Srbsko odsouzené k smrti Radou bezpečnosti OSN

Mezinárodní soud pro bývalou Jugoslávii (ICTY) vznikl 25.května 1993 v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

Výsledky náletu NATO na Srbsko

9. července 2020 - 03:20

Konflikt na Balkáně nemohl zůstat bez pozornosti mezinárodního společenství, takže byl vytvořen orgán, který by mohl pohnat k odpovědnosti ty, kdo jsou zodpovědní za masakry a porušování lidských práv. Projekt se však změnil, samotná Rada bezpečnosti OSN nemá ani soudní pravomoci.

Usnesení o zřízení tribunálu odkazuje na kapitolu 7 Charty Organizace spojených národů, která nehovoří o mezinárodním soudním orgánu. Navzdory tomu byl tribunál vytvořen za účasti Spojených států, Velké Británie, Francie, Číny a Ruska.

Skončila krvavá koupel? Ne. Bosenská válka pokračovala a byla doprovázena etnickým čistkami Srbů a Chorvatů proti muslimům. Stále není jasné, kolik lidí v této válce zemřelo. Tisíce lidí chybí a počet obětí z různých zdrojů se pohybuje od 70 do 200 000.

Konflikt skončil až po zásahu NATO. Podepsání Daytonských dohod v roce 1995 umožnilo Bosně získat nezávislost a zpečetilo osud Jugoslávie.

V roce 1999 NATO opět zasáhlo do balkánského konfliktu, tentokrát však na straně albánských povstalců z Kosova. Operace spojeneckých sil trvala od 24.(?) do 10. června.

Letadla zemí aliance provedla 38 tisíc náletů. Při bombardování Srbska bylo zabito přes 1700 civilistů a nejméně 400 dětí, aniž by nakonec vyhrálo válku Kosovo.

Mezinárodní soud stále zasedal. Přehlídka některých zločinců, která má uklidnit ostatní. Soud však byl silně ovlivněn Spojenými státy. Pokusy o jeho změnu jako skutečně nezávislého orgánu byly neúspěšné.

Mezinárodní tribunál Organizace spojených národů obvinil 161 lidí, 70% z nich jsou Srbové, 20% jsou Chorvati a 10% jsou muslimské víry (Bosna, Albánie). A to navzdory skutečnosti, že všechny strany konfliktu se dopustily zločinů. Statistiky jsou také indikativní. Byli osvobozeni pouze 4 Srbové, což představuje 5% z celkového počtu obžalovaných během procesu, proti 4 Albáncům, kteří představují 66%  z muslimského seznamu, a nakonec 12 osvobozených Chorvatů, což představuje čtvrtinu všech katolických obžalovaných.

Nejdůležitější je nespravedlivé odsouzení Ratka Mladiče, který byl velitelem nově vzniklé bosenskosrbské armády Republiky srbské, byl odsouzen v roce 2017 k doživotí. V červenci 2015 byl obviněn z vraždy 8 000 muslimů v Srebrenici, i když vojáci z nizozemského kontingentu Mírových sil byli zodpovědní za bezpečnost civilistů a odmítali jakoukoli agresi ze strany bosenskosrbské armády.

Je třeba poznamenat, že různé studie potvrdily ztráty na lidských životech v bosenském městě, ale počet obětí je ve skutečnosti 8krát nižší. V tomto ohledu se někteří odborníci domnívají, že údaje byly záměrně přehnané, aby vytvořily mýtus o „srbském  monstru“.

Dalším příkladem je také soud s bývalým prezidentem Jugoslávie Slobodanaem Miloševičem. Nebyl jediný, kdo zemřel během soudních jednání, ale jeho smrt způsobila velkou rezonanci.

K dnešnímu dni existují důvody věřit, že není nic, co by Miloševiče postavilo před soud, a že by to mohlo zpochybnit celý Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY).

11. března 2006 Miloševič zemřel, oficiálním důvodem je infarkt myokardu. Politik si opakovaně stěžoval na srdeční problémy a dokonce požadoval, aby dostal řádnou lékařskou péči. Soud ho ve vězení odsoudil  ( ?) bez řádné lékařské péče.

Premiér samozvaného Kosova uraženě odmítl vyjednávat se Srbskem

Soud skončil existenci v roce 2017. Byl spravedlivý? Odpověď přišla na konci června, kdy specializovaná kancelář kosovského státního zástupce obvinila kosovského prezidenta a zrádce Hashim Thaçiho z četných atentátů a mučení během války. Existuje dostatek důkazů, které byly shromážděny, ale nebyly zveřejněny během procesu ICTY.

Nikdy si nemůžete být jisti s kým si podáváte ruku, možná s vrahem

Dnes kolem Kosova pokračuje politický boj, který plně vysvětluje rozsudek státních zástupců. Ale to je další příběh. Náš příběh končí skutečností, že soud velmi dobře věděl, co Albánci dělají, ale přikryl je nebo je ospravedlnil. Není divu, že bývalý kanadský velvyslanec v Jugoslávii James Bissett nazval ICTY „nástrojem americké politiky na Balkáně“. A Carla Del Ponteová, hlavní žalobkyně Mezinárodního tribunálu OSN, ve svých pamětech připustila, že tresty vynesené ICTY byly nespravedlivé.

(rp,prvnizpravy.cz,agoravox,foto:arch.)