Vánoce, Jaroslav Vrchlický
25. 12. 2019
Vánoce
Jaroslav Vrchlický
Hlas zvonů táhne nad závějí,
kdes v dálce tiše zaniká.
Dnes všechny struny v srdci znějí,
neb mladost se jich dotýká.
Jak strom jen pohne haluzemi,
hned střásá ledné křišťály.
Rampouchy se střech visí k zemi
jak varhan velké píšťaly.
Zem jak by liliemi zkvetla,
kam sníh pad, tam se zachytil.
Bůh úsměv v tvářích, v oknech světla
a v nebi hvězdy rozsvítil.
A staré písně v duši znějí
a s nimi jdou sny jesliček.
Kol hlavy mé, jak ve závěji
hlas tratících se rolniček.
Můj duch zas tone v blaha moři,
vzdech srdcem táhne hluboce.
A zvony znějí, světla hoří,
ó vánoce, ó vánoce.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
