Trump - Jednání o příměří se uzavřou tento týden, … nebo někdy příště

Konec minulého týdne byl ve znamení prohlášení Rubia a Trumpa, kteří volali po dohodě o zastavení války v příštích týdnech či dokonce dnech. Jinak USA odstoupí od jednání o Ukrajině a zaměří se na „jiné priority“.

Donald Trump, americký prezident

22. dubna 2025 - 04:20

Tato prohlášení zazněla po jednání v Paříži, kde byli přítomni zástupci Evropy a Ukrajiny. Již tehdy web „Strana“ naznačoval, že tyto hrozby nemířily na Ruskou federaci, ale na Kyjev a jeho spojence. Později to potvrdila všechna hlavní západní média s odvoláním na zasvěcené informace. 

Napsali, že Witkoff a Rubio přinesli na jednání v Paříži řadu podmínek. Včetně těch, které se objevily po setkání Putina a Witkoffa během setkání v Petrohradu. Soudě podle Rubiovy rétoriky po pařížských jednáních nebyli Kyjev a Evropané těmito návrhy nadšeni. USA proto začaly tlačit a vyhrožovat, že odstoupí z jednání, pokud na příštím setkání v Londýně, které se uskuteční tento týden, nebude dosaženo výsledku. 

Poslanec Gončarenko s odvoláním na své vlastní zdroje říká, že toto setkání se uskuteční zítra. „To jsou právě ty konzultace, podle kterých by mělo být dosaženo společného postoje Ukrajiny-Evropa-Británie a USA. A pak bude tento postoj přenesen na Rusko," píše Gončarenko.

Donald Trump je velmi optimistický. Včera řekl, že příměří může trvat do konce tohoto týdne. To již vyvolalo v ukrajinských politických kruzích zvěsti, že příměří bude podepsáno nejpozději 27. dubna. V extrémních případech nejpozději 1. května.
 
Klíčovými body v tomto procesu bude skutečně setkání v Londýně, kde Ukrajina a Evropané odpoví na podmínky USA, které vyslovil minulý týden v Paříži, a následná Witkoffova návštěva Moskvy, kde bude muset na tyto podmínky dostat odpověď od Putina.

Spojené státy předložily v Paříži Ukrajině a dalším vyjednavačům své podmínky
 
Podmínky již byly zveřejněny v západních médiích. Jedná se o příměří podél frontové linie (území dobytá Rusy zůstávají pod kontrolou Ruské federace), odmítnutí přijetí Ukrajiny do NATO, zrušení některých sankcí proti Ruské federaci (americké i evropské), vytvoření neutrální zóny kolem jaderné elektrárny v Záporoží a převedení samotné elektrárny pod kontrolu Spojených států. Spojené státy také podle západních publikací hodlají na základě této dohody uznat ruský status Krymu (je mimořádně významné, že tuto informaci úřadům dosud nikdo na Ukrajině nepopřel).
 
Aby příměří vstoupilo v platnost, musí s tímto plánem souhlasit Ukrajina, Evropané a Ruská federace. A s každým z nich budou problémy.
 
I s Kyjevem, který už dal souhlas k příměří podél frontové linie. Nyní jsou ale také ukrajinské úřady požádány, aby souhlasily s tím, že země nevstoupí do NATO a že USA uznají ruský status Krymu. Nehledě na to, že Washington nenabízí žádné bezpečnostní záruky. Politicky to bude pro Zelenského nesmírně bolestivé. Četní odpůrci v zemi ho mohou obvinit z „kapitulace“ a „zrady národních zájmů“. Celkově však nemá příležitost ovlivnit touhu USA uznat anexi Krymu a neochotu Washingtonu přijmout Ukrajinu do NATO a poskytnout bezpečnostní záruky. Kyjev by samozřejmě mohl na protest zabouchnout dveře a vzít zpět svůj souhlas s příměřím (a zároveň odmítnout podepsat dohodu o zdrojích). Ale v tom případě to znamená konec americké vojenské pomoci a předávání zpravodajských informací (a možná závažnějších opatření vlivu na Kyjev). A válka bude muset pokračovat v těžších podmínkách. Pravděpodobnost, že Ukrajina odmítne přijmout americké podmínky, určitě existuje, ale je malá. Spíše se bude snažit získat od USA nějaké záruky, když ne bezpečnostní, tak alespoň dodávky zbraní pro modernizaci ukrajinských ozbrojených sil po příměří, i když není fakt, že to půjde.
 
