Trump a Putin velice přátelsky.  Jestřábi mají smůlu…

20.5.2025 08:50

Týdny zažíváme, že protiruští jestřábi doslova vyvolávají hysterii s cílem donutit Donalda Trumpa, aby pokořil Vladimíra Putina, protože oni sami nemají dostatek reálných sil ho porazit v proxi válce Západu proti Rusku, kterou započal Biden za nadšené podpory evropských politiků s cílem vrátit Západu pocit síly uprostřed jeho postupně oslabujícího geopolitického postavení odmítnutím požadavku původně přislíbeném ještě naivnímu Gorbačovovi, že při rozpuštění Varšavské smlouvy se vojenský pakt NATO nebude rozšiřovat k ruským hranicím.

Následně tento požadavek opakoval i prezident Jelcin a ještě později Vladimír Putin, počínaje  zásadním projevem na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2007, kde pronesl projev, kde ve svém vystoupení kritizoval hegemonii Spojených států a vyjádřil obavy ohledně rozšiřování NATO. Tento projev byl vnímán jako bod zlomu v ruské zahraniční politice a předznamenal napjatější vztahy mezi Ruskem a západními zeměmi.

Kostky byly vrženy a Západ vedený USA a členy NATO na to reagoval kombinací částečného hlazení Putina po hlavě, ale zároveň mohutnými vlnami rozšiřování NATO až k hranicím Ruska i za cenu stupňující reakce Putina a jeho administrativy.

Totální krize nastala, když pod vedením viceprezidenta Joa Bidena a jeho lidí, kterému dal Obama ve věci uspořádání Ukrajiny naprosto volnou ruku, podporoval protiruské ambice Ukrajiny, které přerostly v krvavý euromajdan, jenž mimo jiné svrhnul lavírujícího prezidenta Janukoviče a nastolil vůči Rusku naprosto nepřátelský režim, který dnes reprezentuje Volodymyr Zelenskyj. Zelensky si podmanil s výjimkou dosud disidentských politiků Fica a Orbána, celý západní svět, EU i NATO s výjimkou dvou dosud disidentských států Maďarska a Fica, proti kterým ovšem bude vedena nemilosrdná válka na jejich odstranění.

Putin naprosto logicky reagoval tak, jak z hlediska geopolitických zájmů Ruska reagovat musel a poté, když celé NATO zamítlo jeho požadavek z roku 2007 dále se k hranicím Ruska neroztahovat, nastala invaze na Ukrajinu s krvavými důsledky, které známe.

Jediným západním politikem, ale nepochybně rozhodujícím, který odmítá porážku Ruska tak zůstává Donald Trump, který s Putinem setrval i nyní, jak se kdysi psávalo podle jeho poradce Ušakova v přátelském dvouhodinovém rozhovoru, kdy Putin děkoval Trumpovi za podporu, blahopřál k narození jeho nejmladší vnučky a Trump zdůrazňoval: „Zavolej  kdykoliv budeš chtít“.

A  tak, i když naše proukrajinská média zdůrazňují pasáž, kde Trump zdůrazňuje ve svém prohlášení, že rozhovory o okamžitém příměří musí začít, podstata je někde zcela jinde:

Trump ze svého úhlu pohledu, který je absolutně odlišný od postbidenovských evropských spolupachatelů vzniku této krize a zdůraznil to i ve svém prohlášení počítá s mohutnou spoluprací s Putinovým Ruskem a objektivně si nepřeje, aby bylo poraženo. Příměří jistě chce, ale vítězství postbidenovců  rozhodně ne.

I proto při komentování na svém portálu v následné tiskové konferenci konstatoval, že příměří a následný mír mají dojednat pouze Rusové a Ukrajinci mezi sebou, „protože znají detaily jednání, o nichž nikdo jiný neví“. A dodal, že už je to jen záležitost Evropy a i papež se může přidat.

Vtipné, reálně ironické, ale přitom nenapadnutelné. Ve skutečnosti tím sice zuřivý, mediálně podporovaný ,  ale objektivně nezpůsobilý Západ i Zelenského  nechal, ať se vykoupají ve vlastní šťávě. Rozhodne se zkrátka, tak jako během 2.světové války opět na bojišti.

A jako pomyslně zlatou tečku k těmto úvahám připojuji  krátké prohlášení ministra zahraničních věcí USA Marka Rubia, který ostře odsoudil trvale agresivní snahy Evropy eskalovat konflikt na rozdíl od Trumpa, který směřuje ke skutečnému míru.

Jiří Vyvadil, vasevec.info