Rozhovor francouzského novináře s Darjou Duginovou o válce a globalistickém a euroasijském střetu - květen 2022

23 srpna, 202214 min read Slovanka

FacebookTwitterWhatsAppMessengerLinkedInVKViber

Sdílet

Většina mainstreamových médií popisuje mladou novinářku Darju Duginovou jako údajnou „stvůru.“ Podobně se (i když trochu oklikou) vyjádřila i Černochová. Média, která neonacisty z Azova nazývala „hrdiny“, smrt mladé novinářky sice přímo neoslavovala, ale naznačovala, že si „to zasloužila.“

Opět je nám tak vnucována jednostranná představa, jeden názor. Ale kdo ve skutečnosti byla? Jak smýšlela? Možná si uděláte lepší představu podle rozhovoru, který s ní udělal francouzský novinář (ona sama se o Francii velmi zajímala a hovořila perfektně francouzsky) jen 3 měsíce před její smrtí…

Rozhovor vedl novinář Yann Vallerie:

Můžete se našim čtenářům představit? Není pro vás někdy těžké nést jméno Dugin a být tak nevyhnutelně postavena na roveň svému otci?

Darja Dugina: Jsem absolventkou Filosofické fakulty Moskevské státní univerzity s titulem v oboru dějin filozofie. Můj výzkum se zaměřil především na politickou filozofii pozdního novoplatonismu, téma nekonečného zájmu. Hlavní myšlenkovou linií v pozdně novoplatonistické politické filozofii je rozvoj myšlenky omologie duše a stavu a existence podobného trojitého řádu. Tak jako jsou tři základny v duši, tak jsou tři říše ve státě (a platonikové popisují indoevropský model, později dokonale teoretizovaný v dílech Dumezila) – tento model se projevuje ve starověku a středověku. Existenciální a psychické chápání politiky se dnes v mnohém vytratilo, jsme zvyklí vnímat politiku pouze jako techniku, ale platonismus odhaluje hlubokou souvislost mezi politickými a psychickými procesy. Dnes je naléhavě potřeba obnovit tak komplexní pohled na politické procesy, tedy prozkoumat „existenční politiku“.

Je mi ctí být na stejné lodi (na stejné existenciální lodi) jako můj otec, protože jsem dcerou velkého znalce tradice, který vydal 24svazkové dílo Noomachia („Války duchů“ – Analýza kultury světa prostřednictvím tří log). Skutečnost, že jsme byli sankcionováni USA, Kanadou, Austrálií a Velkou Británií, je také symbolem toho, že my, rodina Duginů, jdeme cestou pravdy v boji proti globalismu. Takže bych řekla, že je to čest, že jsem se narodila do takové rodiny.

Řekněte nám něco o své současné práci?

Darja Dugina: Jsem politický pozorovatel Mezinárodního eurasijského hnutí a expertka na mezinárodní vztahy. Mým oborem je analýza evropské politiky a geopolitiky. V této funkci vystupuji na ruských, pákistánských, tureckých, čínských a indických televizních kanálech a prezentuji multipolární globální pohled na politické procesy. Zajímám se jak o evropský civilizovaný prostor, tak o Blízký východ, kde probíhá jakási konzervativní revoluce – od neustálé konfrontace Íránu s americkou hegemonií či boj Sýrie proti západnímu imperialismu až po Turecko, které dnes vykazuje zajímavé tendence odvracet se od NATO a anglosaského geopolitického bloku a snaží se o to budovat svou zahraniční politiku na multipolárním základě zahájením dialogu s euroasijskou civilizací. 

Považuji za důležité sledovat procesy v regionu Blízkého východu, protože to je jedna z arén boje proti imperialismu. Na druhou stranu mě také velmi zajímají africké země; představují pro Evropu a Rusko „ty druhé země“, jejichž analýzou lze lépe porozumět vlastní civilizaci. Vzpomeňte si na výpravy Arthura Rimbauda do Habeše  nebo na ruského básníka Nikolaje Gumileva, který se nechal inspirovat Rimbaudem („Africký deník“) a napsal sérii básní o Africe, v nichž Afriku ve skutečnosti vidí jako neprobádanou, smysluplnou odhalenou civilizaci, kterou se západní kolonialismus snažil krutě zničit. Dnes na africkém kontinentu probíhají tektonické posuny a konfrontace civilizací: západní a autenticky africká (tak odlišná a tak jedinečná) je nesmírně zajímavá.

