovanou politickou strategii, abychom zeslabili politické a kulturní vlivy, které dodávají terorismu na síle. Musíme politicky odříznout kořeny terorismu. …

Nelze obejít historickou skutečnost, že právě americké působení na Středním východě je hlavním důvodem, proč se terorismus zaměřil právě na Spojené státy; … Americká nechuť rozpoznat a uznat spojení mezi událostmi z 11. září a moderními politickými dějinami Středního východu … je proto nebezpečná forma zapírání. ...

Američané nejsou zcela bez viny, pokud jde o rozšíření nukleárních zbraní. Amerika pomáhala Velké Británii vyrobit atomové zbraně;, tajně podporovala Francii; a mhouřila oči nad Izraelem možná nejen to; smířila se s nukleárními programy Číny, Indie a Pákistánu; a dostatečně nestřežila svá vlastní jaderná tajemství. …

Jakákoliv vojenská operace proti Iránu by se mohla omezit na selektivní úder proti kterémukoli z objektů, který se podílí na produkci zbraní hromadného ničení, čímž by se snížila náročnost potřebného vojenského útoku. …

Spojené státy si tak v podstatě přivlastnily právo určovat, kdo je nepřítel, a bojovat proti němu, aniž by se nejdřív dosáhnout mezinárodní shody na společné definici hrozby. Zavedenou doktrínu o oboustranně zaručené destrukci (známou jako MAD) tak nahradila nové koncepce jednostranně zaručené destrukce (kterou bychom mohli zkracovat jako SAD). …

Sloučení dvou odlišných věcí – defenzivní akce, která má zabránit bezprostředně hrozícímu nebezpečí, a prevence – celou věc ještě více zamlžuje. …Defenzivní akci, která odvrací hrozící útok, lze hájit svrchovaným národním zájmem tváří v tvář hrozícímu nebezpečí a ze své podstaty bývá jednostranná. … Oproti tomu preventivní akci by měla předcházet, je-li to možné, mobilizace politického tlaku (včetně mezinárodní podpory) a k použití síly měli bychom se uchylovat pouze ve chvíli, kdy byly vyčerpány všechny ostatní prostředky a kdy zastrašování není již spolehlivé. Neschopnost mezi těmito věcmi rozlišovat – zvláště pak ze strany supervelmoci, která má k dizpozici největší odstrašovací prostředky – může uspíšit příchod epidemie jednostranných  ´preventivních´ válek maskovaných za ´defenzivní akce´. …

Amerika by pak už nebyla majákem svobody …, ale stala by se vůdcem nové ´svaté aliance´, která nedokáže vyváženě pečovat o řád a spravedlnost, o bezoečnost a demokracii, o sílu národa a spolehlivý pokrok. …Osamělá Amerika by se pak navzdory své moci stala obětí nepřátelských uskupení. …

1.      Dilemata nového globálního pořádku

Ústředním bezpečnostním problémem Spojených států se v posledním desetiletí 20. století stal konflikt v Eurasii. Jihovýchodní část eurasijského kontinentu je dějištěm nebezpečných etnických a náboženských bojů mezi státy, místní extrémistické režimy zde usilují o získání zbraní hromadného ničení a celé území je živnou půdou nejfanatičtějších vyznání a militantních hnutí, kterým by časem mohla padnout do rukou výzbroj zdejších států. V oblasti žije více než polovina světové populace  … a rovněž tři čtvrtiny světové chudiny. Dané území je hlavním zdrojem světové demografické exploze a stále napjatějších mezinárodních migračních tlaků. (Celých 85 % obyvatel jižní Asie má nižší příjem než 2 dolary denně. … Nejvýbušnější nálože etnických konfliktů.Zhruba 25 milionů Kurdů je rozseto na území Turecka, Iráku, Iránu a Sýrie. Asi 5 milionů izraelských židů ovládá více než 4,5 milionu palestinských Arabů. Zhruba 15-25 milionů ázerbejdžanských Turků, žijících na území Iránu, je odděleno od vlastního Ázerbejdžánu. Indie a Pákistán si rozebrali přinejmenším 8 milionu obyvatel Kašmíru. V Čečensku pokračuje ruská genocida.) …

Pokud se chceme vyrovnat s novým globálním nepořádkem, potřebujeme všestrannější strategii, než s jakou jsme si vystačili v dobách studené války. Nová situace rovněž vyžaduje akci širšího dosahu, než bylo tažení proti terorismu po 11. září. …

Zvláště po událostech 11. září musejí Spojené státy znovu přezkoumat  … své složité vztahy s velmi nestálým islámským světem. Jedině tak se budou moci účinně a dlouhodobě podílet na zklidňování výbušného globálního Balkánu v reakci na dvojí nebezpečí terorismu a šíření zbraní hromadného ničení. …

