SCHÉMA ŠKOD RESTITUČNÍ KAUZY SALM V ČESKÉ REPUBLICE
SCHÉMA ŠKOD RESTITUČNÍ KAUZY SALM V ČESKÉ REPUBLICE
PhDr. Jiří Jaroš Nickelli
Doposud nikde nebyly vyjmenovány, ani jen zhruba vyčísleny ony škody, které tzv. restituce majetku knížecí rodiny Salm-Reifferscheidt, jíž byl majetek odňat podle platných dekretů po r.1945, vyvolala v České republice.
V následujícím přehledu jde pouze o hrubé schéma. Autor si nečiní nárok na přesné vyčerpávající odpovědi, ani na celkové zhodnocení všech nastalých škod, které teprve přinese hrozná budoucnost.
Za první:
Restituenti po příchodu do České republiky, tehdy ještě do ČSFR, vyvolali řadu sporů tzv. povinných osob o vrácení obrovského majetku v Moravském krasu, který někteří odhadují přes 13 miliard. ( 11 tisíc ha lesů, 3 tisíce ha polností, řada pozemků před přístupnými jeskyněmi Mor.Krasu, hotely, dvě vodní elektrárny, dva závody, dva státní zámky, osm pil, stovky parcel ve městech Rájec a Blansko atd.).
Od roku 1992 až do roku 2012 restituenti přímo či nepřímo vyvolali šestnáct soudů, z nichž některé trvaly více jak sedm let a některé trvají dodnes. Řadu dalších soudů lze ještě očekávat.
(Náklady státu na soudy lze vyčíslit v řádu statisíců korun. Vzniklé škody žalovaným lze vyčíslit v řádu desetitisíců a v jednom případě statisíců korun - v případě autora stati na cca 200.000 korun). Nejsou započítány škody na nákladech bádání a šetření žalovaných - desetitisíce korun.
Dále není započítána škoda na vydání žalované knihy CUI BONO RESTITUCE II, jejíž šíření bylo zastaveno a která byla rozhodnutím soudu a tiskovou kampaní poškozena.
Za druhé:
Restituce vyvolala v TV a v tisku sloužícím restituentům masové propagační kampaně, které trvale poškodily dobré jméno antifašistů - odpůrců této restituce. Tato škoda morální není vyčíslitelná.
Za třetí:
Jedna antifašistka ztratila kvůli vyvolanému soudu o neuposlechnutí rozkazu podniku k organizování rautu restituentek v zámku, místo. Kvůli neoprávněné zámince podniku byla propuštěna ze zaměstnání. Spor sice vyhrála, ale místo jí vráceno nebylo. (Škodu lze vyčíslit v řádu desetitisíců až statisíců.).
Za čtvrté:
Kvůli soudu o pamětní desku na domě odbojářů byla tato deska odstraněna a zanikla. Musela být nahrazena deskou jinou. Předchozí žalovaná deska musela být uzavřena v domě, aby nebyla vystavena na veřejnosti.(škodu lze vyčíslit v řádu tisíců.)
Za páté:
Kvůli soudu o státoobčanství zesnulého předka restituentů byly ve městě Rájci ukradeny z pancéřové skříně městského úřadu dvě protokolní knihy v ceně 340.000 korun. Byly ukradeny po doby šesti a osmi let a chyběly ve státoobčanském řízení a u soudů. Jedině zásluhou antifašistů byl tento státní majetek zachráněn pro budoucnost. Za krádeže nikdo nebyl trestán a přitom jméno zloděje je v určitých kruzích známo.
Za šesté:
V městě Rájci byly též ukradeny reálie o kolaboraci předka restitituentů v hodnotě přes půl milionu korun - prapor vojenských veteránů a album nacistického spolku válečníků s fotografií knížete. Za tyto krádeže nese odpovědnost již socialistický stát, který je neochránil s péčí řádného hospodáře.
Za sedmé:
Podvodným promlčeným získáním občanství restituentek jeho přidělením pány Rumlem a Bratinkou byl stát připraven o 700 ha lesa a vojenského újezdu v Krasu. ( Hodnota odhadem cca 50 milionů korun). Majetek již nikdy nelze vrátit státu, protože úřady promlčely navracecí dobu.
Za osmé:
Vznikla škoda na údržbě státního zámku Rájec zastavením oprav z důvodu restituční kauzy po více jak 19 let .( Škoda v řádu milionů korun na opravách.)
.
Vznikla škoda v údržbě na zámku Blansko přechodným zastavením investic oprav v době restituce (opravy bylo možno provádět až po vynětí zámku z restituce z evropských fondů, lze vyčíslit v řádu milionů korun).
Nejsou započítány další následné škody, vznikající nemožností investic a úprav pozemků v Mor. Krase před jeskyněmi, i na dalších lokalitách dotčených restitucí..
Nejsou započítány ani škody budoucí, které zcela jistě vzniknou následnými soudy restituentek se státem, a s antifašisty, případně s povinným osobami restituce. ( A to přestože nyní restituenti nemají žádný viditelný právní důvod pokračovat ve státoobčanském řízení ani v restituci, neboť jak ministerstvo vnitra, tak obecné soudy jim tuto možno dle zákona odňaly. Čeká se tedy na restituenty, zdali se obrátí opět na Ústavní soud, a zdali jim tento soud - v protiobraze skutkového stavu - opět nějak - de facto proti dekretům - vyhoví, jak již to jednou učinil !
Závěrem :
Žádné takové škody by nenastaly, kdyby stát dodržoval presidentské dekrety, nepřipustil občanství dědiců rájeckého knížete kolaboranta - zrádce ČSR podle určení vyšetřovatelů let 1945-1949. a restituci nezamítl ihned bez soudů v samém počátku tak, jak to bylo například v jižních Čechách v kauze Bucquoy.
Věc roku 2005 došla až k právem právníky kritizovanému úradku Ústavního soudu, který rozpoutal nový nekonečný restituční kolotoč, táhnoucí se až dodnes. V dějinách žádné kdyby neplatí. Obrovské škody, vyvolané hrubou nedbalostí orgánů a státu samotného, jsou zde. Doufejme, že ani blízká hrozná budoucnost tyto škody ještě katastrofálně nenavýší.
Stejně tak se to má se všemi dalšími kauzami toho druhu v republice (Colloredo - Mansfeld, Dietrichstein, Kinsky,Thun-Hohenstein, Walderode, atd.). Dokud pan stát se nepostaví všem těmto kauzám čelem, a nezajistí jejich průchod v souladu s dekrety, nelze u nás hovořit o právním,demokratickém - a zejména ne o antifašistickém státě !
ČSBS Boskovice-ČSOL Brno