Zvláště důležitým tématem je pro mě vývoj teorie multipolárního světa. Je jasné, že globalistická chvíle skončila, nastal konec liberalismu, konec liberálních dějin. Zároveň je nesmírně důležité pochopit, že začala nová fáze plná výzev, provokací a složitostí. Proces vytváření multipolarity, strukturování civilizačních bloků a navazování dialogu mezi nimi je hlavním úkolem všech dnešních intelektuálů. Samuel Huntington jako realista mezinárodních vztahů správně varoval před riziky střetu civilizací. Fabio Petito, odborník na mezinárodní vztahy, to zdůraznil že budování „dialogu civilizací“ je ústředním úkolem a „jedinou cestou vpřed“. 

Aby se upevnil multipolární svět, muselo by se opatrně zacházet se hraničními oblastmi (meziprostory) mezi civilizacemi. Všechny konflikty se odehrávají na hranicích (mezizónách) civilizací, kde se střetávají postoje. Rozvoj „mezního“ (středního) myšlení je proto zásadní, má-li multipolární svět plně fungovat a přejít od „střetu“ k „dialogu“ civilizací. Bez toho hrozí „šok“. 

Jak hodnotíte válku na Ukrajině? A reakce na Západě a ve světě?

Darja Dugina: Situace na Ukrajině je přesně příkladem střetu civilizací; lze na ni pohlížet jako na střet globalistických a euroasijských civilizací. Po „velké geopolitické katastrofě“ (jak ruský prezident nazval rozpad SSSR) se z území kdysi sjednocené země staly „hranice“ (mezizóny) – prostory, kterým sousedé věnovali zvýšenou pozornost jak NATO a zejména pak USA měly zájem na destabilizaci situace na ruských hranicích. V 90. letech byla zahájena koherentní práce s vůdci nových vlád nových států – Ukrajina není výjimkou. 

Události na Ukrajině v roce 2014, Majdan navržený Nulandovou a slavným Bernardem-Henri Levym, vojákem ultraglobalizace, byl zlom, který skutečně otevřel dveře k nastolení přímého globalistického diktátu nad Ukrajinou. Dále se liberální a nacionalistické prvky, které byly před rokem 2014 víceméně neutrální, spojily do jednotné fronty s globalistickou a proamerickou agendou. Po osm let se na Ukrajině pěstovala rusofobie prostřednictvím různých programů a přepisovala se historie, včetně fyzického masakru Rusů: stejných osm hrozných let pro Donbas s každodenním bombardováním. Francouzské publikum může slyšet dokumentaristku Anne Laure Bonnel, která prožila těchto osm let v Doněcku a nebojí se mluvit.

Jednomyslná podpora Západu Ukrajině v roce 2022, dodávka zbraní v nepředstavitelném rozsahu – to vše vypadá jako agónie. Smrtelné bolesti globalistického režimu, který začíná ztrácet půdu pod nohama pro multipolaritu. Pro mě je největší bolest, že Evropa podlehla vlivu globalistické propagandy a místo aby zůstala neutrální, postavila se na stranu války. V mnoha ohledech to byl jistě plán USA, které tak systematicky a důsledně vyvolávaly celý konflikt dodávkami zbraní Ukrajině. Jen z USA bylo v letech 2014 až 2017 do pomoci Ukrajině investováno více než 658 milionů USD (podle Transparency International).

Zároveň je třeba poznamenat, že země Latinské Ameriky, Blízkého východu, Čína a Indie nezaujaly globalistický postoj. Venezuelský vůdce Nicolás Maduro prohlásil, že jeho země „pevně“ dodržuje postoj Ruska. Na Kubě byli vidět lidé nesoucí ruské vlajky a symboly Z na prvomájové demonstraci. Argentina obvinila Západ z používání dvojího metru. Viceprezidentka Cristina Kirchnerová uvedla, že země je ve sporu s Londýnem o Falklandské ostrovy. V Brazílii prezidentský kandidát Lula da Silva prohlásil, že ukrajinský vůdce Volodymyr Zelenskyj je zodpovědný za to, co se děje v jeho zemi. 

