Jdi na obsah Jdi na menu
 


Velká rozpočtová bitva v EU. Ze slepé uličky se budou pokoušet vybřednout začátkem března

26. 2. 2020

Velká rozpočtová bitva v EU. Ze slepé uličky se budou pokoušet vybřednout začátkem března

21. února 2020

 

Dne 20. února letošního roku byl v Bruselu zahájen summit EU ve věci sestavení rozpočtu EU na roky 2021 až 2027. Účastníci nebyli po celou dobu schopni dosáhnout nějaký významný výsledek, a proto práci na krátkou dobu přerušili, v práci pak pokračovali další den. Uvažuje se o zorganizování dalšího rozpočtového summitu začátkem března, aby se překonala rýsující se slepá ulička.

Na slepou uličku to vypadalo už za předešlé unijní administrativy, za Junckerse a Tuska, kteří nemohli další unijní sedmiletý rozpočet rozhodovat. Nyní je Evropskou komisí převzat jako dědictví Ursulou von der Leyenovou a Charlesem Michelem. Podle von der Leyenové je před nimi dlouhá a těžká zkouška. Merkelová na summitu prohlásila, že Německo s projektem rozpočtu není spokojeno, ale nenapadla jej.

Nizozemský šéf vlády Mark Rutte se posmíval, že je lehčí sestavit belgickou vládu, než přijmout rozpočet EU. V Belgii totiž vláda není od prosince 2018.

Předseda polské vlády Morawiecki si myslí, že se „nejsložitější dohody v historii očekávají“- kvůli nedostatku peněz v rozpočtu EU po „ztrátě“ Británie. Británie zmizela a přitom zůstala Francie s její stálou potřebou dotací pro zemědělce.

Mezi „čistými dárci“ do rozpočtu EU a ostatními je trvalý rozpor. Litevský předseda vlády Nauseda považuje Litvu za „čistého dárce“ EU. Důvodem má být to, že Litevci opouštějí zemi a jejich vklad je v hospodářském růstu jiných zemí: „Nedáváme peníze, ale dáváme lidské zdroje.“ Jeho logika je pochopitelná: dejte nám peníze „na sjednocení“ a nedávejte jich méně než dříve.

 

Rozpory na summitu se týkají různých otázek, od stropu rozpočtových výdajů, až po přednostní oblasti financování a slev, které žádali někteří čistí dárci. Hlavní potíž je v tom jak zaplnit díru v rozpočtu po odchodu čistého dárce Velké Británie z EU. Tak „ekonomická čtveřice“ čistých přispěvatelů – Nizozemsko, Rakousko, Dánsko a Švédsko se staví proti zvýšení rozpočtu a proti zvýšení svých příspěvků do něj. Německo v osobě „unavené kancléřky“ se na summitu drží jakoby stranou této agresívní čtveřice.

 

Předseda Evropské rady Michel navrhuje rozpočet 1,074 % hrubého národního příjmu členů EU. „Ekonomická čtveřice“ se staví proti překročení hranice 1 %. Chce zachovat své slevy na vklad do rozpočtu.

 

Proto jsou nespokojeny státy – příjemci ze Střední a Jižní Evropy a Pobaltí. Michel navrhuje snížit výdaje z rozpočtu EU v oblasti zemědělství a politiky „soudržnosti“ o 14 a 11 %. V principu to je únosné, ale přináší to precedens ztráty obživy.

Z toho všeho je rozčarovaný prezident Macron. Na jeho návrh o zajištění geopolitické síly Evropy se ostatní nemohou domluvit na zdrojích pro tuto sílu.

Převzato z Eadaily.com

outsidermedia

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář