Srbský právník odhaluje cíle NATO při destabilizaci Balkánu

8. 6. 2023 Janinna komentářů: 22 Kosovo, NATO, Srbsko

V Bělehradě řekli, že cílem NATO při destabilizaci Balkánu je zmizení Srbska.

NATO sleduje své cíle v destabilizaci situace na Balkáně, řekl listu Izvestija 3. června srbský právník Goran Petronijević.

Srbové, kterým se nelíbila přítomnost bosenských představitelů ve správách měst na severu Kosova, byli podle jeho slov zavlečeni do politického konfliktu.

Právník zdůraznil, že je třeba oddělit běžné občany a aktivity opozice, která se nespokojenost lidí snažila nasměrovat určitým směrem a prezentovat ji jako protest.

Občané, kteří vyšli protestovat, aby vyjádřili svůj postoj, neměli v úmyslu udělat nic, co by mohlo vést k destabilizaci. Petronijević však upozornil na skutečnost, že mnoho věcí, které se v Srbsku v posledních letech odehrály, nebylo náhodných.

„Každá (událost) je pečlivě naplánována a zaujímá své místo v programu nátlaku na Srbsko pro dosažení konečného cíle. A konečným cílem je úplný rozchod s Ruskem, pravoslavím a slovanským faktorem, přechod na stranu Západu a uznání Kosova,“ pokračoval.

Cílené akce NATO by podle právníka mohly vést k zániku Srbska.

“Je to projekt a vše, co se dělá, jde tímto směrem,” zdůraznil.

Petronijević upozornil na skutečnost, že jednou z hlavních postav událostí, které se odehrály v Kosovu, byl americký velvyslanec v Srbsku Christopher Hill.

„Uvidíte, že to všechno jsou pozůstatky stejného zakořeněného neoliberálního globalistického řádu z dob Clintona, Hillary Clintonové, Madeleine Albrightové a tak dále. To jsou všichni jejich studenti, jejich globalistické děti, které jsou odkojené globalismem, a ne obvyklým liberálním globalismem – ale machiavelistickým, mondialistickým globalismem, tedy nejhorší formou bezzásadového boje o nadvládu a setrvání na světovém trůnu,“ sdílel svůj názor.

Právník také zdůraznil zjevnou ztrátu unipolarity ve světě, ale Spojené státy to zatím nepochopily.

“Američané si ještě neuvědomili, že nejsou nejsilnější na světě, ani nejdůležitější, že svět jde úplně jiným směrem,” řekl.

Zdůraznil také, že Spojené státy rostou válkou, jelikož v konceptu globalismu Ameriku ovládají společnosti vyrábějící zbraně.

Pro globalisty je hlavní pokračování války, což znamená spotřebu zdrojů – vojenských technologií, které vyrábějí.

Připustil, že západní země by mohly otevřít další frontu na Balkáně.

„Osobně se obávám, že přesně to, co lze nyní předvídat, totiž konečnou porážku globalismu a konečnou porážku NATO na Ukrajině, vyžaduje potřebu další fronty, horkého místa, kterým se klidně může stát Balkán,“ dodal.

Právník vyjádřil přesvědčení, že pokud bude konflikt na Balkáně eskalovat, pak je to dílo globalistů – NATO a Spojených států.

Již dříve vyšlo najevo, že Turecko na žádost NATO vyšle ve dnech 4.–5. června do Kosova prapor speciálních sil. Bylo konstatováno, že Ankara pozorně sleduje vývoj na Balkáně a vyzývá strany ke zdrženlivosti a urovnání nedávných událostí v Kosovu.

2. června, srbský prezident Alexandr Vučić řekl, že Bělehrad očekává v pondělí a úterý zvláštní zástupce Evropské unie a Spojených států, aby projednali situaci v Kosovu. Politik uvádí, že během všech těchto dnů pokračuje v jednání s představiteli Západu.

Dne 1. června generální tajemník NATO Jens Stoltenberg oznámil, že alianční síly 700 vojáků se již přesunuly do Kosova. Poznamenal, že to neznamená, že vojenský blok odmítá mírové urovnání konfliktu.

Koncem května Stálá mise Ruska při Evropské unii prohlásila, že EU, která vystupuje jako prostředník mezi Bělehradem a Prištinou ignorovala zájmy Srbů v Kosovu, což vedlo k novému napětí.

Další kolo napětí v Kosovu a Metohiji vyvolal pokus Prištiny jmenovat nové starosty čtyř obcí, kde žijí převážně Srbové. 26. května kosovskoalbánská policie násilně obsadila vládní budovy v několika oblastech, což vedlo ke střetům.

29. května se tisíce kosovských Srbů shromáždily před budovami místní správy a požadovaly odvolání kosovsko-albánských starostů a stažení kosovské policie. Večer došlo ke střetům mezi demonstranty a mezinárodními bezpečnostními silami KFOR. Během nepokojů bylo zraněno 52 Srbů a 41 vojáků aliančního kontingentu.