Současný neklid ve světě má navíc ještě další pramen: lidé poznali, jak nerovné jsou podmínky, ve kterých žijí. Až dodenedávna se naprostá většina lidstva podvolovala společenské nespravedlnosti. … Situace se dnes radikálně změnila. Šíření gramotnosti a zvláště vliv moderních komunikačních prostředků mají za následek, že mezi masami nevídaně vzrostlo politické uvědomění. Lidé tak mají daleko větší sklon k nacionalismu, sociálnímu radikalismu a náboženskému fundamentalismu. Tyto nálady živí poznání, že v hmotném bohatství lidstva panují velké rozdíly, což vzbuzuje pochopitelnou závist, zášť a nepřátelství. Tomuto hněvu ještě přidávají na síle samolibé kulturní a náboženské odsudky hédonismu privilegovaných. …

 Síla slabosti

… Terorismus je vlastně nelítostný nástroj boje slabých proti mocným (tato charakteristika jej nikterak nelegitimuje) a slabí v něm mají jednu velkou psychologickou výhodu: v podstatě nemají co ztratit, ale mohou vše – alespoň si to myslí – získat. Nacházejí oporu v náboženské nenávisti nebo v utopickém fanatismu a své přesvědčení vyjadřují s prudkostí, která odpovídá jejich zbidačení. Někteří z těchto lidí rádi obětují svůj život. … Naopak mocní mohou přijít o všechno – zvláště o to, co si cení nejvíce, o svůj blahobyt. Fanatičtí slabí lidé nemohou změnit svou situaci, ale mohou způsobit, aby se mocným žilo hůř a hůř. … Krátce řečeno, taktika otřesu a zastrašení, kterou prosadili stratégové zbrojní revoluce, našla svůj protějšek v ochromující panice, kterou slabí celkem bez problémů vyvolávají mezi silnými. …

Muslimští fundamentalisté … soustředili svou již vydrážděnou zášť na Ameriku. Důvodem je podpora Izraele ze strany Spojených států, americká ochrana režimů, které jsou v celé oblasti nejméně oblíbené,  a především okolnost, že Američané poskvrnili nejposvátnější islámskou půdu svou vojenskou přítomností. …Samotná moc a síla nemůže zaručit americkou hegemonii … . Potřebujeme tedy skutečnou spolupráci se svými spojenci. …

 Bouřlivý islám

Spojené státy musejí řešit svůj problematický vztah s islámským světem. … Podle posledních statistik … celkem čtyřicet jedna zemí je převážně muslimských. … Navíc v devatenácti dalších státech představuje muslimské obyvatelstvo slabou většinu nebo významnou menšinu (nejméně 16 % lidí). …

Díky vysoké porodnosti a značnému množství konverzí je dnes islám nejrychleji rostoucí světové náboženství. Střední východ v poslední době překonal všechny ostatní regiony v populačním růstu – dospěl k hodnotě 2,7 % , kdežto ve zbytku Asie dosahuje 1,6 %, v Latinské Americe pak 1,7 %. … Muslimské státy mají – a bude to platit stále víc – velmi mladé obyvatelstvo. … převážná část islámského světa se potýká se značnou společenskou stagnací. … Náboženství je sice prvořadým katalyzátorem politického vření v této oblasti, avšak významnými zdroji politické nestability jsou také sekulární příčiny, jako je korupce nebo nerovné rozdělení bohatství. Některé muslimské země trpí děsivou chudobou. Hrubý národní důchod v Afghánistánu je nižší než 200 dolarů na hlavu, v Pákistánu dosahuje zhruba 500 dolarů, kdežto v nedalekém Kuvajtu překračuje 20.000 na osobu. … vládnoucí elity se nestoudně ženou za bohatstvím ( a často je v tajnosti užívají) navzdory celospolečenskému strádání. …

Ve skutečnosti až do americké okupace Iráku v roce 2003, která posílila teokratické nároky šíitů, byl fenomén fundamentalismu na ústupu. … Vztah mezi politickou svobodou a náboženstvím je ještě složitější. Západní světská demokracie je pro islamisty mimořádně problematický pojem, protože pro mnohé z nich znamená bytostně ateistickou společnost. V očích islamistů sekularizační proudy v západním světě poškozují náboženství. … Našli bychom tu také podobný argument, který zaznívá z úst islamistů: moderní společnost potřebuje náboženský hodnotový systém a stát jej má vštěpovat všem lidem. … Politika islamistů má mnohem silnější náboženské zabarvení, protože podle islamistů by se společnost podřízená šarí´i mravně očistila a stát, kterému vládnou islámské hodnoty, by byl bytostně spravedlivější než ten dnešní.

Vezmeme-li v úvahu masovou přitažlivost těchto názorů, islamistický radikální populismus představuje významnou hrozbu jak pro konzervativní, okázale náboženské vlády například Saudské Arábie, tak pro sekularizovanější (často vojenské) režimy takových států, jako je Alžír, Egypt a Indonésie. Nepřímo ohrožuje také Turecko. … islamismus možná není jen úspěšným rivalem islámského fundamentalismu. Možná naznačuje, že kdysi živá, dnes spíše dřímající kultura se opět začíná hýbat. …

Je v zájmu americké národní bezpečnosti, aby muslimští věřící (tak jako lidé v dnes úspěšnějších a demokratičtějších neislámských oblastech) začali vnímat sebe sama jako součást vznikající globální společnosti. …Pokojnější svět zkrátka není možný bez konstruktivní spolupráce s 1,2 miliardami muslimů světa.