Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ukrajina - Klid před bouří

19. 1. 2022

Ukrajina - Klid před bouří

17.ledna se do země vrátil exprezident Ukrajiny, známý oligarcha Petro Porošenko, který čelí trestnímu řízení zahájenému podle článků „velezrada“ a „napomáhání činnosti teroristických organizací“.

Do čela UAF se dostaly dobrovolnické nacionalistické prapory

19. ledna 2022 - 04:20

 

Zejména se jedná o nákup uhlí z Donbasu. Exprezident podle vyšetřování vytvořil zločineckou skupinu a narušil dodávky uhlí z Jihoafrické republiky na podzim roku 2014. Před měsícem se Státní úřad pro vyšetřování pokusil exprezidentovi doručit předvolání a předvolat ho k výslechu, ale Porošenko se přijetí dokumentu vyhnul a okamžitě uprchl do zahraničí.

 

Neztrácel čas. Jeho týmu se podařilo zmobilizovat ultranacionalistické síly a masy nespokojené s politikou současného ukrajinského prezidenta, bývalého komika Zelenského.

 

Porošenko podle všeho dostal od euroatlantických elit jisté záruky.

 

Exprezident nebyl zadržen před zvolením preventivního opatření na letišti po příletu, jak ukládá zákon. Soudce také odmítl 17. ledna rozhodnout o omezení v přípravném řízení a jednání odročil na 19. ledna.

 

Oblíbenost prezidenta Zelenského mezitím rychle klesá. Klíčoví členové prezidentské kanceláře rezignují. Země trpí vleklou ekonomickou krizí doprovázenou demografickou katastrofou. Hlavními důvody jsou rozšířená korupce a koloniálně stylizované vykořisťování ekonomiky země euroatlantisty. Ve skutečnosti je Ukrajina pod vnější kontrolou Washingtonu a Bruselu.

 

Dnes je nejdůležitějším úkolem Západu udržet status quo na Ukrajině. Porošenko i Zelenskij jsou zcela pod kontrolou Washingtonu. Vysoká rizika přitom hrozí masovými protesty a dokonce i převratem kvůli nespokojenosti s politikou současného prezidenta. Porošenko je vnímán jako loajální postava, která v případě krize nedovolí, aby se k moci dostaly třetí osoby a změnily kurz zahraniční politiky země.

 

Události na Ukrajině se odehrávají v době neúspěchu dialogu o strategické stabilitě mezi Ruskem a NATO a také v době extrémní volatility cen na energetických trzích.

 

Stálý představitel Ruska při OBSE oznámil 17. ledna ukončení jednání o bezpečnostních zárukách v rámci bezpečnostní organizace z důvodu jejich marnosti. V posledních dnech se objevily zprávy, že Moskva důsledně redukuje svůj diplomatický sbor na Ukrajině. Svou rétoriku přitvrdil i Kreml, který obvinil NATO z přípravy agresivních akcí proti Rusku.

 

Na druhé straně prezident Běloruska Lukašenko, spojenec Ruska, tvrdil, že ukrajinská vojska se shromažďují poblíž hranic země. NATO pokračuje v podobných obviněních vůči Rusku.

 

Zároveň je na Donbasu dočasný klid.

 

Na frontách mezi Ozbrojenými silami Ukrajiny (UAF) a ozbrojenými jednotkami Doněcké a Luhanské lidové republiky jsou hlášeny pouze sporadické potyčky bez použití těžkých zbraní.

 

Již dříve bylo potvrzeno soustředění úderných jednotek UAF, včetně obrněných jednotek, v bezprostřední blízkosti kontaktní linie. Do čela se dostaly dobrovolnické nacionalistické prapory složené převážně z obyvatel západních oblastí Ukrajiny. NATO zvýšilo dodávky zbraní do Kyjeva. Šéf britského ministerstva obrany po vzoru Washingtonu řekl, že Londýn pošle na Ukrajinu protitankové zbraně. V řadách UAF je velké množství instruktorů NATO.

 

Konstelace událostí naznačuje, že strany považují vypuknutí dalšího ozbrojeného konfliktu ve východní Evropě za nejpravděpodobnější scénář blízké budoucnosti.

 

(rp,prvnizpravy.cz,southfront,foto:arch.)