České národní listy

Statečnost politická

Stálost, vytrvalost a neohroženost politická jsou vlastnosti, které nevyhnutelně národ mít musí, chce-li upevniti svoje práva a svou svobodu. Bohužel, ale těchto vlastností ještě zřídka nalézáme.

Jak mnohý mezi přáteli svými aneb někde v hostinci, aneb, jak říkáme za větrem až přespříliš zuřivý a radikální člověk, svěsí hlavu, ohne hřbet a poníží svou mysl, jakmile s úřady co činiti má, jakmile strana jemu ve smýšlení politickém protivná zvítězí a své odpůrce ustrašovat                      a pronásledovat počíná.

Jak mnohý, jenž v minulém roce bouřlivým svým radikalismem až všechno děsil, jemužto tenkrát všeho bylo málo, jemuž celý svět zdál se býti neliberální a reakcionářský, jak mnohý, pravím úhlavní radikalista z minulého roku obchází nyní s kloboukem v ruce jako zmoklá slepice                v ustavičných úzkostech, aby si někdo nevzpomněl na jeho loňskou zuřivost.

Jaká je příčina tohoto tak obyčejného úkazu?

Ovšem je příčin více, my však zde na jednu hlavní zamýšlíme poukázat.

Že jsou vůbec lidé beze všeho mravního charakteru, kteří vždy jen s tou stranou drží, která vyhrává, kteří se tedy i loni beze všeho přesvědčení a bez mravního pudu k liberální straně přidali, domýšlejíce se, že musí zvítězit a že pak při tom i oni uloví lecjaký výnosný úřad nebo něco podobného.

O tom všem, jakožto věci příliš sprosté obyčejné a mizerné nechceme ani slov šířit.

Takoví lidé budou dnes sloužit absolutní vládě za denuncianty (udavače) a za biřice  a zítra, kdyby se věci obrátily, budou své nejpoctivější spoluobčany věšet na lucerny a připravovat pod gilotinu, vždy ale budou vyhledávat beze vší svědomitosti jen svého špinavého zisku.

My však zde chceme jednati o poctivých ale slabých lidech, a o příčině, proč oni jsou nestálí           a lehce zastrašitelí ve svém politickém smýšlení. Příčina toho je neurčitost a nejasnost jejich politického smýšlení.

Puzeni jsouce jenom okamžitým citem a neurčitým nadšením, nedovedli si ještě utvořiti v hlavě pevný systém politických zásad a proto kolikrát jim v nadšení přeskočí několik koleček a hodiny jejich politického smýšlení hrozně hřmotí, najednou ale zase bez pohnutí státi zůstanou.

Právě proto že se jejich smýšlení politické nezakládá na dobře promyšlených a ustálených zásadách, lehce se zaleknou a netroufají si to, co skutečně smýšlí, vždy tak činem vyznati, oni mají jen jakousi sváteční politiku mezi přáteli a při sklenici, ale všude ve skutečném životě jenom všední.

Když slunce svítí liberální straně, poletují jako motýlkové v nejpestřejším barevném blesku: když se ale obzor zahalí mraky a od daleka bručí vládní hrom, již hned zalézají jako červíkové do svých dírek.

Mužové ale, kteří dle pevných zásad smýšlí, kteří si utvořili pevná nezrušitelná pravidla v politice, přes které nikdy ani nepřeskočí ani nepodlezou, takoví dovedou v čas přílišné politické bujnosti odporovat přemrštěncům, a nedbajíce na žádné, jejich, že při tom často utrží nezasloužené nadávky, umějí ochladiti jejich přílišnou zapálenost a uchrání tím kolikráte vlast od velikého neštěstí. Za to ale se také nebojí v zarmoucených dobách politické sklíčenosti povznésti neohroženě hlasu svého proti škůdcům a nepřátelům svobody.

V politice musí každý napřed sám se sebou a se svým svědomím býti urovnán a přesvědčen,       že nic nespravedlivého a nic škodlivého pro vlast nežádá, pak ale, když jednou tohoto přesvědčení nabyl, nesmí se také báti a ostýchati, toto své přesvědčení jakožto věc dovolenou a poctivou všude a před každým a buď si to císař sám vysloviti a zastávati. Jen takovým způsobem může opravdu svoboda pravá vzniknout a pro budoucnost se ustálit.

Karel Havlíček Borovský, Národní noviny 1849