České národní listy

Různorodá politika Varšavy - Co může stát za odmítnutím Varšavy nazývat Rusko nepřítelem

Alexandr Karpov, Aljona Medveděva

15. prosince 2019

Šéf prezidentské kanceláře Polska Szczerski uvedl, že konfrontace Ruska se Západem bude mít pro Varšavu negativní následky. Přitom řekl, že k rozšíření dialogu se musí Moskva vzdát „silové politiky v regionu“. Na summitu NATO v Londýně 3. až 4. prosince odmítl polský prezident Duda nazvat Moskvu nepřítelem. Přitom Varšava nadále tahá na své území americké vojáky a zdůvodňuje to nutností chránit se před Ruskem.

Szczerski odmítl podporovat provokace proti Rusku, protože by to mohlo vést k negativním důsledkům pro Varšavu. Řekl: „Jakožto země sousedící s Ruskem nebudeme trvat na antagonismu západních zemí a Ruska, protože bychom se mohli stát obětí tohoto nepřátelství.“ Přesto prohlásil, že v tuto chvíli je prostor pro dialog mezi Polskem a Ruskem nadále omezený. Pro jeho rozšíření postavil podmínku, že Moskva musí změnit svoji politiku a zříci se silového působení v regionu.

Dříve než Varšava stanoví podmínky Moskvě, měla by si uvědomit svůj příspěvek k degradaci vztahů na současnou úroveň, připomenul vedoucí vědecký pracovník slavistiky Ruské akademie věd Vadim Volobujev. Říká: „Varšava by si měla uvědomit, že sama udělala všechno pro to, aby se mezi našimi zeměmi snížily kontakty na minimum. Přitom klade všechnu odpovědnost na Moskvu.“

Pohrůžka bez nepřítele

Ani prezident Polska Duda na summitu v Londýně nenazval Rusko nepřítelem. Přitom ve společném závěrečném prohlášení byly mezi hlavními hrozbami „agresivní akce Ruska“.

Později při jednání s novináři odmítl Duda nazvat Rusko nepřítelem a řekl, že je sousedem, s nímž není aliance vždy zajedno a považuje některé akce Moskvy za nepřípustné. Řekl přitom: „Není žádný nepřítel, na NATO dnes nikdo neútočí. Nepřítelem je možno nazvat teroristické organizace, které si dovolují útočit na občany i vojáky.“ Podle Dudy není možné mluvit „o jakémsi nepříteli na úrovni státu“ a NATO nechová k Rusku žádné „nepřátelství“.

Také Stoltenberg několik dní po summitu NATO oznámil, že aliance nepovažuje Rusko za svého nepřítele. Řekl, že nesestavují seznamy protivníků, že jen vidí průbojnější Rusko, které použilo sílu proti Ukrajině a že nerozdělují svět na odpůrce a přátele.

Takováto dvojaká politika je charakteristická pro všechny země NATO, uvádí pracovník Ruské akademie věd Voronov: „Na jednu stranu se zaměřili na odstrašování Ruska a z druhé strany se snaží udržovat s ním dialog. Souvisí to s kurzem Trumpovy administrativy revidovat spojenecké vztahy a s vážnou transformací v Západní Evropě, která hledá samostatnost po Brexitu.“

Americká přítomnost

I přes nedávná prohlášení polských představitelů vyzývala tato země mnohokrát v posledních letech ke zvyšování počtu Američanů u sebe s odůvodněním „ochrany“ před Ruskem. Letos v srpnu tvrdil prezident Morawiecki, že Varšava chce na svém území dlouhodobě rozmístit nové základny NATO. Prý k upevnění východního křídla aliance. Podle polského ministra zahraničí sehraje zvýšený kontingent vojáků USA v Polsku mnohem větší roli v zadržování Ruska než jejich umisťování v Západní Evropě.

Podle deklarace podepsané Trumpem a Dudou se zvýší dosavadní počet vojáků USA v Polsku ze 4500 na 5500. Duda tvrdí, že je to „adekvátní reakce“ na ruskou politiku a pomůže to „odvrátit nové válečné konflikty“. Polský ministr obrany oznámil, že se štáb amerických vojsk na východním křídle NATO přesune z Německa do Polska, což prý „odstraší jakéhokoliv agresora, protože americká vojska jsou nejsilnější na světě“. Polská vláda zastává myšlenku budování velké vojenské základny v zemi s názvem Fort Trump a navrhla poskytnout pro tento projekt 2 miliardy dolarů, avšak Washington to nepodpořil.

„Nezbude než měnit kurz“

S dalším tématem přišel polský šéf prezidentské kanceláře a týká se havárie u Smolenska v roce 2010, při níž zahynul prezident Kaczyński spolu s 95 pasažéry včetně posádky. K tomu uvedl: „Rozhodnutí ruské strany utajovat okolnosti katastrofy pod Smolenskem leží jako těžký kámen na rusko-polských vztazích.“ Za příčinu katastrofy bylo označeno rozhodnutí osádky přistát za husté mlhy. Přes závěry Mezistátního výboru pro civilní letectví požadovala polská vláda přezkum výsledků šetření a zároveň podsouvala různé konspirační verze, například přítomnost stop po výbušnině.

Voronov upozornil, že taková prohlášení oficiálních zástupců Polska budou překážkou jakéhokoliv kontaktu Varšavy a Moskvy. Přitom přání změkčit rétoriku směrem k Moskvě může být podle Voronova podmíněno hospodářskými důvody. Uvedl k tomu: „Polsko má nyní dost složitou situaci, především vzhledem k EU, která bude krátit na příštích 5 let rozpočet. Varšava tak přijde o mnohé dotace, přístup k penězům EU, které vyrovnávají úroveň hospodářského rozvoje zemí EU. Za takových podmínek bude muset Polsko změnit svůj kurz a tím se zvyšuje příležitost budovat nejen politické, ale i hospodářské vztahy s Ruskem.“

Stejně smýšlí i lektor Ruské státní humanitární univerzity Vadim Truchačev: „Možná EU řekla, že pokud bude Polsko příliš horlivé, potom mu sníží financování. Krom toho čekají Varšavu prezidentské volby a vést je v atmosféře předválečných rozprav by bylo přespříliš.“ Dodal, že to, co vykládají ve Varšavě, ukazuje, že se „vláda v zemi dočista popletla“.

Svůj pohled na věc uzavřel: „Dnes zkrátka rusko-polské vztahy neexistují. Polská vláda oklestila všechny konce tak, aby se kontakty mezi našimi zeměmi snížily na minimum. Proto musí oni sami obnovovat vztahy s Ruskem.“

Převzato z RT.comoutsidermedia.cz

Outsidermadia.cz