Čína se vyslovila proti rozšiřování NATO a americkým provokacím.  Mnoho afrických zemí, zejména ty, kde jsou silné antiglobalistické nálady, nepodporovalo západní kritiku Ruska (Mali, Súdán, Středoafrická republika, Zimbabwe, Konžská republika, Eritrea). Tyto reakce ukazují na konec mýtu o „jednom globálním prostoru“. Ruská speciální vojenská operace na Ukrajině urychlila formování multipolárního světa a katalyzovala mnoho geopolitických procesů. 

 Nemyslíte si, že se Rusko izoluje? Jaké to podle vás bude mít důsledky?

Darja Dugina: Myslím, že opak je pravdou. Rusko nachází nové partnery a procesy suverenity (např. ekonomická dedolarizace) se začínají zrychlovat. Rusko se snaží západní země „potrestat“  prostřednictvím sankcí, ale dopad na ruskou ekonomiku není příliš patrný. Politika sankcí Západu byla katalyzátorem hledání nových partnerů a dewesternizace naší země. Tyto sankce zároveň bolestivě zasáhly evropské země a staly se pro mnohé evropské ekonomiky jakýmsi „harakiri“. To je velmi znepokojivá zpráva ale zřejmě to bylo také součástí amerického spiknutí s cílem destabilizovat evropský kontinent. Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že Budapešť nepodporuje uvalení neuvážených sankcí na Rusko. „Sankce proti Rusku jsou jako jaderná bomba, mohou vyústit nejen v to, že nebudeme schopni nasytit naše obyvatelstvo, ale také v to, že budeme muset na hranicích přijímat masy migrantů,“ řekl maďarský premiér.

Vytvářejí se nové bloky. „Rozvojové země, zejména Čína, Indie, Indonésie, Brazílie a další, které se odmítly postavit na jednu stranu po západních sankcích proti Rusku, by měly najít způsoby, jak posílit svou ekonomickou koordinaci, aby ustály další otřesy vyvolané Západem. Je důležité poznamenat, že rozvojové země by měly hledat řešení prostřednictvím finanční a obchodní spolupráce,“ napsal novinář Global Times z Číny. To jsou velmi zajímavé geopolitické procesy. Rusko tedy nebylo obětí izolace, ale průkopníkem multipolárního světového řádu.

Jak ruské obyvatelstvo reaguje na tuto válku, která evidentně již způsobila mnoho ztrát na ruské straně?

Darja Dugina: Jakákoli vojenská operace je vždy spojena se ztrátami. Je třeba poznamenat, že údaje uváděné ukrajinskými zdroji (a ty kolují v západních médiích) nejsou správné a je třeba je ověřit. Zabýváme se situací informační války, kdy se vše od vojenských zpráv až po čísla politizuje. Bohužel v západních médiích prakticky neexistuje alternativní pohled na dění. Ofpra připravila v roce 2016 dokument o Pravém sektoru, ukrajinské ultraskupině: „Pravý sektor byl předmětem obvinění z antisemitismu a xenofobie, homofobních demonstrací, nezákonného zadržování a dalšího zneužívání moci. Založil ozbrojenou milici, Ukrajinský dobrovolnický sbor, zapletený do konfliktu s proruskými separatisty v Donbasu. 

Napětí mezi Ukrajinským dobrovolnickým sborem a úřady přetrvávalo do té míry, že bylo obtížné začlenit se do běžných ozbrojených sil. V roce 2022 se z těch, na které se v roce 2016 ještě pohlíželo s podezřením, stanou hrdinové, manželky ozbrojenců z Azova (skupina zodpovědná za děsivé zabíjení Rusů na Donbasu) se setkají s papežem ve Vatikánu. Je velmi zvláštní, že něco, co se ještě před dvěma lety zdálo zakázané, se v Evropě stalo běžným. Nebo setkání BHL s Marčenkem, bývalým vůdcem rusofobního a xenofobního radikálního batalionu Ajdar (v Rusku zakázaná teroristická organizace) Marčenkem. Dnes jde liberalismus ruku v ruce s xenofobií a nacismem. To je paradox. Lze to však vysvětlit pochopením „totalitní povahy“ moderního liberalismu. To je předmět manipulace s informacemi a čísly.

