České národní listy

   Českou politikou obchází strašidlo neomarxismu. Nejnověji vykouklo na ustavujícím sjezdu strany Trikolóra v Brně. Její předseda označil boj s neomarxismem za prioritu své strany. Chce přitom bojovat proti těm, kdo redukují politiku na prosazování práv nejrůznějších menšin, kdo usilují o co nejužší integraci Evropské unie a kdo vítají migranty.

   Takový program je docela legitimní a uvidíme, jak bude bodovat v soutěži politických stran. Není však jediný důvod označovat nositele  názorů, proti kterým se Trikolóra vyhraňuje, za nějaké neomarxisty. To, s čím chce Václav Klaus mladší v politice soupeřit, nemá s marxismem a dokonce ani s neomarxismem nic společného. Jsou to postoje pravicových liberálů z TOP 09, kteří se vydávají za konzervativce, a ideologie takzvané nové či liberální levice, která sráží volební preference socialistických stran po celé Evropě.

   Používat v souvislosti s těmito subjekty výraz neomarxismus  je naprosto nesmyslné. Sugeruje to představu, že jakási odnož marxismu je základem světonázoru většiny senátorů, pražské buňky ČSSD a některých redakcí České televize. To je jednak nepochopení ideového profilu české politické scény, jednak urážka marxismu. 

   Ve vývoji Marxova myšlení najdeme mnoho různých motivů a jejich interpretací se zabývaly celé generace filozofů. Nikde však nenajdeme cokoliv, co by bylo použitelné například při obhajobě   masové migrace. Friedrich Engels v práci o postavení dělnické třídy v Anglii z roku 1845 věnuje jednu kapitolu migraci chudých rolníků z Irska. Ani v nejmenším jí nefandí, naopak ukazuje její neblahý dopad na anglické dělníky a rozebírá způsoby, jimiž z ní profituje nenasytná buržoazie. Marxismus pojednává o tom, že diskriminované vrstvy z různých zemí se mají navzájem podporovat v třídním boji.  Nikoliv o tom, že mají být sestěhovány do Evropy.

   Václav Klaus mladší mluvil na ustavujícím sjezdu své strany o tom, že spousta studentů studuje naprosto neužitečné obory místo toho, aby pracovali. Pokud by jen nahlédl do neužitečného oboru zvaného dějiny filozofie, jistě by si projevy o neomarxismu ušetřil.

Prof. J. Keller

Přišlo e-poštou