České národní listy

Zákon o nakládání se zemědělskou půdou bude na Ukrajině přijat v nejliberálnější, to znamená v té nejdivočejší variantě

Anton Kaněvskij

13. srpna 2019

(Ukrajinský prezident – pozn. edit.) Zelenskij na podnikatelském fóru v Istanbulu řekl: „V tomto roce určitě provedeme pozemkovou reformu, která v příštím roce umožní vytvořit trh se čtyřiceti miliony hektarů půdy, jež je jedna z nejkvalitnějších na světě.“

Na Ukrajině je již od roku 2002 moratorium na prodej půdy. Od té doby bylo mnohokrát prodlužováno, naposledy do 1. ledna 2020. Jeho změny se vytrvale domáhají západní partneři, MMF a liberální ekonomové. Všichni ukrajinští prezidenti počínaje Juščenkem jej slibovali zrušit. Ve skandální Janukovičově knize Oportunity Ukraine z roku 2011 je celá kapitola věnována popisu výhod skupování ukrajinské půdy zahraničními investory.

Mimořádná nechuť k takovému kroku donutila dokonce i Porošenkův režim přibrzdit. Vlivná agrární lobby vystoupila  proti zrušení moratoria. Agrární baroni, kteří si levně pronajímali pozemky od majitelů podílů, se báli, že půda bude v jiných rukách. Jenomže co bude za Zelenského? Zvláštností „Ze-parlamentu“ je nejen absolutní většina prezidentské strany, ale také nepřítomnost znatelné agrární lobby a dalších vlivných skupin.

„Tým Ze“ sestává ze svatebních fotografů, „kreativních manažerů“ a profesionálních „aktivistů“, kteří většinou rozumějí zemědělství jako koza petrželi. Přitom místní agrární baroni pohlížejí na Ukrajinu jako na svoji doménu a nepřejí si pouštět do ní konkurenci z nadnárodních korporací. Protioligarchická kampaň vedená „aktivisty“ a médii, pronásledování mnohých ukrajinských oligarchů na Západě a neustálé připomínání „nespravedlivé privatizace“ nejsou směrovány na vrácení privatizovaného vlastnictví lidem. Smysl je v tom, aby se přerozdělilo ve prospěch nadnárodních korporací, tak jako tomu bylo v roce 2005, kdy Krivorožstal odebrali Achmetovu a Pinčukovi a prodali jej indicko-britskému magnátovi Mittalovi. Zelenskij nebyl navázán na žádného z ukrajinských oligarchů kromě Kolomojského, jak jsme už uvedli, ovšem ten je nasměrován k Pinčukovi, který je zastáncem zájmu klanu Clintonových na Ukrajině.

Úsilí Zelenského i Kolomojského bude zřejmě zaměřeno na to, aby se Ukrajina stala zemí snů globálního kapitálu. Rozkvět země a blahobyt jejích občanů je novým hospodářům ukradený.

Trh s půdou existuje v převážné většině zemí, ale prakticky všude jsou značná omezení. Obvykle nelze prodávat půdu cizincům, jsou omezeny možnosti koncentrovat zemědělskou půdu v jedněch rukách a často je k vlastnictví půdy vyžadována zkušenost s podnikáním v zemědělství. Například v Německu musejí využívat zemědělskou půdu její majitelé podle určení a existuje desetileté moratorium na její prodej novým majitelům, aby se předešlo spekulacím.

Dokonce i tzv. nové země EU (Polsko, Rumunsko) si dokázaly částečně svoji půdu uhájit. Při pohledu na to, jak Zelenskij agituje, aby Turci a další nakupovali ukrajinskou půdu je zřejmé, že nehodlá trh s pozemky omezovat. Zákon o nakládání se zemědělskými pozemky  bude přijat v té nejliberálnější, tedy v té nejdivočejší podobě.

Podle Zablovského (Rada podnikatelů při kabinetu ministrů) již skupina, která připravuje model k nastartování trhu s pozemky, konzultuje se Světovou bankou. Zahraniční věřitelé lobbují zahraniční investory, aby si koupili ukrajinskou černozem. Západ trvá na neomezeném trhu s půdou nejen kvůli zájmu nadnárodních korporací, které chtějí na ukrajinské půdě mj. pěstovat GMO, energetické plodiny a biopaliva, a přitom si nechtějí ničit vlastní zemědělství. Věřitele zajímá splácení úvěrů. Počítá se s tím, že příliv „investorů“ s jasnými spekulanty umožní vylepšit platební bilanci země a snížit riziko státního bankrotu.

Půda zůstala prakticky jediným likvidním zdrojem na Ukrajině, který ještě nezašantročili.

Nyní je příliv spekulantů schopen paralyzovat celé ukrajinské zemědělství. Spekulant nevytváří přidanou hodnotu, jen nakoupí aktiva a čeká, až stoupne jejich cena.

Velké nadnárodní korporace nemohou v krátké době „strávit“ 41 milionů hektarů ukrajinské obdělávané půdy. S nimi se na trh vyvalí titíž spekulanti – mezinárodní struktury s plnými účty dolarů – kterým záleží jen na co největším zisku. Dnes veškeré střední a velké zemědělské struktury najímají půdu u majitelů pozemků. Půdu často pronajímají penzisté nebo jejich dědici. Jestli dostanou možnost podíl prodat, většinou to udělají.

Současné zemědělské podniky ztrácejí a budou ztrácet velkou část obdělávané zemědělské půdy, ta bude rozparcelována, což nepříznivě ovlivní produkci. Lze očekávat, že noví majitelé sídlící v New Yorku nebo Istanbulu budou své majetky prodávat za dřívějších podmínek? To je prakticky vyloučeno.

Cena za pronájem ukrajinské půdy je teď pro globální spekulanty mizivá a nájemci vědí, že za dva až tři roky odtud odejdou a nemají důvod se starat o to, aby půda zůstala v původním stavu. Chtějí z ní jen vytěžit co nejvíce.

Se zavedením trhu s půdou v této variantě bude na Ukrajině se v blízké době sníží rozloha zemědělské půdy. Skoupení pozemků, jež jsou teď v pronájmu, je výborná možnost pro agresivní zabírání fungujících zemědělských podniků. Práce bude dezorganizovaná a majitel své hospodářství může prodat jen za to, „co mu dají“, nikoli za tržní cenu.

Takto budou na Ukrajině expandovat agrární korporace a ukrajinští zemědělci budou výhledově likvidováni jako třída.

Převzato z Fondsk.ru