Pokud jde o ruskou reakci, naprostá většina podporuje speciální vojenskou operaci. V jejich očích jde o pochopitelnou obranu ruských geopolitických zájmů a boj proti rusofobii, neboť v Kyjevě se zformoval režim, který Rusům upírá právo na sebeurčení (jazyk, kultura, identita) a existenci. Některé vrstvy společnosti opustily zemi ihned po vypuknutí nepřátelství – odešly do USA, Evropy a Izraele. Je příznačné, že zemi opustil Anatolij Čubajs, bývalý šéf ruské prezidentské administrativy a jeden z ideologů a vůdců ekonomických reforem v Rusku v 90. letech. V 90. letech ho Vlastenecká fronta označila za „zrádce“ a zodpovědného za ekonomické potíže Ruska. To je symbolické. Takové případy nepochybně existují.

Všichni členové mého okruhu podporují speciální vojenskou operaci nejen slovy, ale mnozí i činy poskytováním humanitární pomoci uprchlíkům a regionu. Navíc to nedělají jen několik posledních měsíců, ale dělají to už mnoho let. Stejných osm let, o kterých Západ věděl tak málo.

Co si jako novinářka myslíte o cenzuře RT v Evropské unii nebo Sputniku a mlčení (nebo dokonce souhlasu) většiny evropských novinářů?

Daria Dugina: Toto je bezprecedentní případ porušení „práva na svobodu projevu“. Svoboda projevu znamená možnost jiných úhlů pohledu, které se někdy úřadům nelíbí. RT a Sputnik nebyly nástroje ruské propagandy, ale diskusní platformy. Sledovala jsem mnoho programů RT France a byly zajímavé, protože zahrnovaly odborníky s alternativními pohledy na systémová média. Skutečnost, že novináři v Evropě na tyto blokády nijak nereagovali, ukazuje na „totalitní“ povahu celého západního mediálního světa. To je velmi smutné. Doufejme, že média reinformací zůstanou aktivní a zničí blok dezinformací v delším časovém horizontu.

Ekonomické důsledky už pociťuje Francie (např. rostoucí ceny benzínu). Jak lze zabránit začarovanému kruhu?

Daria Dugina: Protiruské sankce začínají vysychat evropskou ekonomiku. V debatě s Macronem to Le Penová správně nazvala „harakiri“ pro francouzskou ekonomiku. Ale zamysleme se, kdo potřebuje oslabenou Evropu? Evropa oslabená po COVIDu, oslabená protiruskými sankcemi, bude muset soustředit všechny své síly na otázku záchrany vlastní ekonomiky a v takové situaci jsou příjemci USA, kterým se podaří získat kontrolu nad kontinentem.  Nezávislý Rimland je nepřijatelný pro anglosaskou civilizaci, sílící protiamerické a proti NATO nálady (ve Francii Mélanchon, Le Pen, Zemmour a mnoho dalších kandidátů aktivně kritizovalo členství Francie v NATO a požadovalo téměř gaullistický scénář z roku 1966) je hrozbou pro globální dominanci USA. Proto byla myšlenka protiruských sankcí realizována s vlastním cílem oslabit region. Elity EU se v tomto schématu chovaly jako zprostředkovatelé, jednali jako agenti globalistů a zasadili ránu blahobytu evropských národů a populací.

Poslední slovo?

Darja Dugina: Vyzývám všechny čtenáře, aby byli kritičtí a zpochybňovali zprávy publikované médii. Když západní liberální elity tolik trvají na podpoře Kyjeva a démonizaci Moskvy, je za tím logika užitečnosti. Všechno je třeba zpochybnit. To je důležitý princip, který nám umožňuje zachovat si vyrovnanou hlavu. Ve společnosti spektáklu, propagandy a totalitního charakteru západních systémů je pochybnost základním krokem k tomu, jak se dostat z jeskyně…