Státníci západních států radí Bělorusku v podstatě to samé, co radili Ukrajině
Státníci západních států radí Bělorusku v podstatě to samé, co radili Ukrajině
Vzpomeňme si, jak tomu bylo v době počínajícího Majdanu na Ukrajině. Janukovyč dostával ze všech stran rady, jak si má počínat. Ukrajinská policie neměla používat vůči demonstrantům násilí, armáda měla zůstat v kasárnách a nezasahovat do dění, zatímco na ulicích a náměstích hořely ohně a násilí „pokojných demonstrant“ rostlo. V této době přijížděli do Kyjeva někteří západní politici, dokonce i naši, a řečnili a řečnili.. Podporovali „majdanisty“ V ulicích Kyjeva docházelo ke střelbě. Bylo kolem stovky obětí, jak policistů, tak majdanistů. Někteří příslušníci Berkutu byli dokonce za živa zapáleni. Nájemní střelci, zřejmě placeni zahraničními mocenskými elitami, kteří stříleli jak policisty, tak i demonstranty, měli dále vyhrotit situaci. To se povedlo.
Jak vše dále na Ukrajině probíhalo?
21. února roku 2014 v Kyjevě za prostřednictví Ruska, Německa, Polska a Francie podepsal úřadující prezident Ukrajiny dohodu s lídry euromajdanu o řešení politické krize v zemi. Dohoda měla proklestit cestu k politickému řešení ukrajinské politické krize a umožnit zemi vyhnout se rozvoji tragických událostí.
Pod dokumentem jsou kromě bývalého prezidenta Viktora Janukovyče a zástupců tehdejší opozice podepsáni také evropští diplomaté. Jedná se o bývalého ministra zahraničních věcí Polska Radoslawa Sikorského, bývalého ministra zahraničních věcí Německa Franka-Waltera Steinmeiera (v r. 2017 byl zvolen prezidentem SRN) a bývalého ředitele administrativy kontinentální Evropy Ministerstva zahraničních věcí Francie Erica Fourniera. Zástupce Ruska Vladimir Lukin odmítl dokument podepsat.
Po podepsání dohody mezi prezidentem a opozicí opustily bezpečnostní složky centrum Kyjeva. Opozice ovšem odmítla hned další den dohodu plnit a Viktor Janukovyč utekl ze země — členové takzvané obrany Majdanu v noci na 22. února obsadili budovu Nejvyšší rady Ukrajiny (parlament), budovu administrativy prezidenta, budovu vlády a ministerstva vnitra.
„Mě a celý ukrajinský národ cynicky obelhali," prohlásil tehdy bývalý ukrajinský prezident.
Podpis dokumentu a následný rozvoj situace okomentoval i ruský prezident Vladimir Putin: „Prezident Janukovyč za zprostředkování tří ministrů zahraničních věcí evropských zemí — Polska, Německa a Francie (…) podepsali mezi opozicí a vládou tehdy, dvacátého prvního, tu dohodu, podle které Janukovyč prakticky svoji moc už odevzdal… On souhlasil se vším, co požadovala opozice: s předčasnými parlamentními a prezidentskými volbami, a návratem ústavy z roku 2004. Souhlasil s tím, že nebude používat sílu. Nejen to, on přikázal odvést všechny policejní síly… Proč bylo potřeba zatahovat zemi do toho chaosu, ve kterém se ocitla?"
Je jen otázkou, proč Polsko, Německo a Francie neprotestovaly proti nedodržení dohod mezi prezidentem a majdanisty . Janukovyč jim věřil. A jen tak tak nedoplatil na svou důvěru životem. Ukrajina je rozvrácená, fašizující. Banderovští zločinci jsou uctíváni. Kdy na Ukrajinu přijde ona demokracie a svoboda, nemluvě již o slibované prosperitě, jež jim Západ sliboval
Bělorusko
Merkelová s Putinem mluvili telefonicky o situaci v Bělorusku. „Kancelárka podľa Seiberta povedala, že „bieloruské orgány by sa mali zdržať násilia voči pokojným demonštrantom musí okamžite prepustiť politických väzňov a začať dialóg s opozíciou a občanmi, aby bolo možné prekonať túto krízu“. ( Z článku „Merkelová a Putin telefonovali o situácii v Bielorusku“, hlavnespravy.sk, 18.8.2020)
Tak A. Merkelová nadiktovala Bělorusům, co mají činit. Diktuje i nám a jiným státům. Kdo ji k tomu oprávnil? Mezinárodní právo zakazuje vměšování se do vnitřních záležitostí jednoho státu druhým. Dokonce, asi též z Německa, se apeluje na běloruskou armádu, aby setrvala v kasárnách.
Je ostudné, že ti, co nesou odpovědnost za současnou situaci na Ukrajině, podávají na běloruské nemoci stejné léky jako dříve onemocnělé Ukrajině. Není jim hanba? Rozhodně jejich hlasy, do té doby, než napraví své chyby z minulosti, bychom neměli vnímat.
Putin má na běloruské ochoření zcela jinou medicínu. „ Podľa tlačovej služby Kremľa, citovanej agentúrou TASS, Putin zdôraznil, že akékoľvek pokusy o zasahovanie zvonka do vnútorných záležitostí Bieloruska sú neprijateľné, pretože to povedie k ďalšiemu stupňovaniu krízy. Vyjadril tiež nádej, že situácia sa čo najskôr upokojí.“ (Z výše citovaného článku).
Tento způsob léčby, o němž mluví prezident Putin, je zřejmě tím nejlepším.
Připravil dr. O. Tuleškov
