Rusko deklarovalo, že nemá v plánu „sdílet břemeno odpovědnosti“ se Západem za osud migrantů

16. 9. 2021 Janinna  

Moskva se nepovažuje za zodpovědnou za případné migrační krize způsobené činy Západu. 

Uvedl to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Když si, podle jeho, slov Evropská unie uvědomila, že břemeno za osud migrantů je pro ni příliš těžké, začala naléhat na všechny ostatní, aby se o něj s ní podělili. Moskva na to však není připravena, protože nejenže nepodporovala kroky západních zemí, které vedly k nové vlně uprchlíků, ale je také odsoudila, řekl ruský ministr. 

Podle odborníků se Západ nyní pokouší „popřít afghánské uprchlíky“, přestože by měl nést plnou odpovědnost za důsledky, které nastaly po extrémně rychlém a špatně organizovaném stažení vojsk USA a NATO z Afghánistánu.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že Moskva nebude nést odpovědnost za případné migrační krize způsobené kroky Západu.

„Když si Evropská unie uvědomila, že tato zátěž (nelegální migranti) je pro ni příliš těžká, začala naléhat na všechny ostatní, aby sdíleli břemeno odpovědnosti za osud těchto migrantů. Nebudeme se dělit o tíhu zodpovědnosti za to, co jsme nejen nepodporovali, ale i to, co jsme odsoudili,“ řekl Lavrov novinářům po společném setkání ministrů zahraničí, ministrů obrany a tajemníků bezpečnostních rad Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO).

Připomínáme, že dříve Evropská unie navrhla uspořádat mezinárodní fórum věnované otázce usídlování afghánských uprchlíků. Podle Bruselu je řešení migrační krize „mezinárodní“, protože důsledky situace v Afghánistánu jsou globální.

Podle Lavrova migranti pocházejí z Afghánistánu, Iráku a ze všech těch zemí, které „rozbouřil“ Západ.  

„A tito západní kolegové nyní jen zvyšují hlas a označují akce běloruské strany za „hybridní válku“ a dalšími různými termíny,“ řekl vedoucí diplomatického oddělení RF.

Je třeba poznamenat, že země EU obviňují Moskvu a Minsk z vyvolání migrační krize na hranici s Evropskou unií. Varšava oznámila, že údajně „problém na polsko-běloruské hranici je špinavá hra“ prezidenta Běloruska Alexandra Lukašenka a Kremlu.

Moskva a Minsk taková obvinění odmítají a zdůrazňují, že příliv migrantů byl způsoben akcemi USA a NATO v Afghánistánu.

Podle Lavrova „pokud se Západ tolik obává nelegální migrace, pak se Západ potřebuje uklidnit“. 

Zdůraznil, že západní země by to měly pochopit a uvědomit si: pokud budou pokračovat v „dobrodružstvích jako Irák, Libye“, stejně jako v akcích, které „v Afghánistánu nevedly k ničemu dobrému“, pak lidé budou prchat z míst, která Západ „chtěl obšťastnit svou demokratickou misí“.

„Slyšel jsem Tonyho Blinkena, ministra zahraničí USA, který znovu zdůvodňoval, co se stalo v Afghánistánu, řekl: „Právě jsme si uvědomili, že Afghánci nejsou schopni účinně čelit hrozbám, že jejich armáda to nedokáže a jejich vláda také nemá vůli to udělat.“ 

„Ale o čem to svědčí? O tom, že 20 let Spojené státy připravovaly právě tyto ozbrojené síly a takovou vládu, která neví, jak plnit své povinnosti,“ řekl ministr.

Lavrov připomněl, že poprvé tak akutní téma nelegální migrace vyvstalo poté, co NATO „bombardovalo Libyi, zničilo libyjskou státnost“.

„Země, která byla jednou z nejstabilnějších a jednou z nejvíce sociálně prosperujících, se změnila v černou díru,“ řekl ruský ministr zahraničí a dodal, že právě přes tuto zemi „nelegální migranti proudili do Evropy“.

„Nově příchozí nejsou potřeba“

Připomeňme, že urychlené stažení vojsk USA a NATO z Afghánistánu přispělo k destabilizaci situace v republice. Konfrontace mezi teroristickou organizací Taliban a vládními silami země, která na tomto pozadí eskalovala, skončila vítězstvím Talibanu, který nyní ovládá téměř celé území Afghánistánu.

Změna vlády v Afghánistánu vedla některé Afghánce k tomu, že chtěli opustit svou vlast. Zejména je příliv uprchlíků pozorován na hranicích s EU. Země EU však s přijímáním nelegálních přistěhovalců nijak nespěchají.

Migrační krize na hranicích Polska, pobaltských republik a Běloruska vedla k tomu, že se Varšava snaží vytěsnit uprchlíky na běloruské území. Bezpečnostní složky podle Minsku zároveň proti uprchlíkům používají sílu – „střílejí jim nad hlavami“. 

„Nemocní, těhotné, polomrtví lidé a někdy i mrtví jsou hozeni na hranici s Běloruskem,“ řekl Lukašenko  23. srpna během mimořádného zasedání Rady kolektivní bezpečnosti CSTO.

