Stauffenberg bránil demokracii? Ani náhodou

21.7.2023 15:41

Atentát na Hitlera, který provedl Claus von Stauffenberg a jeho stoupenci 20. července 1944, připomíná, že „obrana naší svobody a demokracie je a zůstane důležitým úkolem," uvedl ve čtvrtek německý kancléř Olaf Scholz na Twitteru. Toto tvrzení je ovšem velmi vzdálené skutečnosti, pokud s ní má vůbec něco společného.

Kancléř při tomto hodnocení totiž vyzdvihuje jen jednu tvář Stauffenberga, výhodnou pro poválečné období Německa. Jiný obraz ukazují slova z dopisu jeho manželce po německém útoku proti Polsku, kterého se účastnil a kdy byl mimo jiné přímo odpovědný za genocidní a barbarský útok 1. září 1939 na Wieluń.

„Místní obyvatelstvo je neuvěřitelná lůza, spousta Židů a míšenců. Národ, který potřebuje bič, aby se cítil dobře. Tisíce vězňů jistě přispějí k rozvoji našeho zemědělství. Němci z toho mohou těžit, protože jsou pilní, pracovití a nenároční,“ psal Stauffenberg v roce 1939 domů do Německa.

Podle řady historiků byl Stauffenberg obráncem toho, co Němci vyhráli na východě. Spiklenci převážně z řad důstojníků Wehrmachtu chtěli zabít Hitlera, aby se mohli dohodnout se Západem. Nic to neměnilo na politice vůči jiným národům, ta se nelišila od Hitlerovy, byla to politika genocidy. Nic by se podle spiklenců nezměnilo ani na pokračující okupaci Čech a Moravy.

V poválečném období začala být akce vydávána za projev německého odboje proti nacistickému režimu a stala se součástí snahy o smytí viny z Německa a Němců za zločiny II. světové války a přenesení odpovědnosti pouze na Adolfa Hitlera a nacisty. Samotný Claus von Stauffenberg mezi ně ovšem až do chvíle, kdy se válečná situace obrátila, nepochybně a ne bezvýznamně patřil.

Scholz má pravdu, že obrana svobody a demokracie je důležitý úkol, je ale třeba dodat, že také před lidmi jako byl Claus von Stauffenberg.

Jana Putzlacher

vasevec.info

Foto: Stauffenberg (označený) v bezprostřední blízkosti A. Hitlera.