Útoky na dekrety prezidenta republiky jsou hrubým vměšováním do našich vnitřních záležitostí
Útoky na dekrety prezidenta republiky jsou hrubým vměšováním do našich vnitřních záležitostí
Pan Horst Seehofer provází naši politiku již od doby, kdy nastoupil do funkce předsedy bavorské vlády a tím i patrona SL. V současnosti zastává funkci spolkového ministra vnitra. A právě v této funkci se nechal slyšet: …„aplikací Acquis communautaire by došlo v České republice, ke zrušení Benešových dekretů, v Polsku Bierutových dekretů! Tuto myšlenku vyjádřil už 30.8.2018 německý ministr vnitra Horst Seehofer v Berlíně na konferenci „Svazu vyhnanců“, kdy označil ve své řeči Benešovy dekrety za : „protiprávní, které nepatří do společného evropského právního bohatství“ a „jako takové budou zrušeny“! Termíny „evropské právní bohatství“ a „Acquis communautaire“ jsou totožné! „Recht und Freiheit, Dekrete des Unrechts, die verschwinden müssen – und ich stimme Dir voll zu, insbesondere die Beneš-Dekrete“ Toto jsou slova Německého Spolkového ministra vnitra! a zde je jejich celý záznam na oficiálních www stránkách německého ministerstva vnitra!
Pan Stephan Mayer, státní tajemník německého ministerstva vnitra, na sjezdu „sudetoněmeckého landsmanšaftu“ prohlásil, že Benešovy dekrety nepatří do dnešní Evropy. Po několika letech, kdy se o Benešových dekretech na sudetoněmeckých sjezdech vůbec nehovořilo, tak téma znovu otevřel.
"Jsem pevně přesvědčen, je to můj osobní názor, že do Evropy práva, bezpečnosti, míru a svobody nepatří takové dekrety," prohlásil dnes za silného potlesku stovek přítomných Mayer. Vyjádřil také přesvědčení, že dekrety, na jejichž základě byli sudetští Němci v Československu po druhé světové válce zbaveni občanství i majetku, odporují mezinárodnímu právu. Tzv. Benešovy dekrety nepatří do dnešní Evropy práva, bezpečnosti, míru a svobody. Poučuje druhé, ač nejdříve sám se měl nechat poučit.
Jím použitý termín takzvané Benešovy dekrety je nesprávný a zavádějící. Navozuje představu, že prezident E. Beneš, občas v době kdy měl čas a náladu, někde v koutku smolil svoje dekrety. Skutečnost je však zcela jiná! Návrhy dekretů projednávaly orgány tzv. čs. prozatímního státního zřízení v Anglii. Především to byla vláda, v jejímž čele stál Mons. Jan Šrámek, předseda Československé strany lidové, dále to byla, od určitého času, i Státní rada a Právní komise s předsedou dr. A. Procházkou, známým lidoveckým činitelem. Později na osvobozeném slovenském území se dekretální normotvorby účastnila též Slovenská národní rada. Po vytvoření čs. vlády v Košicích se tato stále více v tomto směru angažovala. Po přesídlení vlády do Prahy se na přípravě dekretů účastnila celá řada odborných institucí. Dekrety však v každém případě podepisoval prezident republiky dr. E. Beneš. Proto mluvíme o dekretech prezidenta republiky, nikoliv o Benešových dekretech.
Tím však proces dekretální normotvorby nebyl zakončen. Koncem října r. 1945 bylo ustaveno Prozatímní národní shromáždění (PNS), které potvrdilo pana dr. E. Beneše ve funkci prezidenta republiky. Součástí agendy PNS bylo projednání všech dekretů prezidenta republiky, ať již byly vydány v Anglii nebo v osvobozeném Československu. Dekrety takto získaly formu ústavních zákonů či zákonů.
Důležité je si uvědomit, že všechny politické strany, sociální demokraté, komunisté národní socialisté lidovci, jakož i slovenští komunisté a slovenští demokraté, s ratihabicí dekretů souhlasili a tak se tyto staly pevnou a nezvratnou součástí našeho právního řádu. O tom rozhodli v osvobozeném Československu zástupci československého lidu.
Závěrem několik vět z výňatku Nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 8. března 1995 ve věci návrhu na zrušení dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy (č. 55/1995 Sb.) Ústavní soud tento návrh zamítl. Na samém závěru Nálezu uvedl: „Na základě všech uvedených zjištění a úvah dospěl proto Ústavní soud k závěru, že dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. byl v době svého vydání nejen legálním, ale také legitimním aktem.“
Protestujeme proti tomu, aby spolkový ministr vnitra a státní tajemník na ministerstvu vnitra SRN strkali nos do našich vnitřních záležitostí. Rádi bychom se dozvěděli, kolik Čechů, přítomných na sjezdu SL v Augsburku, proti jeho výrokům protestovalo. Pokud mlčeli, souhlasili. A to je ostudné nejen pro ně osobně, ale i pro naši republiku.
A co považujeme za nejhorší? Že ministerstvo zahraničních věcí ČR i naše vláda mlčí, jako kdyby se nechumelilo. Kde jsou v reálu tak verbálně velebené česko-německé vztahy? Horší se! Kam až takto dojdou? Jedno víme, když naše uvedené ústavní orgány nechají v médiích takto řádit landsmany a germanofily ještě nějakých pár let, aniž by si protičeských útoků všimli, pak dezorientovaná česká veřejnost začne tyto lži považovat za pravdu a historickou pravdu za lež. Je to snad jedním z dlouhodobých cílů přátel „sudetské věci“ v ČR? Nelze to vyloučit! Proto musíme na každou lež, pokud to bude v našich silách, odpovídat pravdou!
Dr. O. Tuleškov
