Ticho po pěšině
Počátkem týdne započalo v Londýně dlouho očekávané soudní řízení o vydání Juliana Assange, zakladatele WikiLeaks, z britského vězení do USA. Snad jen s výjimkou České republiky vyvolává tento případ velký ohlas po celé Evropě. Proces s Assangem je vnímán jako jedna z klíčových kauz, která může mít velký význam pro budoucnost svobody slova a žurnalistiky.
Co vlastně ostře sledovaný Australan provedl? Jedná z verzí tvrdila, že se dopustil znásilnění jisté Švédky. Tuto verzi nedávno zpochybnil v německé televizi ZDF profesor práva a speciální zpravodaj OSN pro mučení Nils Melzer. I bez jeho vyvrácení původního obvinění by však bylo s podivem, proč by kvůli tomu mělo hrozit právě ve Spojených státech Assangemu v lepším případě 175 let vězení. Že by právě kvůli údajnému sexuálními deliktu ve Švédsku někteří přední američtí politici ještě před započetím soudu volali po tom, aby byl Assange oběšen?
Musíme tedy pátrat dále. Zakladatel WikiLeaks se dopustil toho, že zveřejnil tajné dokumenty o skutečném pozadí války proti Iráku. Vyplývá z nich, jak se manipulovalo s fakty, jak se naprosto účelově obelhávala světová veřejnost včetně spojenců Spojených států a kdo všechno o těchto nepřístojnostech věděl. Proto dnes Assange čelí obžalobě z prozrazení státního tajemství.
V sousedním Německu podepisují intelektuálové, umělci, spisovatelé a politici napříč všemi stranami petici za jeho propuštění. Peter Gauweiler, poslanec za CSU, připomenul výrok Donalda Trumpa, podle něhož byla právě válka proti Iráku tou nejhloupější válkou, kterou USA kdy vedly. Protože její skutečné pozadí pomohl Assange odkrýt, měly by mu Spojené státy, domnívá se německý konzervativní politik, udělit vyznamenání, nikoliv hrozit obludným trestem.
Na rozdíl od jiných zemí Evropy, my v Česku této kauze příliš pozornosti nevěnujeme. Jsme totiž plně zaujati bojem za obranu demokracie, za právo, za svobodu slova a za budoucnost médií.
Prof. J. Keller
Přišlo e-poštou