Současně ostatní evropské státy netouží po otevření dveří Afgháncům.

Jak řekl šéf Evropského parlamentu David Sassoli 1. září, „ani jedna země EU“ se s afghánskými žadateli o azyl nesetkala ani je nevítala. Oznámil to na XVI. Mezinárodním strategickém fóru ve Slovinsku.

„Každý myslí jen na ty, kteří s námi pracovali, a na jejich rodinné příslušníky, ale nikdo nemá odvahu nabídnout útočiště všem, jejichž životy jsou dnes stále v ohrožení. Nemůžeme předstírat, že se nás afghánský problém netýká, protože jsme se účastnili této mise a sdíleli její cíle a úkoly,“ řekl.

Skutečnost, že žádný z členských států EU není připraven „zopakovat situaci s otevřenými hranicemi z roku 2015, která vznikla po krizi v Sýrii“, uvedl na stejném fóru také slovinský premiér Janez Janša.

Maďarský premiér Viktor Orban zase řekl, že Evropská unie „nepotřebuje nově příchozí“ jednoduše „z matematického hlediska“.

„Pokud pozvete lidi žijící mimo Evropu, kulturní identita Evropy se změní. Některé země s tím souhlasí, ale Maďarsko mezi nimi není. Nechceme měnit kulturní identitu naší země,“ řekl Orbán.

Po těchto projevech vedoucí evropské diplomacie Josep Borrell po neformálním setkání ministrů zahraničí EU uvedl, že členské státy budou přijímat uprchlíky z Afghánistánu „na dobrovolné bázi“ a individuálně.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz včera řekl, že jeho země už nebude přijímat afghánské uprchlíky.

„V naší zemi nepřijmeme ani jednoho afghánského uprchlíka. To se nestane, dokud budu u moci.“ řekl.

Kurz vysvětlil, že v posledních letech dorazilo na rakouské území více než 44 tisíc afghánských občanů.  Rakousko podle něj „už má čtvrtou největší afghánskou komunitu na světě, pokud jde o poměr migrantů k počtu obyvatel“. Kurtz zdůraznil, že integrace takových jedinců je „velmi obtížná“. Jak poznamenal, je to dáno jejich úrovní vzdělání, „většinou nízkým“, a také rozdíly v základních hodnotách.

„Nesou kolektivní odpovědnost“

Jak řekl v rozhovoru pro RT Vladimir Šapovalov, zástupce ředitele Institutu historie a politiky Moskevské státní pedagogické univerzity, západní země, včetně států EU, se nyní snaží „zapřít afghánské uprchlíky“, ačkoli Západ by měl nést plnou odpovědnost za důsledky, které vznikly po extrémně rychlém a špatně organizovaném stažení vojsk USA a NATO z Afghánistánu.

„Západní země, členské státy Severoatlantické aliance, včetně USA a EU, nesou kolektivní odpovědnost za současnou situaci v Afghánistánu a za migrační toky, které kvůli tomu vznikly. Tyto státy jsou prostě povinny poskytnout pomoc afghánskému lidu, který trpěl kvůli expanzivní agresivní politice Washingtonu a jeho spojenců,“ uvedl expert.

Politický analytik Alexandr Asafov zase v rozhovoru s RT poznamenal, že „přímá odpovědnost“ za osud migrantů leží na Západě.

„Jsou to západní země, které jsou povinny vyřešit všechny tyto problémy. Místo toho však prohlašují, že nejsou ochotni to udělat, a také se snaží zapojit mezinárodní společenství a zejména Rusko do odstraňování vzniklých obtíží. Kromě toho existují pokusy obvinit Moskvu a Minsk z migrační krize.  Ruská federace a Bělorusko však nepodporovaly akce Západu a dalších zemích v Afghánistánu, které následně vedly k chaosu a útěku velkého počtu lidí,“ uvedl analytik.

Podle Asafova, jakmile se případ uprchlíků vyskytl, Evropa a Západ rychle zapomněly na své hodnoty související s lidskými právy.

„Toto je morální a etická kategorie, kterou Evropská unie používá a aplikuje na ty, pro které je výhodné ji uplatňovat. V historii rostoucí nové migrační krize však země EU, zejména Polsko a pobaltské republiky, se nijak nevyznačují humánním přístupem k uprchlíkům.  Naopak, stále častěji se objevují zprávy o použití síly strážci zákona a bezpečnostních sil zemí EU proti migrantům,“ uvedl expert.

Jak shrnul Asafov, v podmínkách, kdy „svět stojí na prahu další rozsáhlé migrační krize“, která postihne většinu zemí sousedících s Afghánistánem a evropskými státy, chce EU to co nejvíce odložit a učinit všechno možné, aby se migranti nedostali do unie.

„Evropské země se pokusí přijmout minimální počet uprchlíků, protože zkušenosti z roku 2015 mají všichni před očima. Evropa vyvodila závěry a nyní není připravena otevřít dveře nelegálním přistěhovalcům a hledat více či méně srozumitelná zdůvodnění a argumenty, které by takový přístup ospravedlnily,“ uzavřel analytik.¨

Pokec24.cz