Mnohem větší problémy by mohly být s dalšími dvěma účastníky jednání – Evropany a Rusy. 

Evropa bude muset souhlasit se zrušením některých protiruských sankcí. Což je samo o sobě z procesního hlediska velmi obtížné. Nemluvě o tom, že kterýkoli člen EU může proces zablokovat. Totéž platí pro odmítnutí přijetí Ukrajiny do NATO – pokud chtějí toto rozhodnutí formalizovat na summitu NATO, bude potřeba souhlas všech jejích členů. 

Kromě toho je tu také otázka mírových sil, kteří chtějí na Ukrajinu vyslat řadu evropských zemí a pro které Londýn a Paříž požadují záruky ochrany od USA pro útoky na ruské mírové síly (bez kterých Evropané nechtějí posílat vojáky). Pokud Washington dá takové záruky, hrozí, že naruší jednání s Moskvou, protože je proti přítomnosti jakýchkoli jednotek NATO na ukrajinském území.

Nakonec je velkou otázkou, zda Rusko bude souhlasit s podmínkami navrženými Američany.

Za prvé, je nepravděpodobné, že by se Moskvě zamlouvala myšlenka předat Američanům jadernou elektrárnu Záporoží, kterou v současnosti ovládá.

Za druhé, podmínky Kremlu, jak je dobře známo, jsou mnohem širší než ty, které navrhují Američané. I když vezmeme to, co Putin veřejně oznámil v březnu – zastavení dodávek zbraní a mobilizace. A v zákulisí je jmenován ještě širší seznam, včetně pořádání voleb, odstranění Zelenského od moci, změny domácí politiky atd.

Pravda, proslýchá se, že některé z těchto podmínek už Američané Kyjevu předložili na samostatném seznamu a dali jim na jejich splnění 30 dní, kdy začne platit první příměří (a zda bude dále prodlouženo, závisí na jejich splnění). Ale zatím neexistuje žádné potvrzení takových zvěstí.

Přes všechny potíže přitom nelze stoprocentně vyloučit, že se strany dohodnou. Evropa a Kyjev jsou silně závislé na americké vojenské podpoře, a proto je jejich schopnost odolávat požadavkům Washingtonu omezená. Rusko však za svůj souhlas s příměřím dostává poměrně málo: zrušení sankcí a uznání ruského statutu Krymu Američany. Poslední bod je skutečně velmi důležitý. Znamenalo by to faktickou mezinárodní legalizaci anexe poloostrova a prostřednictvím vytvořeného precedentu by to mohlo otevřít cestu k uznání ruského statutu dalších dobytých regionů. Protesty Ukrajiny a Evropy přitom v tomto případě pravděpodobně nebudou mít na proces příliš velký vliv. Stejně jako neměly velký dopad protesty Srbska a řady dalších zemí proti nezávislosti Kosova, které podporovali Američané. Když USA uznají ruský status Krymu, bude to znamenat, že tam budou moci působit americké společnosti. Je také dost pravděpodobné, že Spojené státy budou následovat jejich spojenci (například Saúdská Arábie) a možná i řada evropských zemí (Maďarsko, Slovensko), a to nejen evropských. To znamená, že uznání Krymu jako ruského ze strany USA (pokud má Trump skutečně takové úmysly) bude mít velké důsledky a USA jej možná považují za další argument, aby Kreml souhlasil s dohodou navrženou Washingtonem.

Navíc není známo, zda Ruská federace dostane lepší podmínky, pokud se válka protáhne.

Proto existuje základ pro dohody.

Dalším problémem je, že konečné podmínky příměří se mohou výrazně lišit od těch, které jsou aktuálně zveřejňovány v médiích.

(rp,prvnizpravy.cz,strana,foto:arch.)