Trump odpálil světový řád článek 5. NATO leží na JIP
Trump odpálil světový řád článek 5. NATO leží na JIP
Alex Švamberk
1156
5:36
Včera 26. 3., 10:03
Nástup Donalda Trumpa do Bílého domu mění světový pořádek a Evropa se už nemůže spoléhat na americké záruky v NATO, uvádí analytik BBC Allan Little ve své analýze současné situace. Dokládá to na vyjádření několika politiků a expertů včetně bývalého britského ministra obrany Bena Wallaceho. Ten se obává, že by Spojené státy nepřišly na pomoc evropskému členskému státu Aliance podle článku 5, pokud by byl napaden.
Foto: Jan Handrejch, Novinky
Vlajka Severoatlantické aliance (NATO)
Článek
„Právě teď bych nevsadil svůj dům, že by mohl být článek pět spuštěn v případě ruského útoku. Rozhodně bych nepovažoval za samozřejmost, že Spojené státy přijdou na pomoc. Myslím, že článek pět je na podpoře životních funkcí. Pokud Evropa včetně Spojeného království neinvestuje hodně do obrany, nevezme to vážně, je to konec NATO v podobě, jakou známe. Bude to konec článku pět,“ řekl Ben Wallace.
Little v analýze sice uvádí, že britský premiér Keir Starmer ujišťuje, že Trump je „oddán“ článku pět. Cituje však současně březnové Trumpovo vyjádření: „Jestliže (země NATO) neplatí, nebudu je bránit. Ne, nebudu je bránit.“
„Škody, které Trump způsobil NATO, jsou pravděpodobně nenapravitelné,“ řekl konzervativní komentátor Robert Kagan, který působí na Brooking Institutu ve Washingtonu. „Aliance závislá na americké záruce už není přinejmenším spolehlivá,“ konstatoval.
Trump by nebránil země NATO, které nedávají dost na obranu. Rusko by navíc povzbuzoval
Little připomíná, že Trump tyto názory zastává už dlouhodobě. Už v roce 1987 napsal: „Po dekády Japonsko a další země zneužívají výhod poskytnutých Spojenými státy. Proč tyto země neplatí Spojeným státům za lidské životy a miliardy dolarů, o které přicházíme při ochraně jejich zájmů? Svět se směje americkým politikům, když chráníme lodě, které nevlastníme, převážející ropu, kterou nepotřebujeme, pro spojence, kteří nám nepomohou.“ Tehdy Trump narážel na americký doprovod ropných tankerů převážejících ropu z Iráku Perským zálivem, kterým hrozily útoky ze strany Íránu.
Změna postoje amerického vedení
Tehdy to byl ojedinělý názor. Z uniklé komunikace o útocích na Jemen však plyne, že jej nyní zastává celé americké vedení. Viceprezident J. D. Vance měl výhrady k útokům na jemenské Húsíe, protože podle něj v USA nikdo neví, kdo jsou, a pomůže to jenom Evropanům využívajícím Suezský průplav jako klíčovou obchodní trasu. „Nesnáším, když musím zase zachraňovat Evropu,“ přispěl do diskuse. Ministr obrany Pete Hegseth s ním souhlasil: „Plně sdílím váš odpor k tomu, že se Evropané vezou zadarmo. Je to UBOHÉ.“ Útoky však podporoval a podnikl. Těžko mohl jinak. Pokud by USA nezareagovaly na pokus Húsíů zasáhnout jejich letadlovou loď, byla by to ukázka americké slabosti.
Nevídaný přešlap Trumpova vláda nevyvrátila. Teď útočí na novináře omylem přizvaného k válečným plánům
Konec Trumanova odkazu
Little ukazuje, jak se americká politika změnila. Připomíná, jak v únoru 1947 britský velvyslanec ve Washingtonu lord Inverchapel přišel říct americkému ministrovi zahraničí Georgi Marshallovi, že vyčerpaná a v USA silně zadlužená Británie nemůže dál podporovat řeckou vládu v boji s komunistickými partyzány a že ze stejných důvodů odejde z Palestiny, Indie a omezí přítomnost v Egyptě. Tehdejší prezident Harry Truman si uvědomil, že by Sovětský svaz mohl rozšířil svůj vliv, kdyby padlo Řecko, a že by se mohl dostat až k Suezskému průplavu. Rozhodl se proto vyplnit mocenské vakuum, což vedlo k Trumanově doktríně a následnému vniku NATO.
To je ale minulost, podle analýzy teď „Trump odpálil světový řád“. Navíc se nedá čekat, že by se situace po jeho odchodu změnila. „Myslím, že současná trajektorie v USA přetrvá i po Trumpovi. Trumpismus přežije jeho prezidentství. USA se odklánějí od evropských hodnot,“ řekl analytik londýnského institutu RUSI Ed Arnold. „To je pro Evropany obtížené strávit, protože to je změna strukturální, kulturní a potenciálně dlouhodobá,“ dodal.
Rusové těží ze situace
Little zmiňuje, že americká zahraniční politika se stala obětí kulturní války proti pokrokářské ideologii označované jako „woke“. Americké vedení má pocit, že s ruským prezidentem Vladimirem Putinem sdílí konzervativní hodnoty. Putin to vidí a těží z toho.
Už loni řekl: „Celý systém euroatlantické bezpečnosti se nám drolí před očima.“ Tři dny po hádce Donalda Trumpa s Volodymyrem Zelenským v Bílém domě mluvčí Kremlu mohl s radostí říkat: „Fragmentace Západu začala“.
„Podívejte se na cíle Ruska v Evropě,“ říká Armida van Rij, která vede evropský program v Chatham House. „Jejich cílem je destabilizovat Evropu. Oslabit NATO a přimět Američany, aby odsud stáhli své jednotky. Už to tiká. Destabilizuje to Evropu, oslabuje to NATO. Nezašlo to tak daleko, aby to přimělo USA stáhnout jednotky z Evropy, ale kdo ví, kde budeme za pár měsíců?“
Co říká článek 5
Citace ze Severoatlantické smlouvy: „Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti. Každý takový útok a všechna opatření učiněná v jeho důsledku budou neprodleně oznámeny Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.“
Aby mohl být článek 5 aktivován, musí být nejdříve spuštěn článek 4 (konzultace partnerů v NATO) a musí existovat důkazy, že útok na území postiženého státu skutečně pochází ze zahraničí. Dotčený stát pak požádá o uplatnění článku 5. Žádost posoudí Severoatlantická rada, ve které každého z členů reprezentuje jeden jeho zástupce. Tato rada rozhoduje jednomyslně. Do případné odpovědi se nemusí zapojit všechny členské státy.