České národní listy

Vánoční píseň

Jaroslav Seifert

Rolničky slyším, slyším hlasy.

Myslím si: Kdo to při jel asi?

Dlouho už neviděl jsem sáně,

a proto toužím dychtivě

podívat se zas na ně.

Však venku nikdo. Jenom vrána

do pola sněhem zasypána.

A slyším hudbu.  Nechám všeho,

jdu přivítati neznámého.

Kdo je to? Slyším, někdo troubí,

housle se ozvou k tomu vráz

i basa, která zpívá zhloubi.

Nic. Jenom tma a ticho v domě

opírají se silou o mě.

A v koši u psacího stolu

hryže si myška. My dva spolu

známe se dlouho. Tiše vklouzla

tak jednou ke mně. Od těch dob

je pokoj stále plný kouzla.

Jen, prosím, neprobuď, nerozzlob

tu přítelkyni malých dětí,

umí tak krásně vyprávěti.

Vždyť je to ona myška malá,

co s Kristem Pánem v seně spala

a viděla, jak Maria Panna

už dlouhou cestou umdlévá

a klesá k zemi uplakaná

na trochu slámy do chléva.

A viděla, jak z nebe rázem

andělé slétali se na zem.

A teď je u mne. Pode dveřmi

tou škvírou chodí ke mně, věř mi.

A od těch dob mi takhle hrají,

rolničky slyším v tento čas,

okna mi květy rozkvétají

a z nebe slyším krásný hlas.

Ne obyčejný, ale svatý,

když do tmy ráno vyjdu vraty

a spěchám sněhem na roráty.