Tajnosti Vídně - Může se Sebastian Kurz stát opět kancléřem?

Marina Vasiljeva

21. listopadu 2021

Sebastian Kurz, ač zbavený 18. listopadu poslanecké imunity, má i nadále šanci získat nazpět svoji funkci rakouského premiéra. Zbavení imunity umožňuje dále vyšetřovat jeho obvinění z korupce. On sám požádal své spolupracovníky, aby podpořili jeho žádost prokuratuře o prokázání své neviny. Někteří politologové si myslí, že za obviněním Kurze z korupce mohou stát alternativní politické síly Rakouska, které si přejí oslabení ÖVP před prezidentskými volbami v roce 2022.

Kdo si pamatuje minulost

Rakouská národní rada jednomyslně odhlasovala odnětí poslanecké imunity Kurzovi, který již v té době nebyl kancléřem, ale zůstal v čele ÖVP. Tak se může nadále vyšetřovat jeho obvinění z korupce.

Sám Kurz nejednou zdůraznil, že má zájem na co nejrychlejším vyjasnění situace. Sám požádal své stoupence, aby podpořili rozhodnutí o jeho zbavení imunity, aby napříště mohl prokázat svoji nevinu. Řekl: „Přesně vím, že jsem se ničím neprovinil. Proto osobně věřím, na rychlé vyšetření a rychlé rozhodnutí (soudu). Základ toho je zbavení imunity, a proto jsem rád, že to v tyto dny probíhá.“

Dne 6. října byly v kanceláři Kurze v sídle jeho strany ÖVP ve Vídni a v ministerstvu financí provedeny prohlídky. Rakouská prokuratura zahájila vyšetřování proti samotnému předsedovi vlády a devíti politikům kolem něho. Podle vyšetřovací verze platilo ministerstvo financí v letech 2016 až 2018 z rozpočtových peněz reklamy v jedněch z rakouských novin výměnou za rozmístění průzkumů veřejného mínění, které sloužily zájmům Kurzovy strany. Podle prokuratury kupovali zejména zástupci kabinetu v listu reklamu za umístění publikací příznivých Rakouské lidové straně. Jako argument byl použit fakt, že právě v tomto období stál Kurz v čele ÖVP a dovedl ji k vládě prostřednictvím koalice s krajně pravicovou FPÖ.

Kurz toto vše ihned odmítl. „Jsem přesvědčen, že se obvinění ukáže jako nepravdivé“, řekl a upozornil, že textové zprávy, které žalobci používají k důkazu viny, byly vytrženy ze souvislostí. Přesto ve svém projevu ke své rezignaci 9. října uvedl: „Pro mne je důležitější moje země než já sám. Nyní jsou potřeba stabilní podmínky, a proto bych chtěl uvolnit místo pro východisko ze slepé uličky.“

Politologové dotázaní listem Izvěstija jsou přesvědčeni, že bez ohledu na skandál má bývalý kancléř možnost vrátit se do funkce. Hlavně proto, že případ není u něho první. Předzvěstí dřívější podobné situace byl v tisku skandál Ibizagate, po němž následovala první Kurzova rezignace. První koalice ÖVP a Svobodné strany Rakouska (FPÖ) se rozpadla v květnu 2019 po uvedeném skandálu. Tehdy byl obviněn vůdce FPÖ Strache z přijetí peněz od ženy vydávající se za neteř ruského oligarchy. Na videu mluvila o ochotě některých Rusů financovat volební kampaň Stracheho výměnou za nákup novin Kronen Zeitung a vládní zakázky ve stavebnictví. Následně, 27. května 2019, vyslovil parlament vládě nedůvěru. Novou kancléřkou se stala Brigitte Bierleinová. V předčasných parlamentních volbách 29. září 2019 dostala Kurzova strana 37,5 % hlasů. Dne 7. ledna 2020 se Kurz stal opět kancléřem. FPÖ přešla do hluboké opozice.

Pracovník Institutu Evropy Ruské akademie věd Vladimir Švejcer řekl: „Rakouští Svobodní se cítili být podraženi. Byli hozeni přes palubu, Byli v opozici bez vůdce Stracheho. Dá se předpokládat, že právě oni se rozhodli vynést na světlo pět let starý příběh, prý s účastí Kurze. Přitom FPÖ má napojení na orgány trestního řízení.“ Podle něj to souvisí s blížícími se prezidentskými volbami v Rakousku v roce 2022. Jak Švejcer říká, plánuje FPÖ bojovat za svého kandidáta Hofera, který v roce 2016 podlehl současnému prezidentovi Van der Bellenovi s rozdílem 1 %. Proto, aby FPÖ docílila vítězství svého kandidáta vytvoří situaci, kdy voliči začnou pochybovat o kandidátech ÖVP a zelených (nynější vládní koalice).

Osamělý

Rakouský politolog Müller řekl listu Izvěstija, že v důsledku skandálu klesl rating ÖVP ze 36 na 20 %. Popularita sociální demokracie a FPÖ se o něco zvýšila – na 24 a 20 %. Ohledně kandidatury Kurze je většina proti jeho návratu do funkce kancléře. Dosud je důvodem pouze nejistá korupce, a ta je nyní zpochybňována. Jestliže budou obvinění vyvrácena, prokuratura se zdiskredituje a nálada voličů se může prudce změnit.

Docent katedry zahraniční politiky Ruské státní humanitární univerzity Vadim Truchačev řekl listu Izvěstija, že obvinění Kurze je vycucané z prstu a že jsou všechny předpoklady, aby se politik zbavený viny vrátil triumfálně do velké politiky.

Politik je si zřejmě jistý, když sám přistoupil na odebrání poslanecké imunity. V Rakousku je stále nejpopulárnějším politikem. Potřebuje ještě získat důvěru původně k němu opozičně naladěných levicově – liberálních médií a těch představitelů politické elity v Rakousku, kteří by věkem mohli být jeho otci.

Politolog Švejcer si myslí, že útok proti Kurzovi je snahou o jeho kompromitování v době, kdy se připravují předčasné parlamentní volby, které by mohly být před volbami prezidentskými.

Uvažuje se, že Kurz bude soudem zbaven viny. Potom může vyhrát předčasné volby. I Truchačev řekl, že by v Rakousku mohly být předčasné volby „dokud funguje koalice“. Jestliže se vezme v úvahu, se Lidová strana a Zelení v mnoha bodech neshodují, není možno vyloučit, že toto spojenectví již dalších pět let nevydrží a předčasné volby budou muset přijít.

Převzato z Iz.ru

outsidermedia.cz